Energetičtí giganti žádají jednotný trh a konec podpory obnovitelným zdrojům

Velké evropské energetické firmy jako Enel, E.On, RWE, ale i český ČEZ chtějí změnu směru evropské energetické politiky. Ta podle nich ztratila konkurenceschopnost, především kvůli špatným politickým rozhodnutím, například o obnovitelných zdrojích. Významní zástupci deseti společností dnes v Bruselu vyzvali k několika krokům, které by ji mohly dostat "zpět na správnou cestu". Zásadní je podle nich především vznik jednotného trhu s centrálním dohledem, který nebude pokřiven.

"Evropa trpí tím, že velkou část koncové ceny energií tvoří různé druhy poplatků a příspěvků na různé druhy politik, které uplatňují národní země. To je místo, kde můžeme s cenou pro koncové zákazníky pracovat nejlépe a nejrychleji," řekl ČTK a Českému rozhlasu Pavel Cyrani z představenstva české ČEZ. Připustil, že i ČEZ využíval dotace na obnovitelné zdroje, bylo to však podle něj v době, kdy se tyto technologie zkoušely a zlepšovaly.

"Po čem voláme je, aby se technologie, které mezitím dospěly, nechaly na trhu působit volně v konkurenčním prostředí," vysvětlil Cyrani. Kromě vodních elektráren by se to podle něj mělo týkat například pevninských větrných parků, který by v případě obnovy trhu s povolenkami měly být konkurenceschopné i bez dotací.

Podle představitelů firem mají evropská energetická politika i kroky členských států na svědomí kolaps konkurenceschopnosti v jejich oblasti podnikání. Za poslední čtyři roky tak vzrostly ceny pro domácnosti o 17 procent a pro firmy až o 21 procent. Podle společností je ale potřeba, aby účty co nejvíce odrážely tržní ceny a nesloužily jako zdroj pro financování jiných politik. "Zákazníci mají vědět, za co platí, aby mohli říkat politikům, co přesně chtějí," míní Johannes Teyssen z německé E.On.

"Chceme varovat evropské lídry před riziky současné energetické politiky," poznamenal šéf francouzské GDF SVEZ Gérald Mestrallet. Nikdy podle něj nebylo vyšší riziko blackoutu - totálního výpadku, způsobené nedostatkem energie na trhu například kvůli uzavírání nerentabilních elektráren. "Otázka je, co se stane ne s jadernými, ale s plynovými elektrárnami," připomněl.

Zdroj: zpravodaj ČTK

Tweet