Zprávy z tisku
EU během 5 let světovou dvojkou v čisté energetice. A co ČR?
Téměř třetina spotřebované elektřiny na světě bude už za pět let pocházet z větru, slunce a dalších obnovitelných zdrojů energie (OZE). Největší podíl na růstu obnovitelných zdrojů si však udrží moderní bioenergetika. EU má našlápnuto stát se druhým nejrychleji rostoucím trhem s obnovitelnými zdroji a předhonit Spojené státy. To jsou hlavní závěry nové analýzy Mezinárodní energetické agentura (IEA). [1]
IEA vydala pětiletou prognózu rozvoje čisté energetiky
V Česku by měl během příští dekády podíl obnovitelných zdrojů narůst z dnešních asi 15 na nejméně 24 %, zjistila Komora obnovitelných zdrojů energie. [2] Nikoliv 20,8 %, jak nedávno uvedlo Ministerstvo průmyslu a obchodu.
Především výroba tepla a role tzv. moderní bioenergetiky, tedy také využívání bioplynu, efektivní využívání pevné biomasy a biopaliv v dopravě, jsou hlavní témata podrobné analýzy s pětiletou predikcí vývoje čisté energetiky ve světě.
Pro tuzemské energetické experty jsou ale patrně důležitější předpovědi týkající se Evropy, která se má během pěti let stát globálně druhým nejrychleji se rozvíjejícím trhem s obnovitelnými zdroji, hned po Číně (o důvodech viz níže), kde bude vznikat víc než 40 % všech instalací. [1]
Během období 2018 - 2023 se v EU očekávají nové instalace o výkonu 125 GW. Důvody optimistických predikcí jsou především tyto tři [1]:
- nedávno schválený celounijní cíl vyrábět v roce 2030 nejméně 32 % spotřebované energie z OZE. Z něj plyne český závazek navýšit podíl čisté energie z asi 15 na “nejméně 24 %”, který popisujeme výše
- zavedení dalších aukčních mechanismů, ve kterých se bude o finanční podporu soutěžit v klíčových zemích
- rostoucí trh založený na dlouhodobých kontraktech na nákup čisté elektřiny, na němž budou mít podniky zisk plynoucí z poklesu cen větrné a fotovoltaické elektřiny.
Pro-tržní mechanismy jako jsou aukce, se stanou hlavním motorem růstu nových obnovitelných zdrojům, uvádí dále IEA. Poprvé v historii tak bude víc než polovina nových výroben dostávat podporu vzešlou ze soutěže v aukcích, ne díky rozhodnutím státu, což bude dál tlačit na snižování ceny především u fotovoltaické a větrné elektřiny až do pásma 20 až 50 USD za megawatthodinu (MWh).
Přehled hlavních prognóz [1]
GLOBÁLNÍ SPOTŘEBA ENERGIE (elektřina, teplo, doprava dohromady)
- spotřeba energie z obnovitelných zdrojů narostla loni o víc než 5 % - třikrát víc než narostla celková spotřeba energie.
- 12,4 % spotřebované energie, tedy o asi pětinu víc, než dnes bude v roce 2023 pocházet z obnovitelných zdrojů, předpovídá IEA.
VÝROBA ELEKTŘINY
- v roce 2023 bude 30% elektřiny dodáváno z obnovitelných zdrojů (v roce 2017 je to 24%), 70% nových kapacit ve výrobě elektřiny bude v instalacích využívajících obnovitelné zdroje, nejvíce elektřiny zajistí nadále vodní energie (16%), dále vítr (6%), slunce (4%) a bioenergetika (3%),
Nejrychleji ze všech obnovitelných zdrojů poroste i dál fotovoltaika:
- v roce 2017 činily dvě třetiny všech nových elektráren (čisté přírůstky výrobní kapacity) právě fotovoltaické elektrárny,
- během pěti let by mělo vzniknout asi 600 gigawattů (GW) nových instalací. To je víc než součet přírůstků všech ostatních obnovitelných zdrojů (elektřiny),
- hlavním tržním segmentem bude u fotovoltaiky decentralizovaná výroba - fotovoltaika vyrábějící pro vlastní spotřebu majitelů: firemní instalace spolu s instalacemi na obytných budovách budou tvořit víc než polovinu všech přírůstků fotovoltaiky.
Druhým nejrychleji rostoucím sektorem bude větrná energetika a druhým obnovitelným zdrojem s největší výrobou elektřiny zůstanou dál vodní elektrárny
- očekává se nárůst celkové výrobní kapacity větrných elektráren o 60 % (o 325 GW). Drtivá většina (90 %) z toho budou větrné elektrárny na souši.
- Mořské (tzv. off-shore) větrné elektrárny budou tvořit jen zlomek nových přírůstků. Cena jejich elektřiny však během pěti let klesne o (neuvěřitelné) dvě třetiny, očekává Mezinárodní energetická agentura.
IEA upozorňuje na výrobu tepla z OZE, která dosud stojí spíš stranou zájmu (a kde se z OZE vyrábí pouze 10 % celkové spotřeby tepla a v roce 2023 je očekáván nárůst na asi 12 % (kdežto v elektřině se očekává zhruba 30% podíl z OZE). Spotřeba tepla totiž stojí za víc než polovinou celkové konečné spotřeby energie.
Štěpán Chalupa, předseda Komory obnovitelných zdrojů energie, řekl:
“Zkušený tým Fatiha Birola (ředitel Mezinárodní energetické energetické agentury, pozn. redakce) přináší další skvělou zprávu: stále dostupnější a výkonnější obnovitelné zdroje porostou v příštích pěti letech ještě rychleji než dosud a to včetně biomasy. V Česku netrpělivě čekáme na dokončení novely zákona, která by měla rozvoj čisté energetiky znovu nastartovat i u nás. Podnikatelé, samovýrobci a energetické komunity dostanou možnost si vyrábět svou energie sami a levněji.”
O Komoře OZE
Komora obnovitelných zdrojů energie (Komora OZE) je největší česká asociace sdružující profesní asociace jednotlivých obnovitelných zdrojů energie včetně průmyslových výrobců technologií a vědeckých institucí. Podporuje využívání obnovitelných zdrojů energie, trvalé zvyšování jejich podílu na spotřebě energie v Česku a jejich udržitelný rozvoj. Sjednocuje a obhajuje zájmy členů. Šíří odborné informace a osvětu o využívání obnovitelných zdrojů energie.
Prameny
[1] RENEWABLES 2018. Analysis and forecast to 2023. Dostupné zde.
[2] EU si schválila společný cíl vyrábět v roce 2030 nejméně 32 % energie z obnovitelných zdrojů. Metoda, kterou pravděpodobně Evropská komise použije pro ověření kompatibility národních cílů se společným celounijním 32% cílem bude výpočet založený na čtyřfaktorovém benchmarkingu. Akademická pracoviště, která se dlouhodobě podílí na modelování pro Evropskou komisi, již první neoficiální propočty cílů pro jednotlivé členské státy metodou čtyřfaktorového benchmarkingu provedla. Výsledky nebyly dosud publikovány. Komora OZE je v kontaktu s experty těchto akademických pracovišť a v předstihu upozorňuje, že považuje za racionální kalkulovat s cílem nad úrovní 24% podílu OZE na hrubé domácí spotřebě energie v r. 2030.
Zdroj: Tisková zpráva Komory obnovitelných zdrojů energie 9.10.2018
Datum uveřejnění: 9.10.18
Poslední změna: 9.10.2018
Počet shlédnutí: 1169
EU během 5 let světovou dvojkou v čisté energetice. A co ČR?
Téměř třetina spotřebované elektřiny na světě bude už za pět let pocházet z větru, slunce a dalších obnovitelných zdrojů energie (OZE). Největší podíl na růstu obnovitelných zdrojů si však udrží moderní bioenergetika. EU má našlápnuto stát se druhým nejrychleji rostoucím trhem s obnovitelnými zdroji a předhonit Spojené státy. To jsou hlavní závěry nové analýzy Mezinárodní energetické agentura (IEA). [1]
IEA vydala pětiletou prognózu rozvoje čisté energetiky
V Česku by měl během příští dekády podíl obnovitelných zdrojů narůst z dnešních asi 15 na nejméně 24 %, zjistila Komora obnovitelných zdrojů energie. [2] Nikoliv 20,8 %, jak nedávno uvedlo Ministerstvo průmyslu a obchodu.
Především výroba tepla a role tzv. moderní bioenergetiky, tedy také využívání bioplynu, efektivní využívání pevné biomasy a biopaliv v dopravě, jsou hlavní témata podrobné analýzy s pětiletou predikcí vývoje čisté energetiky ve světě.
Pro tuzemské energetické experty jsou ale patrně důležitější předpovědi týkající se Evropy, která se má během pěti let stát globálně druhým nejrychleji se rozvíjejícím trhem s obnovitelnými zdroji, hned po Číně (o důvodech viz níže), kde bude vznikat víc než 40 % všech instalací. [1]
Během období 2018 - 2023 se v EU očekávají nové instalace o výkonu 125 GW. Důvody optimistických predikcí jsou především tyto tři [1]:
- nedávno schválený celounijní cíl vyrábět v roce 2030 nejméně 32 % spotřebované energie z OZE. Z něj plyne český závazek navýšit podíl čisté energie z asi 15 na “nejméně 24 %”, který popisujeme výše
- zavedení dalších aukčních mechanismů, ve kterých se bude o finanční podporu soutěžit v klíčových zemích
- rostoucí trh založený na dlouhodobých kontraktech na nákup čisté elektřiny, na němž budou mít podniky zisk plynoucí z poklesu cen větrné a fotovoltaické elektřiny.
Pro-tržní mechanismy jako jsou aukce, se stanou hlavním motorem růstu nových obnovitelných zdrojům, uvádí dále IEA. Poprvé v historii tak bude víc než polovina nových výroben dostávat podporu vzešlou ze soutěže v aukcích, ne díky rozhodnutím státu, což bude dál tlačit na snižování ceny především u fotovoltaické a větrné elektřiny až do pásma 20 až 50 USD za megawatthodinu (MWh).
Přehled hlavních prognóz [1]
GLOBÁLNÍ SPOTŘEBA ENERGIE (elektřina, teplo, doprava dohromady)
- spotřeba energie z obnovitelných zdrojů narostla loni o víc než 5 % - třikrát víc než narostla celková spotřeba energie.
- 12,4 % spotřebované energie, tedy o asi pětinu víc, než dnes bude v roce 2023 pocházet z obnovitelných zdrojů, předpovídá IEA.
VÝROBA ELEKTŘINY
- v roce 2023 bude 30% elektřiny dodáváno z obnovitelných zdrojů (v roce 2017 je to 24%), 70% nových kapacit ve výrobě elektřiny bude v instalacích využívajících obnovitelné zdroje, nejvíce elektřiny zajistí nadále vodní energie (16%), dále vítr (6%), slunce (4%) a bioenergetika (3%),
Nejrychleji ze všech obnovitelných zdrojů poroste i dál fotovoltaika:
- v roce 2017 činily dvě třetiny všech nových elektráren (čisté přírůstky výrobní kapacity) právě fotovoltaické elektrárny,
- během pěti let by mělo vzniknout asi 600 gigawattů (GW) nových instalací. To je víc než součet přírůstků všech ostatních obnovitelných zdrojů (elektřiny),
- hlavním tržním segmentem bude u fotovoltaiky decentralizovaná výroba - fotovoltaika vyrábějící pro vlastní spotřebu majitelů: firemní instalace spolu s instalacemi na obytných budovách budou tvořit víc než polovinu všech přírůstků fotovoltaiky.
Druhým nejrychleji rostoucím sektorem bude větrná energetika a druhým obnovitelným zdrojem s největší výrobou elektřiny zůstanou dál vodní elektrárny
- očekává se nárůst celkové výrobní kapacity větrných elektráren o 60 % (o 325 GW). Drtivá většina (90 %) z toho budou větrné elektrárny na souši.
- Mořské (tzv. off-shore) větrné elektrárny budou tvořit jen zlomek nových přírůstků. Cena jejich elektřiny však během pěti let klesne o (neuvěřitelné) dvě třetiny, očekává Mezinárodní energetická agentura.
IEA upozorňuje na výrobu tepla z OZE, která dosud stojí spíš stranou zájmu (a kde se z OZE vyrábí pouze 10 % celkové spotřeby tepla a v roce 2023 je očekáván nárůst na asi 12 % (kdežto v elektřině se očekává zhruba 30% podíl z OZE). Spotřeba tepla totiž stojí za víc než polovinou celkové konečné spotřeby energie.
Štěpán Chalupa, předseda Komory obnovitelných zdrojů energie, řekl:
“Zkušený tým Fatiha Birola (ředitel Mezinárodní energetické energetické agentury, pozn. redakce) přináší další skvělou zprávu: stále dostupnější a výkonnější obnovitelné zdroje porostou v příštích pěti letech ještě rychleji než dosud a to včetně biomasy. V Česku netrpělivě čekáme na dokončení novely zákona, která by měla rozvoj čisté energetiky znovu nastartovat i u nás. Podnikatelé, samovýrobci a energetické komunity dostanou možnost si vyrábět svou energie sami a levněji.”
O Komoře OZE
Komora obnovitelných zdrojů energie (Komora OZE) je největší česká asociace sdružující profesní asociace jednotlivých obnovitelných zdrojů energie včetně průmyslových výrobců technologií a vědeckých institucí. Podporuje využívání obnovitelných zdrojů energie, trvalé zvyšování jejich podílu na spotřebě energie v Česku a jejich udržitelný rozvoj. Sjednocuje a obhajuje zájmy členů. Šíří odborné informace a osvětu o využívání obnovitelných zdrojů energie.
Prameny
[1] RENEWABLES 2018. Analysis and forecast to 2023. Dostupné zde.
[2] EU si schválila společný cíl vyrábět v roce 2030 nejméně 32 % energie z obnovitelných zdrojů. Metoda, kterou pravděpodobně Evropská komise použije pro ověření kompatibility národních cílů se společným celounijním 32% cílem bude výpočet založený na čtyřfaktorovém benchmarkingu. Akademická pracoviště, která se dlouhodobě podílí na modelování pro Evropskou komisi, již první neoficiální propočty cílů pro jednotlivé členské státy metodou čtyřfaktorového benchmarkingu provedla. Výsledky nebyly dosud publikovány. Komora OZE je v kontaktu s experty těchto akademických pracovišť a v předstihu upozorňuje, že považuje za racionální kalkulovat s cílem nad úrovní 24% podílu OZE na hrubé domácí spotřebě energie v r. 2030.
Zdroj: Tisková zpráva Komory obnovitelných zdrojů energie 9.10.2018
Datum uveřejnění: 9.10.18
Poslední změna: 9.10.2018
Počet shlédnutí: 1169