Zprávy z tisku
Ekologové označili úspornou Hodinu pro Zemi za úspěch
Za velký úspěch označili ekologové akci Hodina pro Zemi, během níž v sobotu obyvatelé řady měst na celém světě vypnuli na 60 minut proud, a přispěli tak svým dílem ke snížení spotřeby energie a k ochraně životního prostředí.
Akce představovala symbolické gesto předcházející světovému summitu o oteplování, který se za devět měsíců sejde v dánské Kodani. Zapojily se do ní stovky milionů lidí. Akce začala na novozélandských Chathamských ostrovech, pokračovala na novozélandské Scottově základně v Antarktidě a dále v australském Sydney.
"Svět řekl ano akci za (záchranu) klimatu, teď musejí následovat vlády," zdůraznil ve svém prohlášení Světový fond na ochranu přírody (WWF) den poté, co se do Hodiny pro Zemi zapojili obyvatelé téměř 4000 měst v 88 zemích. Kromě nich ale na hodinu zhaslo světla také přes 370 význačných monumentů od pařížské Eiffelovy věže přes pyramidy v egyptské Gíze, aténskou Akropoli, římské Koloseum až po newyorský mrakodrap Empire State Building. Světla se zhasínala mezi 20:30 a 21:30 místního času.
Po Sydney se ponořila na hodinu do tmy například slavná lákadla New Yorku - vedle mrakodrapu Empire State i budova Chrysleru, brooklynský most i Manhattan a také ústřední sídlo OSN. Stejný průběh měla Hodina pro Zemi i v jiných světových metropolích, ve tmě se ocitla i známá dominanta Ria de Janeiro - socha Krista Spasitele.
Hodina pro zemi se konala poprvé v roce 2007 v Austrálii, o rok později už se do ní zapojilo na 400 měst ve 35 zemích.
V roce 2008 se podle organizátorů do řetězce vypínání světel zapojilo přes 50 milionů lidí ve více než 370 městech 35 zemí. Letos se nově Hodiny pro Zemi zúčastnila například Jihoafrická republika, kde se do tmy ponořila i Stolová hora, a také Hongkong, kde zůstalo bez světla na 1500 budov.
Letošní rok je pro další vývoj boje proti globálnímu oteplování považován za mimořádně významný. V prosinci se v Kodani sejdou představitelé mezinárodního společenství, aby se pokusili prodloužit platnost Kjótského protokolu o snížení emisí skleníkových plynů. Úmluva je zatím platná do roku 2012.
Akce Hodina pro Zemi má ale i odpůrce, kteří ji odsuzují jako zbytečný krok. Například dánský vědec Bjorn Lomborg, který stojí v čele kodaňského ústavu Consensus Center, tvrdí, že svíčky, jimiž účastníci akce danou hodinu svítí, vyprodukují nejméně tolik množství skleníkového plynu jako elektrárny vyrábějící hodinu proud pro žárovky.
Zdroj: Zpráva ČTK
Datum uveřejnění: 30.3.09
Poslední změna: 30.3.2009
Počet shlédnutí: 95
Ekologové označili úspornou Hodinu pro Zemi za úspěch
Za velký úspěch označili ekologové akci Hodina pro Zemi, během níž v sobotu obyvatelé řady měst na celém světě vypnuli na 60 minut proud, a přispěli tak svým dílem ke snížení spotřeby energie a k ochraně životního prostředí.
Akce představovala symbolické gesto předcházející světovému summitu o oteplování, který se za devět měsíců sejde v dánské Kodani. Zapojily se do ní stovky milionů lidí. Akce začala na novozélandských Chathamských ostrovech, pokračovala na novozélandské Scottově základně v Antarktidě a dále v australském Sydney.
"Svět řekl ano akci za (záchranu) klimatu, teď musejí následovat vlády," zdůraznil ve svém prohlášení Světový fond na ochranu přírody (WWF) den poté, co se do Hodiny pro Zemi zapojili obyvatelé téměř 4000 měst v 88 zemích. Kromě nich ale na hodinu zhaslo světla také přes 370 význačných monumentů od pařížské Eiffelovy věže přes pyramidy v egyptské Gíze, aténskou Akropoli, římské Koloseum až po newyorský mrakodrap Empire State Building. Světla se zhasínala mezi 20:30 a 21:30 místního času.
Po Sydney se ponořila na hodinu do tmy například slavná lákadla New Yorku - vedle mrakodrapu Empire State i budova Chrysleru, brooklynský most i Manhattan a také ústřední sídlo OSN. Stejný průběh měla Hodina pro Zemi i v jiných světových metropolích, ve tmě se ocitla i známá dominanta Ria de Janeiro - socha Krista Spasitele.
Hodina pro zemi se konala poprvé v roce 2007 v Austrálii, o rok později už se do ní zapojilo na 400 měst ve 35 zemích.
V roce 2008 se podle organizátorů do řetězce vypínání světel zapojilo přes 50 milionů lidí ve více než 370 městech 35 zemí. Letos se nově Hodiny pro Zemi zúčastnila například Jihoafrická republika, kde se do tmy ponořila i Stolová hora, a také Hongkong, kde zůstalo bez světla na 1500 budov.
Letošní rok je pro další vývoj boje proti globálnímu oteplování považován za mimořádně významný. V prosinci se v Kodani sejdou představitelé mezinárodního společenství, aby se pokusili prodloužit platnost Kjótského protokolu o snížení emisí skleníkových plynů. Úmluva je zatím platná do roku 2012.
Akce Hodina pro Zemi má ale i odpůrce, kteří ji odsuzují jako zbytečný krok. Například dánský vědec Bjorn Lomborg, který stojí v čele kodaňského ústavu Consensus Center, tvrdí, že svíčky, jimiž účastníci akce danou hodinu svítí, vyprodukují nejméně tolik množství skleníkového plynu jako elektrárny vyrábějící hodinu proud pro žárovky.
Zdroj: Zpráva ČTK
Datum uveřejnění: 30.3.09
Poslední změna: 30.3.2009
Počet shlédnutí: 95