Zprávy z tisku
Francouzští agrárníci podpoří Čechy v boji proti limitům u dotací
Francouzští zemědělci podpoří české kolegy v boji proti nastavení limitů pro agrární dotace na základě velikosti farem. Po dnešním jednání s ministrem zemědělství Ivanem Fuksou a prezidentem české Agrární komory Janem Velebou to dnes novinářům řekl prezident Agrární komory Francie Guy Vasseur. Odmítnutí těchto stropů pro přímé platby vyplácené na hektar zemědělské půdy by podle ministerstva zemědělství Česku po roce 2013 zachránilo šest až třináct miliard korun ročně.
"My to nebudeme (nastavení limitů) nijak blokovat a pokusíme se vám v tomto ohledu pomoci," řekl Vasseur.
Tuzemským
zemědělcům koncem února vzrostla naděje, že jim Evropská unie (EU) v
blízké budoucnosti dotace nezkrátí. ČR totiž získala v EU na svou stranu
dalších pět spojenců. Průměrná velikost zemědělského podniku je v ČR
největší z celé EU, a české farmy by tudíž na změnu dotační politiky
doplatily nejvíc.
Kromě Slovenska, Německa a Velké Británie, kde
jsou farmy také větší, se překvapivě na českou stranu přidaly také
Rumunsko a Itálie s převážně malými podniky. Odpůrci zavedení dotačního
stropu tak na půdě Evropského parlamentu získali takzvanou blokační
menšinu a při budoucím jednání o společné zemědělské politice by se jim
velmi pravděpodobně mělo podařit zabránit tomuto záměru.
Zemědělská
politika má podle návrhu, na němž se koncem loňského roku dohodly s
ministerstvem zemědělství všechny významné domácí agrární organizace,
zůstat i nadále společná a měly by být omezeny podpory z národních
zdrojů. ČR žádá spravedlivé zacházení se zemědělci v rámci EU včetně
úrovně přímých plateb. Česko se mimo jiné také staví právě proti záměru
nastavit strop na přímé platby velkým farmám. Průměrný zemědělský podnik
v Česku dnes hospodaří na výměře 84 hektarů, unijní průměr je 13
hektarů. Případné stanovení stropu by podle Fuksy vedlo k umělému
štěpení podniků, přitom právě spojování farem do větších celků podle něj
může posílit konkurenceschopnost evropských sedláků vůči zbytku světa.
Diskriminace
nových členských zemí v případě zemědělských dotací, která platí od
jejich vstupu do EU, by měla skončit po roce 2013. Průměrná sazba dotací
v evropské sedmadvacítce loni činila 250 eur (asi 6100 Kč) na hektar.
Rozdíly mezi starými a novými členskými státy jsou ovšem značné. Zatímco
Řekové dostávají na dotacích až 500 eur na hektar, Lotyši pouze 100
eur. V Česku činí průměrná dotace 410 až 430 eur na hektar.
Evropská
komise v polovině loňského listopadu slíbila, že dotace budou po roce
2013 spravedlivější, ale její dokument neobsahuje téměř žádné detaily.
Zemědělcům z nových zemí tak nedává jistotu, že platby se skutečně
srovnají.
Konečnou podobu společné zemědělské politice by měl dát
zřejmě v průběhu příštího roku Evropský parlament. Současný návrh EK je
podle českých nebo slovenských zemědělců ale zatím příliš vágní, a proto
nelze s jistotou říct, že účinně odstraní současný nerovný stav.
Zdroj: ČTK, 08.03.2011
Datum uveřejnění: 8.3.11
Poslední změna: 8.3.2011
Počet shlédnutí: 156
Francouzští agrárníci podpoří Čechy v boji proti limitům u dotací
Francouzští zemědělci podpoří české kolegy v boji proti nastavení limitů pro agrární dotace na základě velikosti farem. Po dnešním jednání s ministrem zemědělství Ivanem Fuksou a prezidentem české Agrární komory Janem Velebou to dnes novinářům řekl prezident Agrární komory Francie Guy Vasseur. Odmítnutí těchto stropů pro přímé platby vyplácené na hektar zemědělské půdy by podle ministerstva zemědělství Česku po roce 2013 zachránilo šest až třináct miliard korun ročně.
"My to nebudeme (nastavení limitů) nijak blokovat a pokusíme se vám v tomto ohledu pomoci," řekl Vasseur.
Tuzemským zemědělcům koncem února vzrostla naděje, že jim Evropská unie (EU) v blízké budoucnosti dotace nezkrátí. ČR totiž získala v EU na svou stranu dalších pět spojenců. Průměrná velikost zemědělského podniku je v ČR největší z celé EU, a české farmy by tudíž na změnu dotační politiky doplatily nejvíc.
Kromě Slovenska, Německa a Velké Británie, kde jsou farmy také větší, se překvapivě na českou stranu přidaly také Rumunsko a Itálie s převážně malými podniky. Odpůrci zavedení dotačního stropu tak na půdě Evropského parlamentu získali takzvanou blokační menšinu a při budoucím jednání o společné zemědělské politice by se jim velmi pravděpodobně mělo podařit zabránit tomuto záměru.
Zemědělská politika má podle návrhu, na němž se koncem loňského roku dohodly s ministerstvem zemědělství všechny významné domácí agrární organizace, zůstat i nadále společná a měly by být omezeny podpory z národních zdrojů. ČR žádá spravedlivé zacházení se zemědělci v rámci EU včetně úrovně přímých plateb. Česko se mimo jiné také staví právě proti záměru nastavit strop na přímé platby velkým farmám. Průměrný zemědělský podnik v Česku dnes hospodaří na výměře 84 hektarů, unijní průměr je 13 hektarů. Případné stanovení stropu by podle Fuksy vedlo k umělému štěpení podniků, přitom právě spojování farem do větších celků podle něj může posílit konkurenceschopnost evropských sedláků vůči zbytku světa.
Diskriminace nových členských zemí v případě zemědělských dotací, která platí od jejich vstupu do EU, by měla skončit po roce 2013. Průměrná sazba dotací v evropské sedmadvacítce loni činila 250 eur (asi 6100 Kč) na hektar. Rozdíly mezi starými a novými členskými státy jsou ovšem značné. Zatímco Řekové dostávají na dotacích až 500 eur na hektar, Lotyši pouze 100 eur. V Česku činí průměrná dotace 410 až 430 eur na hektar.
Evropská komise v polovině loňského listopadu slíbila, že dotace budou po roce 2013 spravedlivější, ale její dokument neobsahuje téměř žádné detaily. Zemědělcům z nových zemí tak nedává jistotu, že platby se skutečně srovnají.
Konečnou podobu společné zemědělské politice by měl dát zřejmě v průběhu příštího roku Evropský parlament. Současný návrh EK je podle českých nebo slovenských zemědělců ale zatím příliš vágní, a proto nelze s jistotou říct, že účinně odstraní současný nerovný stav.
Zdroj: ČTK, 08.03.2011
Datum uveřejnění: 8.3.11
Poslední změna: 8.3.2011
Počet shlédnutí: 156