Zprávy z tisku
Fotovoltaické vlákno udělá solární článek třeba z celého oblečen
Jak nám již jednou ukázal pan Newton a řada podobných osobností před i po něm, někdy se stačí jen pořádně dívat a zajímavý vynález je na světě.
Mnoho z nás, příznivců elektroniky a speciálně té mobilní, si jistě
již někdy postesklo nad právě dojduvším akumulátorem větou podobnou
této: "Kéž bych tak měl nějaký způsob, jak to napájet mobilně a
zadarmo!" Jistě se shodneme, že plánovat třeba dovolenou od zásuvky k
zásuvce je minimálně otravné. Nicméně, jak si povíme v dnešním článku,
věda opět dokázala neuvěřitelné a nalézt něco s potenciálem věci
vyřešit...
Pokud
jde o energii na cestách, tak má člověk v zásadě na výběr z trojice
základních přístupů. Lze přenášet další energetický zdroj, z nějž se
dobíjí zařízení za běhu či po vyčerpání. Taktéž již dnes existují i
solární nabíječky všech představitelných druhů i velikostí. A v
neposlední řadě se občas objeví i pohon mechanického rázu, což třeba u
svítilen není špatná věc - člověk má o starost méně, když nemusí řešit
výměny baterií. Existují samozřejmě i řešení kombinovaná - kupříkladu
není problém narazit na solární nabíječku s vlastním akumulátorem apod.
Jako nejlepší (rozuměj "nejméně obtěžující") se leckomu jistě jeví
varianta se solárním dobíjením, ovšem solární panely se za nenápadné a
"pohodlné a skladné" dají při větších velikostech označit jen velmi
těžko.
Jak nám již jednou ukázal pan Newton a řada podobných osobností před
i po něm, někdy se stačí jen pořádně dívat a zajímavý vynález je na
světě. Tentokrát napadlo společnost Konarka, resp. její výzkumníky a
inženýry, zkombinovat funkci běžného šatstva a solárního článku do
jednoho. Idea je to promyšlená již od samého počátku - jelikož se
nenacházíme v rovníkové Africe, je u nás standardem chodit v oblečení.
No a když už člověk chodí v oblečení, proč do něj nezabudovat i solární
konvertor? Ovšem pozor, nejedná se o nějaký trapně přišitý panel na
záda nebo břicho, jak by jeden možná čekal, ale kompletní návrh
speciálního solárního vlákna, z nějž by mělo jít tkát tkaniny a tedy i
celé šaty.
Článek na toto téma nedávno publikoval magazín Science Magazine, kde
nesl jméno: "‘Solar Power Wires Based on Organic Photovoltaic
Materials" a podepsáni pod ním byli vice-prezident výzkumu firmy
Konarka Dr. Russell Gaudiana a také technologický vedoucí Christoph
Brabec (podezřele české jméno...).
Ale
obraťme již pozornost k vynálezu. Nerezovou ocel šířky lidského vlasu
(zhruba 100 mikronů) je nutno pokrýt postupně trojicí vrstev, aby se z
ní stal funkční fotovoltaický článek. Drát druhý o průměru cca 50
mikronů je tažen vedle něj a jak napovídá jeho pokrytí stříbrem, tvoří
zde druhou elektrodu. Oba tyto dráty jsou poté obklopeny průsvitným
polymerem, který je jednak fyzicky chrání a v neposlední řadě
samozřejmě také i elektricky izoluje.
Výsledná "solární nit" je schopna sesbírat a přeměnit zhruba 3 %
sluneční energie, což se sice na první pohled nezdá jako mnoho (a
popravdě ani není...), nicméně světlo přímé či odražené dopadá přes den
prakticky neustále, takže k pohánění drobnější elektroniky by to bylo
ažaž. Navíc pokud uvážíme plochy, v jakých by se tkanina používala
(oblek, speciální celta, potahy na gauči...), stává se celá věc ještě
zajímavější.
První prototyp solární nitě měl zhruba kolem stovky metrů a dá se
předpokládat, že vlákno půjde spřádat v prakticky neomezené délce. Z
něj se pak již může uplést naprosto cokoliv dle fantazie výrobců. Jen
jsme zvědavi, ve kterých místech bude umístěna zásuvka či budou trčet
ze saka kabely..
Zdroj: http://hw.cz
Datum uveřejnění: 5.8.09
Poslední změna: 5.8.2009
Počet shlédnutí: 203
Fotovoltaické vlákno udělá solární článek třeba z celého oblečen
Jak nám již jednou ukázal pan Newton a řada podobných osobností před i po něm, někdy se stačí jen pořádně dívat a zajímavý vynález je na světě.
Mnoho z nás, příznivců elektroniky a speciálně té mobilní, si jistě již někdy postesklo nad právě dojduvším akumulátorem větou podobnou této: "Kéž bych tak měl nějaký způsob, jak to napájet mobilně a zadarmo!" Jistě se shodneme, že plánovat třeba dovolenou od zásuvky k zásuvce je minimálně otravné. Nicméně, jak si povíme v dnešním článku, věda opět dokázala neuvěřitelné a nalézt něco s potenciálem věci vyřešit...
Pokud
jde o energii na cestách, tak má člověk v zásadě na výběr z trojice
základních přístupů. Lze přenášet další energetický zdroj, z nějž se
dobíjí zařízení za běhu či po vyčerpání. Taktéž již dnes existují i
solární nabíječky všech představitelných druhů i velikostí. A v
neposlední řadě se občas objeví i pohon mechanického rázu, což třeba u
svítilen není špatná věc - člověk má o starost méně, když nemusí řešit
výměny baterií. Existují samozřejmě i řešení kombinovaná - kupříkladu
není problém narazit na solární nabíječku s vlastním akumulátorem apod.
Jako nejlepší (rozuměj "nejméně obtěžující") se leckomu jistě jeví
varianta se solárním dobíjením, ovšem solární panely se za nenápadné a
"pohodlné a skladné" dají při větších velikostech označit jen velmi
těžko.
Jak nám již jednou ukázal pan Newton a řada podobných osobností před i po něm, někdy se stačí jen pořádně dívat a zajímavý vynález je na světě. Tentokrát napadlo společnost Konarka, resp. její výzkumníky a inženýry, zkombinovat funkci běžného šatstva a solárního článku do jednoho. Idea je to promyšlená již od samého počátku - jelikož se nenacházíme v rovníkové Africe, je u nás standardem chodit v oblečení. No a když už člověk chodí v oblečení, proč do něj nezabudovat i solární konvertor? Ovšem pozor, nejedná se o nějaký trapně přišitý panel na záda nebo břicho, jak by jeden možná čekal, ale kompletní návrh speciálního solárního vlákna, z nějž by mělo jít tkát tkaniny a tedy i celé šaty.
Článek na toto téma nedávno publikoval magazín Science Magazine, kde nesl jméno: "‘Solar Power Wires Based on Organic Photovoltaic Materials" a podepsáni pod ním byli vice-prezident výzkumu firmy Konarka Dr. Russell Gaudiana a také technologický vedoucí Christoph Brabec (podezřele české jméno...).
Ale
obraťme již pozornost k vynálezu. Nerezovou ocel šířky lidského vlasu
(zhruba 100 mikronů) je nutno pokrýt postupně trojicí vrstev, aby se z
ní stal funkční fotovoltaický článek. Drát druhý o průměru cca 50
mikronů je tažen vedle něj a jak napovídá jeho pokrytí stříbrem, tvoří
zde druhou elektrodu. Oba tyto dráty jsou poté obklopeny průsvitným
polymerem, který je jednak fyzicky chrání a v neposlední řadě
samozřejmě také i elektricky izoluje.
Výsledná "solární nit" je schopna sesbírat a přeměnit zhruba 3 % sluneční energie, což se sice na první pohled nezdá jako mnoho (a popravdě ani není...), nicméně světlo přímé či odražené dopadá přes den prakticky neustále, takže k pohánění drobnější elektroniky by to bylo ažaž. Navíc pokud uvážíme plochy, v jakých by se tkanina používala (oblek, speciální celta, potahy na gauči...), stává se celá věc ještě zajímavější.
První prototyp solární nitě měl zhruba kolem stovky metrů a dá se předpokládat, že vlákno půjde spřádat v prakticky neomezené délce. Z něj se pak již může uplést naprosto cokoliv dle fantazie výrobců. Jen jsme zvědavi, ve kterých místech bude umístěna zásuvka či budou trčet ze saka kabely..
Zdroj: http://hw.cz
Datum uveřejnění: 5.8.09
Poslední změna: 5.8.2009
Počet shlédnutí: 203