Zprávy z tisku
Globální oteplování a zemědělství
Vyhlídky zemědělské produkce na konci tohoto století v důsledku změn klimatu.
Organizace pro potraviny a zemědělství Spojených
národů (FAO)
uspořádala v Římě (Itálie) ve dnech 10.–12. září 2007 speciální zasedání, na
kterém se diskutovalo o
dopadu změny klimatu na světové zabezpečení
potravin.
Experti uvádějí, že pokud se průmyslové emise
budou nadále zvyšovat tak jak se předpokládá, zvyšující se teploty, zvýšené
srážky, období sucha a záplav, které budou výsledkem globálního oteplování,
budou ohrožovat až narušovat systémy zemědělské produkce na celém světě,
přičemž rozvojové země pravděpodobně dopadnou nejhůře.
Ekonom Williame Cline,
člen Center for Global Development a the Peterson Institute for International
Economics tvrdí, že světové zemědělství bude mít koncem tohoto století vážné
problémy, pokud současné trendy budou pokračovat. Ve své nové studii “Global
Warning and Agriculture”
dochází k závěru, že globální zemědělský
potenciál by se mohl v důsledku oteplování snížit o pět až 15 nebo 20 %, pokud
se do 80. let tohoto století nic neučiní. Uvádí dále, že v některých zemích by
mohlo být toto snížení mnohem větší, např. v Indii o 30–40 %, v Africe a
Latinské Americe o 20 % a více, zatímco některé země by zaznamenaly zvýšení.
Ve studii je proveden odhad pro 100 zemí, regionů a subregionů. Cline uvádí,
že vzhledem ke své poloze budou rozvojové země postiženy nejvíce. “Země, které
jsou blíže rovníku, mají již nyní vyšší teploty a tyto teploty jsou těsně u
teplot nebo již za teplotami, které jsou nejlepšími teplotami pro
zemědělství”.
Zatímco Indie zaznamená největší pokles
zemědělské kapacity, Čína a Spojené státy, které mají podobnou zeměpisnou
šířku, budou postiženy méně. Jiné země, např. Sudan a Senegal, by mohly stát
před kolapsem zemědělství – odhaduje se až 50% snížení produkce potravin.
Podle některých analytiků by zvýšený
atmosférický uhlík mohl aktuálně v některých regionech podpořit produkci
rostlin. Cline však uvádí, že je riskantní předpokládat, že by tento přírůstek
mohl nahradit ztráty, ke kterým dojde jinde. Odhaduje, že při dvojnásobku
oxidu uhličitého v atmosféře než máme nyní, by se mohly zemědělské výnosy
zvýšit o 15 %. Uvádí, že na to však nelze spoléhat.
Cline dále tvrdí, že dopad globálního oteplování
na produkci potravin nelze anulovat zavlažováním, které je nákladné, zvláště
v regionech chudých na vodu. Nestejné klimatické účinky nelze ani vyvážit
dovozem z produktivnějších regionů.
Odhady Clineho týkající se jednotlivých zemí
jsou založeny na počítačových modelech plodin a počasí, které spojují údaje o
cenách s teplotou, srážkami a typem půdy. Clone uvádí, že jeho výsledky se
shodují se zprávami Mezinárodního panelu pro
změnu klimatu v rámci Spojených národů.
IFT
(zpráva ze 14. září 2007)
Zdroj: Agronavigátor
Datum uveřejnění: 18.9.07
Poslední změna: 18.9.2007
Počet shlédnutí: 493
Globální oteplování a zemědělství
Vyhlídky zemědělské produkce na konci tohoto století v důsledku změn klimatu.
Organizace pro potraviny a zemědělství Spojených
národů (FAO)
uspořádala v Římě (Itálie) ve dnech 10.–12. září 2007 speciální zasedání, na
kterém se diskutovalo o
dopadu změny klimatu na světové zabezpečení
potravin.
Experti uvádějí, že pokud se průmyslové emise
budou nadále zvyšovat tak jak se předpokládá, zvyšující se teploty, zvýšené
srážky, období sucha a záplav, které budou výsledkem globálního oteplování,
budou ohrožovat až narušovat systémy zemědělské produkce na celém světě,
přičemž rozvojové země pravděpodobně dopadnou nejhůře.
Ekonom Williame Cline,
člen Center for Global Development a the Peterson Institute for International
Economics tvrdí, že světové zemědělství bude mít koncem tohoto století vážné
problémy, pokud současné trendy budou pokračovat. Ve své nové studii “Global
Warning and Agriculture”
dochází k závěru, že globální zemědělský
potenciál by se mohl v důsledku oteplování snížit o pět až 15 nebo 20 %, pokud
se do 80. let tohoto století nic neučiní. Uvádí dále, že v některých zemích by
mohlo být toto snížení mnohem větší, např. v Indii o 30–40 %, v Africe a
Latinské Americe o 20 % a více, zatímco některé země by zaznamenaly zvýšení.
Ve studii je proveden odhad pro 100 zemí, regionů a subregionů. Cline uvádí,
že vzhledem ke své poloze budou rozvojové země postiženy nejvíce. “Země, které
jsou blíže rovníku, mají již nyní vyšší teploty a tyto teploty jsou těsně u
teplot nebo již za teplotami, které jsou nejlepšími teplotami pro
zemědělství”.
Zatímco Indie zaznamená největší pokles
zemědělské kapacity, Čína a Spojené státy, které mají podobnou zeměpisnou
šířku, budou postiženy méně. Jiné země, např. Sudan a Senegal, by mohly stát
před kolapsem zemědělství – odhaduje se až 50% snížení produkce potravin.
Podle některých analytiků by zvýšený
atmosférický uhlík mohl aktuálně v některých regionech podpořit produkci
rostlin. Cline však uvádí, že je riskantní předpokládat, že by tento přírůstek
mohl nahradit ztráty, ke kterým dojde jinde. Odhaduje, že při dvojnásobku
oxidu uhličitého v atmosféře než máme nyní, by se mohly zemědělské výnosy
zvýšit o 15 %. Uvádí, že na to však nelze spoléhat.
Cline dále tvrdí, že dopad globálního oteplování
na produkci potravin nelze anulovat zavlažováním, které je nákladné, zvláště
v regionech chudých na vodu. Nestejné klimatické účinky nelze ani vyvážit
dovozem z produktivnějších regionů.
Odhady Clineho týkající se jednotlivých zemí
jsou založeny na počítačových modelech plodin a počasí, které spojují údaje o
cenách s teplotou, srážkami a typem půdy. Clone uvádí, že jeho výsledky se
shodují se zprávami Mezinárodního panelu pro
změnu klimatu v rámci Spojených národů.
IFT
(zpráva ze 14. září 2007)
Zdroj: Agronavigátor
Datum uveřejnění: 18.9.07
Poslední změna: 18.9.2007
Počet shlédnutí: 493