EK má energetický a klimatický plán; občan má dát 3 eura týdně

Evropská komise dnes schválila dlouho očekávaný, kritizovaný a velmi obsáhlý energeticko-klimatický balíček, který vypočítává příspěvky jednotlivých států EU v boji proti klimatickým změnám. Každého obyvatele evropského společenství by mělo plnění několika cílů týdně přijít na zhruba tři eura, tedy 80 korun českých. Návrh však ještě musí schválit členské státy a europoslanci.

Brusel 23. ledna (zpravodaj ČTK) - Evropská komise dnes schválila dlouho očekávaný, často kritizovaný a velmi obsáhlý energeticko-klimatický balíček, který vypočítává navržené příspěvky jednotlivých států EU v boji proti klimatickým změnám. Každého obyvatele evropského společenství by mělo plnění několika cílů, jež mají částečně odvrátit škody způsobené změnami klimatu, týdně přijít na zhruba tři eura, tedy 80 korun českých. Návrh však ještě musí schválit členské státy a europoslanci.

Česká republika má na boji Evropské unie s klimatickými změnami podle Bruselu vydělat. Evropská komise podle několika na sobě nezávislých zdrojů ČTK počítá s tím, že český hrubý domácí produkt (HDP) se díky dnes zveřejněnému balíčku ročně zvýší o 0,51 procenta (přibližně o 16 miliard korun). Česko by se tak stalo jedním z pěti států unie, které budou z návrhů Bruselu finančně těžit. Zbytek členských zemí bude mít naopak plnění cílů EU spojeno především s náklady.

České ministerstvo průmyslu a některé české firmy či průmyslové svazy ovšem nejsou stejného názoru. Zástupci svazu průmyslu a dopravy se domnívají, že navrhované změny představují pro ČR, jejíž ekonomika je více než v jiných zemích závislá na průmyslové výrobě, vážnou hrozbu. Nespokojený je i ministr průmysl a obchodu Martin Říman.

Evropská unie si již loni dala tři základní závazky. Chce zvýšit podíl obnovitelných zdrojů (biomasa, sluneční, větrná či vodní energie) na konečné spotřebě energie ze současných zhruba 8,5 procenta na 20 procent. To v podstatě znamená více větrných, solárních a vodních elektráren. Státy na mořském pobřeží zase mohou sázet například na příbojové elektrárny. Cílem je zároveň snížit objem emisí skleníkových plynů o pětinu do roku 2020; pokud se přidají i státy mimo unii, tak by to v rámci EU mělo být až o 30 procent. Do roku 2020 by měl rovněž podíl biopaliv na celkovém objemu pohonných hmot dosáhnout v EU deseti procent.

Díky schválenému balíčku Česko ví, jak by se mělo na boji s klimatickými změnami podílet. Bude muset hlavně zdvojnásobit podíl tzv. zelené energie ze současných zhruba šesti procent na 13 procent. Český premiér Mirek Topolánek označil výsledek za uspokojivý. Podařilo se podle něj vyjednat národní kvótu zhruba na úrovni, kterou Praha požadovala.

U emisí Česko dokonce získalo možnost zvýšit jejich objem o devět procent v roce 2020 ve srovnání s rokem 2005. Na první pohled "senzační" novinku však mírní skutečnost, že se to týká pouze těch sektorů ekonomiky (doprava, stavebnictví, služby, zemědělství), které nejsou zahrnuty v systému obchodování s emisními povolenkami a jichž je menšina. ČR bude moci vypustit v tomto případě více emisí, protože patří do skupiny států s nižším hrubým domácím produktem, u kterých Evropská komise nechce při boji s klimatickými změnami "zadusit" část hospodářství.

Většina podniků, které jsou zodpovědné za znečištění, bude nicméně spadat do systému obchodování s emisemi, který čeká od roku 2013 revoluce. V roce 2012 totiž vyprší Kjótský protokol, přičemž v současnosti se povolenky rozdávají většinou zdarma, ale nově se za ně bude z větší části platit. Všechny emisní povolenky si budou muset koupit ty podniky, které zvýšené náklady mohou promítnout do cen pro spotřebitele. Patří mezi ně například elektrárenské společnosti jako ČEZ.

Brusel odhaduje růst cen elektřiny o deset až 15 procent do roku 2020. Předpovědi se však výrazně liší. Evropská komise se pohybuje spíše při jejich spodní hranici. Opakem jsou čeští průmyslníci. "V důsledku výrazného podílu fosilních zdrojů na výrobě elektřiny v celé Evropě dojde v letech 2013 až 2020 k akceleraci růstu cen elektrické energie, a to v řádu desítek, ale pravděpodobněji stovek procent," řekla ČTK mluvčí Svazu průmyslu a dopravy Blanka Růžičková.

Mírnější režim čeká firmy, které působí v takzvaném energeticky náročném sektoru: jde především o ocelárny, hliníkárny a cementárny. Ty budou mít všechny povolenky do roku 2013 zdarma, poté si zřejmě budou muset část koupit, ale zatím není jasné kolik. Pětinu povolenek si naopak budou muset v roce 2013 koupit aerolinky a rafinerie, které budou do systému obchodování zahrnuty vůbec poprvé. Postupem času si však budou muset pořizovat více a více emisních povolenek až do úrovně 100 procent, které dosáhnou v roce 2020.

Navzdory kritice některých vědců a odborníků Evropská komise zachovala cíl zvýšit na desetinu podíl biopaliv na celkovém objemu pohonných hmot v roce 2020. Na základě řady studií, jež prokazují, že biopaliva mohou vážně poškodit životní prostředí, však Brusel výrazně zpřísnil pravidla pro pěstování plodin, z nichž se pak tato paliva získávají.

Datum: 23.01.2008 17:04
Zdroj: Zpráva ČTK

Tweet