Zprávy z tisku
Evropa se na klimatických cílech nedohodla. Problémem zůstává podíl obnovitelných zdrojů
Evropská unie si své cíle pro snížení skleníkových plynů do roku 2030 vyjasní nejpozději v říjnu letošního roku. Novinářům to po druhém dni unijního summitu řekl prezident EU Herman Van Rompuy, který jednání unijních zemí předsedal. Připustil zároveň, že před přijetím rozhodnutí bude třeba ještě dořešit "některé prvky".
Některé unijní země, včetně České republiky, totiž měly výhrady k původnímu návrhu Evropské komise. Ta počítá se závazným snížením emisí oxidu uhličitého do roku 2030 o 40 procent proti úrovním z roku 1990 a s celoevropským závazkem získávat do stejného roku nejméně 27 procent energie z obnovitelných zdrojů.
Generální ředitel ČEZ Daniel Beneš varoval, že dnešní rozhodnutí prodlužuje nejistotu ohledně směřování energetiky EU do roku 2030. V této situaci se nedají podle něj plánovat ani realizovat jakékoli investice.
"Česká politická reprezentace opakovaně zmiňovala, že nové cíle EU do roku 2030 se nutně odrazí v aktualizaci české energetické politiky. Je tedy otázkou i pro politiky, jak bez jasného směru evropské energetické politiky rozhodnout o stavbě nových jaderných bloků v Temelíně," uvedl Beneš v prohlášení, které ČEZ zaslal ČTK.
Česká republika, stejně jako některé další země závislé na průmyslu, oproti záměru Evropské komise prosazuje nižší cíl snížení emisí oxidu uhličitého, a to o 35 procent oproti roku 1990. Premiér Bohuslav Sobotka připomněl, že v minulých letech ČR dosáhla velkého snížení emisí, teď je ale důležité, aby nové cíle neohrozily konkurenceschopnost a pracovní místa.
Proto by si Praha přála výraznou autonomii členských zemí, pokud jde o plnění cíle týkajícího se energií z obnovitelných zdrojů. Formulace dnešních závěrů podle Sobotky dávají členským státům možnost stanovit si vlastní podobu energetického mixu, tedy podílu typů energií na její celkové výrobě.
"Mělo by nám to ponechat svobodu rozhodnout se o tom, jak rychle budeme zvyšovat tempo obnovitelných zdrojů," vysvětlil premiér s tím, že podobnou svobodu by Česká republika měla mít i při rozhodování o podílu jádra na produkci energií.
Tři závazné cíle (pro emise, obnovitelné zdroje a energetickou účinnost) naopak podporuje česká Komora. Jako minimální cíl pro obnovitelné zdroje považuje úroveň podílu 30 % v roce 2030. „Obzvláště kvůli vývoji na Ukrajině začíná být otázka minimalizace závislosti na dovozu energetických surovin z politicky nepředvídatelných oblastí naléhavější bezpečnostní otázkou pro celou Evropu. Z hlediska bezpečnostního i environmentálního se cesta k energetické soběstačnosti, využívání lokálních obnovitelných zdrojů a úspor zdá býti pro Evropu jediným trvale udržitelným východiskem,“ říká předseda Komory OZE Štěpán Chalupa.
Pokud by se odbourala veškerá pokřivení trhu včetně externalit uhlí a jádra, pak minimálně některé OZE nebudou potřebovat subvence již nyní, vítr a voda by pak byly dokonce dvakrát levnější nežli právě uhlí a jádro, tvrdí předseda Komory OZE
Pokud by se odbourala veškerá pokřivení trhu včetně externalit uhlí a jádra, pak minimálně některé OZE nebudou potřebovat subvence již nyní, vítr a voda by pak byly dokonce dvakrát levnější nežli právě uhlí a jádro, tvrdí předseda Komory OZE.
Podle něj jsou de centrální zdroje bezpečnější i z hlediska případného nebezpečí vojenského útoku nebo přírodní katastrofy, zatímco centrální energetika založená na několika málo velkých zdrojích je přesným opakem.
„Postupovat bychom měli společně v rámci EU, prosazování samostatné energetické politiky, obzvláště zcela opačné od našeho nejpřirozenějšího partnera Německa i EU je chybou,“ kritizuje postoj české politické reprezentace místopředseda Komory Jan Habart .
Podle Komory OZE jsou obnovitelné zdroje podporovány řádově méně nežli konvenční zdroje, navíc nároky na podporu u nově instalovaných OZE kontinuálně klesají. „Voláme-li po odbourání pokřivení energetického trhu, odbourejme ovšem veškerá pokřivení včetně externalit uhlí a jádra, pak minimálně některé OZE nebudou potřebovat subvence již nyní, vítr a voda by pak byly dokonce dvakrát levnější nežli právě uhlí a jádro,“ dodává Chalupa.
Podle něj je nepochopitelné, že motivací České republiky pro prosazování pouze snižování emisí je rozvoj jaderné energetiky. Navíc s plánovaným rozšířením její podpory, tentokráte přímé, hrazené zákazníkem nebo daňovým poplatníkem. Takové náklady u případné podpory elektřiny z 3. a 4. bloku Jaderné elektrárny Temelín odhaduje Komora OZE na 1,5 bilionu korun.
Unijní závazky budou podle Van Rompuye určitě dohodnuté před klimatickou konferencí v Paříži v roce 2015 a budou v souladu s dlouhodobým unijním cílem redukcí k roku 2050.
Předseda Evropské komise José Barroso jej doplnil, že ambiciózní klimatická politika souvisí s "opravdu evropskou energetickou politikou", která má tři prvky - bezpečnost dodávek, konkurenceschopnost a udržitelnost.
Barroso také uvedl, že v roce 2020 EU překoná své pro tento rok stanovené klimatické cíle jak ve snižování emisí, tak v podílu energií z obnovitelných zdrojů. Problémem ale podle něj zůstává nízká energetická účinnost.
Energetický a klimatický balíček EU měl být původně hlavním tématem dvoudenní schůzky šéfů států a vlád evropské osmadvacítky. Tuto problematiku ale nakonec zastínil aktuální vývoj krymské krize a diskuze o rozšíření seznamu ruských činitelů, vůči nimž bude Evropská unie uplatňovat sankce.
Zdroj: ČTK
Datum uveřejnění: 24.3.14
Poslední změna: 24.3.2014
Počet shlédnutí: 140
Evropa se na klimatických cílech nedohodla. Problémem zůstává podíl obnovitelných zdrojů
Evropská unie si své cíle pro snížení skleníkových plynů do roku 2030 vyjasní nejpozději v říjnu letošního roku. Novinářům to po druhém dni unijního summitu řekl prezident EU Herman Van Rompuy, který jednání unijních zemí předsedal. Připustil zároveň, že před přijetím rozhodnutí bude třeba ještě dořešit "některé prvky".
Některé unijní země, včetně České republiky, totiž měly výhrady k původnímu návrhu Evropské komise. Ta počítá se závazným snížením emisí oxidu uhličitého do roku 2030 o 40 procent proti úrovním z roku 1990 a s celoevropským závazkem získávat do stejného roku nejméně 27 procent energie z obnovitelných zdrojů.
Generální ředitel ČEZ Daniel Beneš varoval, že dnešní rozhodnutí prodlužuje nejistotu ohledně směřování energetiky EU do roku 2030. V této situaci se nedají podle něj plánovat ani realizovat jakékoli investice.
"Česká politická reprezentace opakovaně zmiňovala, že nové cíle EU do roku 2030 se nutně odrazí v aktualizaci české energetické politiky. Je tedy otázkou i pro politiky, jak bez jasného směru evropské energetické politiky rozhodnout o stavbě nových jaderných bloků v Temelíně," uvedl Beneš v prohlášení, které ČEZ zaslal ČTK.
Česká republika, stejně jako některé další země závislé na průmyslu, oproti záměru Evropské komise prosazuje nižší cíl snížení emisí oxidu uhličitého, a to o 35 procent oproti roku 1990. Premiér Bohuslav Sobotka připomněl, že v minulých letech ČR dosáhla velkého snížení emisí, teď je ale důležité, aby nové cíle neohrozily konkurenceschopnost a pracovní místa.
Proto by si Praha přála výraznou autonomii členských zemí, pokud jde o plnění cíle týkajícího se energií z obnovitelných zdrojů. Formulace dnešních závěrů podle Sobotky dávají členským státům možnost stanovit si vlastní podobu energetického mixu, tedy podílu typů energií na její celkové výrobě.
"Mělo by nám to ponechat svobodu rozhodnout se o tom, jak rychle budeme zvyšovat tempo obnovitelných zdrojů," vysvětlil premiér s tím, že podobnou svobodu by Česká republika měla mít i při rozhodování o podílu jádra na produkci energií.
Tři závazné cíle (pro emise, obnovitelné zdroje a energetickou účinnost) naopak podporuje česká Komora. Jako minimální cíl pro obnovitelné zdroje považuje úroveň podílu 30 % v roce 2030. „Obzvláště kvůli vývoji na Ukrajině začíná být otázka minimalizace závislosti na dovozu energetických surovin z politicky nepředvídatelných oblastí naléhavější bezpečnostní otázkou pro celou Evropu. Z hlediska bezpečnostního i environmentálního se cesta k energetické soběstačnosti, využívání lokálních obnovitelných zdrojů a úspor zdá býti pro Evropu jediným trvale udržitelným východiskem,“ říká předseda Komory OZE Štěpán Chalupa.
Pokud by se odbourala veškerá pokřivení trhu včetně externalit uhlí a jádra, pak minimálně některé OZE nebudou potřebovat subvence již nyní, vítr a voda by pak byly dokonce dvakrát levnější nežli právě uhlí a jádro, tvrdí předseda Komory OZE
Pokud by se odbourala veškerá pokřivení trhu včetně externalit uhlí a jádra, pak minimálně některé OZE nebudou potřebovat subvence již nyní, vítr a voda by pak byly dokonce dvakrát levnější nežli právě uhlí a jádro, tvrdí předseda Komory OZE.
Podle něj jsou de centrální zdroje bezpečnější i z hlediska případného nebezpečí vojenského útoku nebo přírodní katastrofy, zatímco centrální energetika založená na několika málo velkých zdrojích je přesným opakem.
„Postupovat bychom měli společně v rámci EU, prosazování samostatné energetické politiky, obzvláště zcela opačné od našeho nejpřirozenějšího partnera Německa i EU je chybou,“ kritizuje postoj české politické reprezentace místopředseda Komory Jan Habart .
Podle Komory OZE jsou obnovitelné zdroje podporovány řádově méně nežli konvenční zdroje, navíc nároky na podporu u nově instalovaných OZE kontinuálně klesají. „Voláme-li po odbourání pokřivení energetického trhu, odbourejme ovšem veškerá pokřivení včetně externalit uhlí a jádra, pak minimálně některé OZE nebudou potřebovat subvence již nyní, vítr a voda by pak byly dokonce dvakrát levnější nežli právě uhlí a jádro,“ dodává Chalupa.
Podle něj je nepochopitelné, že motivací České republiky pro prosazování pouze snižování emisí je rozvoj jaderné energetiky. Navíc s plánovaným rozšířením její podpory, tentokráte přímé, hrazené zákazníkem nebo daňovým poplatníkem. Takové náklady u případné podpory elektřiny z 3. a 4. bloku Jaderné elektrárny Temelín odhaduje Komora OZE na 1,5 bilionu korun.
Unijní závazky budou podle Van Rompuye určitě dohodnuté před klimatickou konferencí v Paříži v roce 2015 a budou v souladu s dlouhodobým unijním cílem redukcí k roku 2050.
Předseda Evropské komise José Barroso jej doplnil, že ambiciózní klimatická politika souvisí s "opravdu evropskou energetickou politikou", která má tři prvky - bezpečnost dodávek, konkurenceschopnost a udržitelnost.
Barroso také uvedl, že v roce 2020 EU překoná své pro tento rok stanovené klimatické cíle jak ve snižování emisí, tak v podílu energií z obnovitelných zdrojů. Problémem ale podle něj zůstává nízká energetická účinnost.
Energetický a klimatický balíček EU měl být původně hlavním tématem dvoudenní schůzky šéfů států a vlád evropské osmadvacítky. Tuto problematiku ale nakonec zastínil aktuální vývoj krymské krize a diskuze o rozšíření seznamu ruských činitelů, vůči nimž bude Evropská unie uplatňovat sankce.
Zdroj: ČTK
Datum uveřejnění: 24.3.14
Poslední změna: 24.3.2014
Počet shlédnutí: 140