Ekologové: Dokumenty k dekarbonizaci musí víc cílit na obnovitelnou energii

Praha 8. února (ČTK) - Ve strategických dokumentech ministerstva životního prostředí (MŽP) a ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) pro dekarbonizaci české ekonomiky chybí podle ekologických organizací rychlejší přechod na obnovitelné zdroje energie (OZE). Úřady se v nich spoléhají na výstavbu jaderných elektráren, u níž hrozí, že dosavadní závislost na fosilních palivech vystřídá závislost na uranu. Ekologické organizace to uvedly v tiskové zprávě. Strategické dokumenty jsou nyní v meziresortním připomínkovém řízení.

Foto: Intermalte@Pixabay.com

MŽP v úterý aktualizovalo dokument Politika ochrany klimatu, podle kterého bude Česko do roku 2030 získávat třetinu energie z obnovitelných zdrojů a spotřebu sníží o pětinu. Nově je v dokumentu cíl dosažení klimatické neutrality státu do roku 2050. Druhým strategickým dokumentem je aktualizovaná Státní energetická koncepce zpracovaná MPO. Podle ní má stát česká energetika do budoucna na jaderné energii, která je hlavním bodem koncepce, a obnovitelných zdrojích energie, jejichž podíl by se měl v příštích desetiletích minimálně zdvojnásobit.

"Základem modelování budoucnosti naší energetiky by mělo být maximální využití potenciálu energetických úspor, dostupných obnovitelných zdrojů a teprve poté by byl vidět prostor pro technologie, jako je jaderné štěpení. Tvůrci koncepcí to uchopili naopak jako maximalizaci zisku pro jaderný průmysl a jen limitované využití obnovitelných zdrojů," uvedl energetický konzultant sdružení Calla Edvard Sequens.

Podle vyjádření ekologických organizací je rozvoj obnovitelných zdrojů energie, a to především slunečních a větrných elektráren, důležitým faktorem pro pokles výroby energie z fosilních zdrojů na celoevropské úrovni. Další problém vidí v jaderné energetice, kde kromě možné závislosti na uranu obnáší výstavba reaktorů i rizika prodloužení a prodražení, které strategické dokumenty opomíjí.

"Je dobrou zprávou, že strategické dokumenty počítají s ukončením využívání uhlí do roku 2033. Zároveň je však nutné, aby v nich vláda upravila i konkrétní časový plán a opatření vedoucí k nahrazení uhlí. Zatím to vypadá, že se premiér Petr Fiala (ODS) a ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (STAN) soustředí především na výstavbu čtyř nových jaderných reaktorů, které nám ale s náhradou uhlí moc nepomůžou," uvedl Jaroslav Bican, vedoucí energetické kampaně Greenpeace ČR.

Podle Štěpána Vizi z Centra pro dopravu a energetiku nynější návrhy strategických dokumentů nepočítají s dostatečným využitím obnovitelných zdrojů. "Navýšit tento cíl Česku doporučila i Evropská komise při hodnocení návrhu Národního energeticko-klimatického plánu," podotknul.

Navrhované strategické dokumenty plánují do roku 2030 postupný útlum uhlí, přechod a rozvoj obnovitelných zdrojů energie. Plány počítají s tím, že v roce 2030 by ČR mohla snížit emise až o 63 procent proti roku 1990 a v roce 2050 by se měla přiblížit klimatické neutralitě. Spolu s tím proto stát počítá se zásadní proměnou energetiky.

Tisková zpráva ČTK 8. 2. 2024

Tweet