Zprávy z tisku
EU se chce na boji proti klimatickým změnám dohodnout ještě letos
Evropská unie dnes na svém summitu potvrdila, že se chce do konce letošního roku dohodnout na ambiciózním plánu boje s globálním oteplováním. Ještě ve čtvrtek se přitom na základě prohlášení některých unijních předáků zdálo, že prosincový termín dohody může být ohrožen.
Evropská unie dnes na svém summitu potvrdila, že se chce do konce letošního roku dohodnout na ambiciózním plánu boje s globálním oteplováním. Ještě ve čtvrtek se přitom na základě prohlášení některých unijních předáků zdálo, že prosincový termín dohody může být ohrožen.
Nakonec se však státníci dohodli, že opatření by měla brát v úvahu specifika jednotlivých zemí i sektorů evropské ekonomiky. Vyzvali také Evropskou komisi a francouzské předsednictví, aby v nadcházejících týdnech přišly s adekvátní odpovědí na výzvy vyplývající z takzvaného energeticko-klimatického balíčku.
Unie se loni na jaře zavázala, že do roku 2020 sníží objem emisí skleníkových plynů o 20 procent. Pokud by se k tomuto cíli připojily i další země světa, EU by prý emise snížila až o 30 procent. Zároveň slíbila, že zvýší podíl obnovitelné energie na krytí energetické spotřeby na pětinu.
Evropská komise, výkonný orgán 27členného bloku, pak přišla se souborem opatření, jak těchto cílů dosáhnout. Jde třeba o změny v systému obchodování s emisními povolenkami, navýšení podílu biopaliv či návrhy na skladování oxidu uhličitého.
Některé návrhy se však staly terčem kritiky různých států, které mimo jiné upozorňují i na náklady, které boj proti změnám klimatu bude znamenat pro jejich podniky. Na summitu to nejvíce zaznívalo z Polska a z Itálie. Kritikové poukazují na to, že například Spojené státy, Rusko, Čína nebo Indie mají podstatně nižší standardy vypouštění emisí a evropské země jsou tak v hospodářské soutěži značně znevýhodněny.
"Je to obtížná hra pokeru, ve které Polsko hodlá uplatnit své veto, pokud by se nás příští měsíc někdo pokoušel donutit uzavřít dohodu o klimatickém balíčku," řekl během summitu polský ministr zahraničí Radoslaw Sikorski. "Naše podniky nejsou dnes absolutně schopné vyrovnat se s náklady navrhovaných opatření," řekl zase italský premiér Silvio Berlusconi.
Některé země, včetně ČR, třeba zase chtějí prosadit, aby si elektrárenské společnosti nekupovaly od roku 2013 všechny povolenky na emise skleníkových plynů, jak navrhla komise. Jejich energetický sektor je totiž z velké části závislý na uhlí. S tím pak souvisí to, že by české firmy musely kupovat více povolenek než společnosti ze zemí, kde se elektřina vyrábí z některých jiných zdrojů (jádro, obnovitelné zdroje).
Češi i další proto chtějí, aby zavádění tohoto opatření bylo postupné. Jiné státy zase varují před dopady aukcí povolenek na energeticky náročný průmysl, například hliníkárny či cementárny.
Česká republika je s dosaženými závěry spokojena. Premiér Mirek Topolánek dosažený kompromis chápe jako ústupek zemím, které z řady nejrůznějších důvodů volají po změnách. "Myslím si, že to je jasný ústupek těm zemím, které mají... (například) problémy většího podílu uhelného průmyslu," řekl po skončení summitu. "(Tyto problémy) musí být v následujících týdnech při jednáních zohledněny," dodal.
Datum: 16.10.2008 15:52
Zdroj: Zpráva ČTK
Datum uveřejnění: 16.10.08
Poslední změna: 16.10.2008
Počet shlédnutí: 128
EU se chce na boji proti klimatickým změnám dohodnout ještě letos
Evropská unie dnes na svém summitu potvrdila, že se chce do konce letošního roku dohodnout na ambiciózním plánu boje s globálním oteplováním. Ještě ve čtvrtek se přitom na základě prohlášení některých unijních předáků zdálo, že prosincový termín dohody může být ohrožen.
Evropská unie dnes na svém summitu potvrdila, že se chce do konce letošního roku dohodnout na ambiciózním plánu boje s globálním oteplováním. Ještě ve čtvrtek se přitom na základě prohlášení některých unijních předáků zdálo, že prosincový termín dohody může být ohrožen.
Nakonec se však státníci dohodli, že opatření by měla brát v úvahu specifika jednotlivých zemí i sektorů evropské ekonomiky. Vyzvali také Evropskou komisi a francouzské předsednictví, aby v nadcházejících týdnech přišly s adekvátní odpovědí na výzvy vyplývající z takzvaného energeticko-klimatického balíčku.
Unie se loni na jaře zavázala, že do roku 2020 sníží objem emisí skleníkových plynů o 20 procent. Pokud by se k tomuto cíli připojily i další země světa, EU by prý emise snížila až o 30 procent. Zároveň slíbila, že zvýší podíl obnovitelné energie na krytí energetické spotřeby na pětinu.
Evropská komise, výkonný orgán 27členného bloku, pak přišla se souborem opatření, jak těchto cílů dosáhnout. Jde třeba o změny v systému obchodování s emisními povolenkami, navýšení podílu biopaliv či návrhy na skladování oxidu uhličitého.
Některé návrhy se však staly terčem kritiky různých států, které mimo jiné upozorňují i na náklady, které boj proti změnám klimatu bude znamenat pro jejich podniky. Na summitu to nejvíce zaznívalo z Polska a z Itálie. Kritikové poukazují na to, že například Spojené státy, Rusko, Čína nebo Indie mají podstatně nižší standardy vypouštění emisí a evropské země jsou tak v hospodářské soutěži značně znevýhodněny.
"Je to obtížná hra pokeru, ve které Polsko hodlá uplatnit své veto, pokud by se nás příští měsíc někdo pokoušel donutit uzavřít dohodu o klimatickém balíčku," řekl během summitu polský ministr zahraničí Radoslaw Sikorski. "Naše podniky nejsou dnes absolutně schopné vyrovnat se s náklady navrhovaných opatření," řekl zase italský premiér Silvio Berlusconi.
Některé země, včetně ČR, třeba zase chtějí prosadit, aby si elektrárenské společnosti nekupovaly od roku 2013 všechny povolenky na emise skleníkových plynů, jak navrhla komise. Jejich energetický sektor je totiž z velké části závislý na uhlí. S tím pak souvisí to, že by české firmy musely kupovat více povolenek než společnosti ze zemí, kde se elektřina vyrábí z některých jiných zdrojů (jádro, obnovitelné zdroje).
Češi i další proto chtějí, aby zavádění tohoto opatření bylo postupné. Jiné státy zase varují před dopady aukcí povolenek na energeticky náročný průmysl, například hliníkárny či cementárny.
Česká republika je s dosaženými závěry spokojena. Premiér Mirek Topolánek dosažený kompromis chápe jako ústupek zemím, které z řady nejrůznějších důvodů volají po změnách. "Myslím si, že to je jasný ústupek těm zemím, které mají... (například) problémy většího podílu uhelného průmyslu," řekl po skončení summitu. "(Tyto problémy) musí být v následujících týdnech při jednáních zohledněny," dodal.
Datum: 16.10.2008 15:52
Zdroj: Zpráva ČTK
Datum uveřejnění: 16.10.08
Poslední změna: 16.10.2008
Počet shlédnutí: 128