Zprávy z tisku
Finance mohou být klíčem ve vyjednáváních o klimatu
V rámci jedné z doprovodných akci na konferenci OSN o změnách klimatu prezentoval sekretariát Rámcové úmluvy OSN o klimatických změnách (UNFCCC) odhad budoucích výdajů v oblasti změny klimatu. Celkové výdaje na opatření v rámci ochrany světového klimatu by se měly okolo roku 2030 pohybovat na úrovni 0,3 – 0,5 % světového HDP.
Konkrétně roční výdaje na adaptace v rozvojových zemích budou
představovat cca 40 - 50 miliard dolarů. Současné příjmy adaptačního
fondu však činní pouze 36 milionů USD. K tomuto rozdílu sekretariát
UNFCCC dodává, že současné financování oficiální rozvojové pomoci je z
tohoto pohledu zřetelně nedostatečné a bude třeba současný model
nahradit jiným. I proto vydal sekretariát UNFCCC publikaci „Investment and Financial Flows to Address Climate Change”, která se touto problematikou podrobně zabývá.
Podle většiny delegátů klimatické konference na Bali bude vyřešení
finančních otázek jedním z hlavních aspektů postkjótské spolupráce
ekonomicky rozvinutých zemí se státy rozvojovými, kterým z Kjótského
protokolu nevyplývají žádné redukční závazky. „Pokud se podaří sblížit
názory těchto dvou bloků zejména na financování adaptací a transferu
technologií, dá se předpokládat větší ochota rozvojových států nést
případné břemeno vlastních závazků po roce 2012,“ říká člen české
delegace a ředitel odboru změny klimatu MŽP Pavel Zámyslický.
Nejednalo by se však s největší pravděpodobností o přísné národní
emisní limity, jako v případě ekonomicky vyspělých zemí, ale spíše o
sektorové cíle pro nejvýznamnější emitenty, jako např. energetiku a
dopravu. Tyto cíle by měly stimulovat k postupnému zpomalení a posléze
zastavení prudkého růstu emisí rozvíjejících se ekonomik, na druhou
stranu by však měly umožnit ekonomický rozvoj a řešení ostatních
klíčových problémů rozvojového světa (chudoba, nedostatek vody a
potravin, atd.).
Při těchto úvahách se samozřejmě rozlišuje mezi jednotlivými státy z
pohledu jejich ekonomické vyspělosti. Předpokládá se, že jiné požadavky
budou diskutovány s Čínou, Brazílií nebo Jihoafrickou republikou a jiné
zase s Keňou, Etiopií či Pákistánem.
Jakub Kašpar, tiskový mluvčí MŽP
Další informace:
http://unfccc.int/meetings/cop_13/items/4049.php
http://unfccc.int/cooperation_and_support/financial_mechanism/items/4053.php
http://ec.europa.eu/environment/climat/home_en.htm
http://ec.europa.eu/news/energy/071127_1_en.htm
http://www.eu2007.pt/NR/rdonlyres/1CAB3779-074F-44D8-937F-C76ADEECD612/0/96899.pdf
http://www.ipcc.ch
http://www.env.cz/klima
Datum uveřejnění: 7.12.07
Poslední změna: 7.12.2007
Počet shlédnutí: 209
Finance mohou být klíčem ve vyjednáváních o klimatu
V rámci jedné z doprovodných akci na konferenci OSN o změnách klimatu prezentoval sekretariát Rámcové úmluvy OSN o klimatických změnách (UNFCCC) odhad budoucích výdajů v oblasti změny klimatu. Celkové výdaje na opatření v rámci ochrany světového klimatu by se měly okolo roku 2030 pohybovat na úrovni 0,3 – 0,5 % světového HDP.
Konkrétně roční výdaje na adaptace v rozvojových zemích budou
představovat cca 40 - 50 miliard dolarů. Současné příjmy adaptačního
fondu však činní pouze 36 milionů USD. K tomuto rozdílu sekretariát
UNFCCC dodává, že současné financování oficiální rozvojové pomoci je z
tohoto pohledu zřetelně nedostatečné a bude třeba současný model
nahradit jiným. I proto vydal sekretariát UNFCCC publikaci „Investment and Financial Flows to Address Climate Change”, která se touto problematikou podrobně zabývá.
Podle většiny delegátů klimatické konference na Bali bude vyřešení
finančních otázek jedním z hlavních aspektů postkjótské spolupráce
ekonomicky rozvinutých zemí se státy rozvojovými, kterým z Kjótského
protokolu nevyplývají žádné redukční závazky. „Pokud se podaří sblížit
názory těchto dvou bloků zejména na financování adaptací a transferu
technologií, dá se předpokládat větší ochota rozvojových států nést
případné břemeno vlastních závazků po roce 2012,“ říká člen české
delegace a ředitel odboru změny klimatu MŽP Pavel Zámyslický.
Nejednalo by se však s největší pravděpodobností o přísné národní
emisní limity, jako v případě ekonomicky vyspělých zemí, ale spíše o
sektorové cíle pro nejvýznamnější emitenty, jako např. energetiku a
dopravu. Tyto cíle by měly stimulovat k postupnému zpomalení a posléze
zastavení prudkého růstu emisí rozvíjejících se ekonomik, na druhou
stranu by však měly umožnit ekonomický rozvoj a řešení ostatních
klíčových problémů rozvojového světa (chudoba, nedostatek vody a
potravin, atd.).
Při těchto úvahách se samozřejmě rozlišuje mezi jednotlivými státy z
pohledu jejich ekonomické vyspělosti. Předpokládá se, že jiné požadavky
budou diskutovány s Čínou, Brazílií nebo Jihoafrickou republikou a jiné
zase s Keňou, Etiopií či Pákistánem.
Jakub Kašpar, tiskový mluvčí MŽP
Další informace:
http://unfccc.int/meetings/cop_13/items/4049.php
http://unfccc.int/cooperation_and_support/financial_mechanism/items/4053.php
http://ec.europa.eu/environment/climat/home_en.htm
http://ec.europa.eu/news/energy/071127_1_en.htm
http://www.eu2007.pt/NR/rdonlyres/1CAB3779-074F-44D8-937F-C76ADEECD612/0/96899.pdf
http://www.ipcc.ch
http://www.env.cz/klima
Datum uveřejnění: 7.12.07
Poslední změna: 7.12.2007
Počet shlédnutí: 209