Fermentační stanice ve Vysokém Mýtě pracuje zatím na půl plynu

Velká fermentační stanice, která začala ve Vysokém Mýtě před rokem zpracovávat biologické odpady z města a okolí, zatím nefunguje tak, jak město očekávalo. Kvůli technickým potížím zařízení nedosahuje plánovaných výkonů, řekl ČTK starosta Martin Krejza.

Velká fermentační stanice, která začala ve Vysokém Mýtě před rokem zpracovávat biologické odpady z města a okolí, zatím nefunguje tak, jak město očekávalo. Kvůli technickým potížím zařízení nedosahuje plánovaných výkonů, řekl ČTK starosta Martin Krejza. Naopak systém tříděného sběru biologických odpadů mezi obyvateli se radnici osvědčil a bude jej rozšiřovat.

"Musím ještě odstranit některé technické problémy, které reklamujeme," uvedl Krejza. Zařízení zatím pracuje zhruba na poloviční výkon.

Fermentační stanice je umístěna za Vysokým Mýtem v místní části Šnakov v sousedství čistírny odpadních vod. Zpracovává odpady z domácností i městské zeleně, jatek, potravinářských firem, zemědělských družstev, kuchyní, restaurací a jídelen, stejně jako čistírenské kaly. Ze vzniklého bioplynu vyrábí kogenerační jednotka elektrický proud, který město prodává do veřejné sítě. Produkované teplo slouží kromě ohřevu reaktoru stanice i k vytápění vodárenské čistírny. Instalovaný elektrický výkon je 320 kilowattů.

Proti původním předpokladům se některé dřívější odpady staly surovinou, kterou je nutné nakupovat. "Dříve někteří výrobci, třeba v zemědělství nebo potravinářství, museli za likvidaci svých odpadů platit, nyní je prodávají. Průběžně hledáme další zdroje surovin, technologický proces se tak musí upravovat a odzkoušet," řekl ČTK František Zima, ředitel komunální společnosti Vodovody a kanalizace Vysoké Mýto, který fermentační stanici provozuje.

Kvůli nižšímu výkonu, technickým problémům a měnící se skladbě zpracovávaných odpadů je provoz stanice ve ztrátě. "Myslím, že až se závady odstraní, mohla by být ekonomická bilance vyrovnaná," řekl Krejza.

Město na výstavbu fermentační stanice a systém sběru bioodpadu získalo před lety dotaci téměř 49 milionů korun z Evropské unie a skoro deset milionů korun od státu. Radnice v první fázi vybavila kontejnery na odpad z kuchyní a zahrádek čtvrti s rodinnými domy Za Rybárnou a Průhony a sídliště Družba.

"Výsledky byly dobré, zájem mezi obyvateli o nádoby na bioodpad je. Postupně síť zahustíme na celé město, sníží se tak také množství směsného odpadu ukládaného na skládku," řekla ČTK vedoucí odboru životního prostředí vysokomýtské radnice Stanislava Jetmarová.

Zdroj: Zpráva ČTK

Tweet