Zprávy z tisku
EKO-KOM: Kontejnery na nápojové plechovky nejsou nutné
Nápojové plechovky zatím nezpůsobují problémy na českých skládkách nebo na trhu druhotných surovin. Ročně se jich v běžném odpadu objeví zhruba 5000 tun a jejich podíl výrazně nestoupá. Odpadová firma EKO-KOM, která se zabývá sběrem obalů, se nechystá zavést speciální kontejnery na plechovky, protože by to museli zaplatit občané a obce. ČTK to řekla Martina Vrbová z EKO-KOM.
"Situace je nesrovnatelná s Rakouskem a Německem, kde se kupují výrazně více," řekla. Ve srovnání s PET lahvemi, jichž v Česku zbude po vypití 60.000 tun ročně, jde o zanedbatelné procento; v porovnání se čtyřmi miliony tun komunálního odpadu se prý plechovky na skládkách ani nepoznají. Daleko nutnější jsou nádoby na sběr velkého objemu bioodpadu. Životní prostředí daleko více než plechovky zatěžuje podle Vrbové těžba hliníku a výroba obalů z něj. Čeští pivaři navíc stále v drtivé většině preferují běžné nebo lehčené sklo, okrajově plastové láhve.
"Úhrady za svoz, vytřídění a zpracování jedné tuny nápojových plechovek by se vyšplhaly až do stovek tisíc korun, což bychom museli promítnout do nákladů obcí nebo průmyslu," řekla Vrbová. Obal by se tím stal tak drahý, že by okamžitě zmizel z trhu.
Pokud by se nápojové plechovky spolu s PET lahvemi zálohovaly, tak jak navrhuje ministerstvo životního prostředí (MŽP), musel by být v každé z 50.000 prodejen automat za půl milionu korun. Z průzkumu agentury Markent v Plzeňském kraji vyplynulo jednoznačné odmítnutí zálohování obou druhů obalů. "Pokud by bylo zavedeno, až 40 procent obyvatel kraje by přestalo odpady třídit," řekl Jiří Remr z agentury.
Několik obcí v Česku samy na vlastní pěst plechovky třídí. Například Němčovice na Rokycansku, obec se 124 lidmi, která byla loni v Plzeňském kraji nejlepší v třídění odpadů. "Kromě klasických nádob na papír, sklo a plasty jsme nakoupili kontejnery na tetrapaky, konzervy a plechovky od piva," řekl starosta Karel Ferschmann.
Podle evropské asociace výrobců nápojových plechovek (BCME) je podíl piva stáčeného do plechovek v Česku vzhledem k sudům a lahvím stále minimální, pod čtyři procenta. Ve Švédsku činí 75 procent, v Británii 69 procent, v Polsku a Maďarsku 47 procent. Podle mluvčího Prazdroje Jiřího Marečka jsou čeští pivaři konzervativní a raději kupují pivo v půllitrových zálohovaných lahvích. "Plechovky jsou oblíbené na cesty a jejich prodej roste v časech zejména letních, ale i zimních dovolených," dodal. Podle svazu pivovarů souvisí nízká obliba plechovkového piva mezi Čechy s jeho vyšší cenou.
"Z hlediska životního prostředí je nízký podíl jednoznačně dobrá zpráva. Plechovka patří mezi nejhorší způsoby balení nápojů, protože systém jejich tříděného sběru není v ČR prakticky vůbec rozšířený. Lidé se těchto obalů nemají jak ekologicky zbavit," řekl mluvčí MŽP Jakub Kašpar.
Zdroj: Zpráva ČTK
Datum uveřejnění: 23.4.09
Poslední změna: 23.4.2009
Počet shlédnutí: 653
EKO-KOM: Kontejnery na nápojové plechovky nejsou nutné
Nápojové plechovky zatím nezpůsobují problémy na českých skládkách nebo na trhu druhotných surovin. Ročně se jich v běžném odpadu objeví zhruba 5000 tun a jejich podíl výrazně nestoupá. Odpadová firma EKO-KOM, která se zabývá sběrem obalů, se nechystá zavést speciální kontejnery na plechovky, protože by to museli zaplatit občané a obce. ČTK to řekla Martina Vrbová z EKO-KOM.
"Situace je nesrovnatelná s Rakouskem a Německem, kde se kupují výrazně více," řekla. Ve srovnání s PET lahvemi, jichž v Česku zbude po vypití 60.000 tun ročně, jde o zanedbatelné procento; v porovnání se čtyřmi miliony tun komunálního odpadu se prý plechovky na skládkách ani nepoznají. Daleko nutnější jsou nádoby na sběr velkého objemu bioodpadu. Životní prostředí daleko více než plechovky zatěžuje podle Vrbové těžba hliníku a výroba obalů z něj. Čeští pivaři navíc stále v drtivé většině preferují běžné nebo lehčené sklo, okrajově plastové láhve.
"Úhrady za svoz, vytřídění a zpracování jedné tuny nápojových plechovek by se vyšplhaly až do stovek tisíc korun, což bychom museli promítnout do nákladů obcí nebo průmyslu," řekla Vrbová. Obal by se tím stal tak drahý, že by okamžitě zmizel z trhu.
Pokud by se nápojové plechovky spolu s PET lahvemi zálohovaly, tak jak navrhuje ministerstvo životního prostředí (MŽP), musel by být v každé z 50.000 prodejen automat za půl milionu korun. Z průzkumu agentury Markent v Plzeňském kraji vyplynulo jednoznačné odmítnutí zálohování obou druhů obalů. "Pokud by bylo zavedeno, až 40 procent obyvatel kraje by přestalo odpady třídit," řekl Jiří Remr z agentury.
Několik obcí v Česku samy na vlastní pěst plechovky třídí. Například Němčovice na Rokycansku, obec se 124 lidmi, která byla loni v Plzeňském kraji nejlepší v třídění odpadů. "Kromě klasických nádob na papír, sklo a plasty jsme nakoupili kontejnery na tetrapaky, konzervy a plechovky od piva," řekl starosta Karel Ferschmann.
Podle evropské asociace výrobců nápojových plechovek (BCME) je podíl piva stáčeného do plechovek v Česku vzhledem k sudům a lahvím stále minimální, pod čtyři procenta. Ve Švédsku činí 75 procent, v Británii 69 procent, v Polsku a Maďarsku 47 procent. Podle mluvčího Prazdroje Jiřího Marečka jsou čeští pivaři konzervativní a raději kupují pivo v půllitrových zálohovaných lahvích. "Plechovky jsou oblíbené na cesty a jejich prodej roste v časech zejména letních, ale i zimních dovolených," dodal. Podle svazu pivovarů souvisí nízká obliba plechovkového piva mezi Čechy s jeho vyšší cenou.
"Z hlediska životního prostředí je nízký podíl jednoznačně dobrá zpráva. Plechovka patří mezi nejhorší způsoby balení nápojů, protože systém jejich tříděného sběru není v ČR prakticky vůbec rozšířený. Lidé se těchto obalů nemají jak ekologicky zbavit," řekl mluvčí MŽP Jakub Kašpar.
Zdroj: Zpráva ČTK
Datum uveřejnění: 23.4.09
Poslední změna: 23.4.2009
Počet shlédnutí: 653