Zprávy z tisku

EU a další země by chtěly být do roku 2050 uhlíkově neutrální

New York/Praha 22. září (ČTK) - Základní údaje o celosvětových snahách o snížení emisí skleníkových plynů ke klimatickému summitu, který se koná 23. září.

- V listopadu 2016, vstoupila oficiálně v platnost nová globální dohoda o klimatu, která byla uzavřena na konferenci v Paříži v prosinci 2015. Podle textu dokumentu, který má v roce 2020 nahradit dosavadní Kjótský protokol z roku 1997, má být oteplování udrženo pod dvěma stupni Celsia, nejlépe do 1,5 stupně ve srovnání s předindustriálním obdobím. Signatáři dohody se zavázali, že proto dále výrazně omezí ve svých zemích emise, především oxidu uhličitého. Kritici dohodě vyčítají, že nestanoví pevné a závazné termíny pro omezování emisí.

- Smlouvu dosud podepsalo 195 zemí včetně ČR a k říjnu 2016 se podařilo dosáhnout cíle, aby dohodu ratifikovalo 55 zemí, které se celkově podílejí na více než 55 procentech emisí skleníkových plynů světa. Dohoda pak do 30 dní mohla vstoupit v platnost. Smlouvu dosud ratifikovalo 185 zemí. Spojené státy, které jsou po Číně druhým největším producentem CO2, ale od smlouvy v červnu 2017 odstoupily.

- Podle loňské zprávy EU patří k deseti největším znečišťovatelům Čína (29 procent všech emisí), USA (14 procent), EU jako celek (9,6 procenta), Indie (6,6 procenta), Rusko (4,8 procenta), Japonsko (3,6 procenta), Německo (2,2 procenta), Jižní Korea a Írán (1,8 procenta) a Saúdská Arábie (1,7 procenta).

Závazky vybraných zemí či bloků ke snížení emisí skleníkových plynů (řazeny abecedně):

Čína - Čína je největším zdrojem skleníkových plynů na světě. V rámci pařížské dohody slíbila, že její emise skleníkových plynů dosáhnou vrcholu někdy kolem roku 2030. Od roku 2017 také zahájila kampaň proti spalování uhlí a zpřísnila emisní normy u vozidel a průmyslu.

Evropská unie - Současný cíl EU ke snížení emisí o 40 procent k roku 2030. EU je také podle oficiálních prohlášení na cestě ke splnění svých závazků na rok 2020, kterými je redukce emisí o 20 procent či pokrývání pětiny spotřeby elektrické energie z obnovitelných zdrojů.

Dalším ambiciózním cílem EU, na který ale nemají všechny země jednotný názor, je, aby byla unie v roce 2050 neutrální z hlediska emisí skleníkových plynů. To znamená, že by se do ovzduší nemělo vypouštět více skleníkových plynů, než kolik jich může být technicky uskladněno nebo příroda může sama vstřebat. Zároveň by se měla energetika orientovat směrem od ropy, uhlí a plynu více na větrnou a slunečnou energii nebo biopaliva. To si ale vyžádá i masivní investice. Tato ambice je jednou z priorit budoucí šéfky Evropské komise Ursuly von der Leyenové.

Podle studie britské nevládní organizace ECIU jsou již dvě malé země, Bhútán a Surinam, uhlíkově neutrální.

I další země uhlíkovou neutralitu také přislíbily. Norsko a Uruguay do roku 2030, Švédsko ale i například stát Kalifornie do roku 2045, Francie, Británie nebo Švýcarsko do roku 2050.

Německo - Spolková republika původně plánovala, že do roku 2020 sníží emise oxidu uhličitého (CO2) ve srovnání s rokem 1990 o 40 procent. Už je ale jasné, že se jí to nepodaří. Emise půjdou dolů zhruba o 32 procent. Vláda velké koalice se proto chce soustředit na splnění dalšího cíle, kterým je pokles emisí CO2 do roku 2030 o 55 procent ve srovnání s rokem 1990. Po dlouhém vyjednávání se v pátek 20. září vládní koalice dohodla na nákladech na ochranu klimatu ve výši 50 miliard eur (1,3 bilionu Kč) do roku 2023.

USA - USA patří spolu s Čínou k největším znečišťovatelům ovzduší na světě. Americký prezident Donalda Trump oznámil loni v červnu rozhodnutí o odstoupení od pařížské dohody o klimatu z roku 2015, v níž se USA za vlády jeho předchůdce Baracka Obamy zavázaly, že sníží emise skleníkových plynů v zemi mezi lety 2005 a 2025 o 28 procent. Pro Američany je dohoda podle Trumpa neúnosně drahá. Washington je podle Trumpa otevřen vyjednávání o smlouvě nové, která by byla k USA spravedlivější.

Zdroj: Tisková zpráva ČTK 22.9.2019

 

Datum uveřejnění: 22. září 2019
Poslední změna: 24. září 2019
Počet shlédnutí: 180