Energie roste na polích a v lese

Elektrárenská společnost ČEZ láme rekordy v zisku a úspěšně expanduje do světa - ale podobně se vede i nesrovnatelně menším českým firmám, jež naopak sázejí na výrobu energie z biomasy. Například domácí výrobce ekologických kotlů Atmos soupeří o místa jedniček na trhu ve Švédsku nebo Německu. Úspěšná v Rakousku i Německu je také firma Ponast. Tyto a další tuzemské podniky jsou proto hodně vidět i na zahraničních veletrzích. Zvučné jméno mají u západních sousedů i tuzemští výrobci paliva pro kotle takzvaných dřevěných pelet.

Tím ale podobnost mezi energetickým gigantem a výrobci alternativních energetických zdrojů končí. A to nejen proto, že producenti pelet prožívají v posledních měsících určitý útlum.

Hlavní rozdíl je v tom, že zatímco ČEZ je i doma v neotřesitelné pozici vládce trhu, podnikatelé s biomasou jsou sice špičky na cizích trzích, ale doma jim pšenka nekvete. Vyvážíme čtyři pětiny produkce, do více než třiceti zemí. Domácí trh nechceme opomíjet, ale ekologická energie u nás potřebuje větší podporu a dlouhodobá pravidla, upozornil už před časem šéf firmy Atmos Jaroslav Cankař.

Kotle pro ekologické vytápění dřevem nebo biomasou z jeho podniku jdou hlavně do Německa, Rakouska, Švédska, Itálie nebo Francie.

Donedávna se na cizích trzích výborně vedlo i producentům pelet. Pronikali i do německých nebo rakouských obchodních řetězců. Zatímco většina českých spotřebitelů ani neví, že pelety jsou malé >briketky< vyrobené z dřevní štěpky nebo speciálních energetických plodin, u západních, výrazně >zelenějších< sousedů jde o stále rozšířenější způsob vytápění.

Bez zajištěného odbytu na domácím trhu jsou ovšem české firmy velmi zranitelné, když se jim nedaří export. Právě to se nyní výrobcům pelet stalo. >Máme na skladě ještě pelety vyrobené v létě. Trhy v Rakousku i Německu se nám zavírají, tamní konkurence nás vytlačuje,< stěžuje si například šéf firmy Benaz Břetislav Zdráhala.

Většina podnikatelů, kteří se hodlají živit výrobou alternativní energie z biomasy, větru, vody nebo slunce, čeká přirozeně na podporu ekologické politiky od Strany zelených. >Přítomnost zelených v parlamentu a ve vládě určitě obnovitelným zdrojům pomohla,< potvrzuje Antonín Slejška, místopředseda sdružení pro výrobu biomasy CZ Biom.

Přesto lidé kolem >zeleného byznysu< chtějí podporu mnohem výraznější. Potíž s energií z obnovitelných zdrojů je totiž v tom, že je zatím dražší než ta klasická. Bez podpor se neobejde. Například kilowatthodina z uhlí nebo jádra přijde - velmi zhruba - na 1,50 koruny, ale z větrné turbíny na více než dvě koruny, z biomasy bezmála na čtyři. Podpory ekoenergii spočívají v tom, že ji stát vykupuje za vyšší ceny, než stojí energie klasická.
Výraznou podporu ovšem ekoenergie získávají také díky tomu, že zdražuje klasicky vyráběná elektřina. To snižuje cenový rozdíl, zmenšuje potřebu dorovnávat ceny a dává zelené elektřině perspektivu. Výrazný vliv na snížení rozdílu bude mít i ekologická daň.

ČEZ není jen brzda

Mnoha >do zelena< zabarveným podnikatelům je trnem v oku právě ČEZ.
>Trh je kvůli jeho dominanci do jisté míry deformován,< říká ještě mírně Slejška z Biomu. V kuloárech se většina byznysmenů shodne v tom, že ČEZ si nadiktuje pravidla, jaká chce, a zadupává ekoenergii do země.

Jenže skutečnost je spíš taková, že ČEZ, jako každá dominantní firma, drtí konkurenci díky své velikosti. Ale ne proto, že by otáčela zády k zelené energii.

>Výroba elektřiny z biomasy letos u nás láme rekordy. Spalujeme ji spolu s uhlím, v hodoníně by v budoucnu měl vyrůst nový zdroj na čistou biomasu,< upozornil mluvčí firmy Ladislav Kříž.

Skoro dvojnásobný nárůst výroby oproti loňsku zaznamenal ČEZ u malých vodních elektráren, dvacet miliard korun hodlá do budoucna vynaložit na výstavbu větrných turbín.

Energie z odpadu

Česko má šanci využívat všechny alternativní zdroje - slunce, vítr, vodu - i biomasu. Ale sluneční záření je přece jen silnější na jihu Evropy, necitlivě postavené větrníky mohou hyzdit krajinu a vhodných vodních zdrojů není moc.

Šancí je tak především biomasa. Ta se dá využívat ze speciálních energetických plodin - například šťovíku, nebo kukuřice, ale i z běžné slámy nebo dřevní štěpky.

V době, kdy EU přesně neví, zda bude mít ještě stále přebytky potravin, nebo naopak, je ovšem schůdnější využívat i odpadů. Třeba bioplynové stanice jednoho z největších zemědělských podniků v zemi, Agrodružstva Jevišovice, zužitkují i odpadky z obchodních řetězců.

***

Kolik firem v Česku vyrábí energii z alternativních zdrojů
Zdroje pro vytápění biomasou 148
Zdroje na bioplyn 31
Malé vodní elektrárny 438
Větrné elektrárny 38
Solární systémy 141
Tepelná čerpadla 42

Jak ČEZ využívá biomasu, vodu a vítr

Biomasa

Letos už v Česku vyrobil ČEZ z biomasy 177 GWh, dalších 80 GWh v polské Skalině. Je to už dnes víc, než loni. V elektrárně Hodonín plánuje stavbu nového zdroje na spalování biomasy.

Voda

Za tři čtvrtletí vodní elektrárny ČEZ vyrobily 1145 GWh. Produkce malých vodních elektráren ČEZ stoupla meziročně o 83 %.

Vítr

Podnik připravuje projekty na desítkách lokalit, například větrný park u Jaderné elektrárny Dukovany nebo nové turbíny u Nového Hrádku. Do 15 let chce do větrné energie investovat 20 miliard korun.

Tweet