Zprávy z tisku
EK chystá obří síť větrných elektráren, chce více plynu z Kaspiku
Počet větrných elektráren v Severním moři by měl v blízké budoucnosti výrazně vzrůst, přičemž "větrné farmy" by měly být propojené v jedné energetické síti. Evropská unie by navíc měla více využívat zemní plyn z oblasti Kaspického moře a Blízkého východu. Vyplývá to z pravidelné revize energetické bezpečnosti, kterou dnes zveřejnila Evropská komise.
"Za poslední rok vzrostly v Evropské unii ceny energie v průměru o 15 procent. Zhruba 54 procent energie potřebné v Evropě se dováží, a to za cenu 700 eur na občana EU ročně. Tuto situaci musíme naléhavě řešit, a to opatřeními na zvýšení energetické účinnosti a na snížení naší závislosti na dovozu," uvedla EK.
Brusel odhaduje náklady na zajištění nových energetických zdrojů na miliardy eur, přičemž vytyčil šest prioritních oblastí - plán propojení Pobaltí, Středomořský energetický okruh, odpovídající propojení plynárenských a elektrizačních soustav mezi severem, jihem a střední a jihovýchodní Evropou, rozvodnou síť v Severním moři, jižní koridor pro přepravu plynu a efektivní dodávky zkapalnělého zemního plynu (LNG) pro Evropu.
Zvláštní důraz dává komise na budování nových větrných elektráren, které mají být pilířem unijních snah snížit emise skleníkových plynů o pětinu do roku 2020. V současnosti některé členské státy EU vyrábějí z větrných elektráren až pětinu své energetické produkce. Podle komise je ovšem její potenciál ještě větší. V loňském roce "větrné farmy" tvořily celkem 40 procent energetických zdrojů, které byly v unii připojeny k rozvodným sítím.
"Odhadujeme, že v roce 2020 bude v Evropské unii větrná energie tvořit třetinu veškeré energetické produkce z obnovitelných zdrojů," uvedla komise s tím, že budoucnost mají především větrné elektrárny umístěné na volném moři, které jsou větší a mají tak i výrazně větší výkon.
Ani energie z obnovitelných zdrojů však unii nezbaví závislosti na tradičních energetických zdrojích. V případě dovozu zemního plynu je ovšem EU závislá z velké části na Rusku, což představuje určitá rizika. Prioritou je pro unii v současnosti projekt plynovodu Nabucco, kterým by se měl od roku 2013 přepravovat plyn přes Turecko do západní Evropy. Plynovod má přinést do Evropy ročně 30 miliard metrů krychlových plynu z oblasti Kaspického moře a Blízkého východu přes Turecko, Bulharsko, Rumunsko a Maďarsko do Rakouska.
Zdroj: Ekolist
Datum uveřejnění: 13.11.08
Poslední změna: 13.11.2008
Počet shlédnutí: 182
EK chystá obří síť větrných elektráren, chce více plynu z Kaspiku
Počet větrných elektráren v Severním moři by měl v blízké budoucnosti výrazně vzrůst, přičemž "větrné farmy" by měly být propojené v jedné energetické síti. Evropská unie by navíc měla více využívat zemní plyn z oblasti Kaspického moře a Blízkého východu. Vyplývá to z pravidelné revize energetické bezpečnosti, kterou dnes zveřejnila Evropská komise.
"Za poslední rok vzrostly v Evropské unii ceny energie v průměru o 15 procent. Zhruba 54 procent energie potřebné v Evropě se dováží, a to za cenu 700 eur na občana EU ročně. Tuto situaci musíme naléhavě řešit, a to opatřeními na zvýšení energetické účinnosti a na snížení naší závislosti na dovozu," uvedla EK.
Brusel odhaduje náklady na zajištění nových energetických zdrojů na miliardy eur, přičemž vytyčil šest prioritních oblastí - plán propojení Pobaltí, Středomořský energetický okruh, odpovídající propojení plynárenských a elektrizačních soustav mezi severem, jihem a střední a jihovýchodní Evropou, rozvodnou síť v Severním moři, jižní koridor pro přepravu plynu a efektivní dodávky zkapalnělého zemního plynu (LNG) pro Evropu.
Zvláštní důraz dává komise na budování nových větrných elektráren, které mají být pilířem unijních snah snížit emise skleníkových plynů o pětinu do roku 2020. V současnosti některé členské státy EU vyrábějí z větrných elektráren až pětinu své energetické produkce. Podle komise je ovšem její potenciál ještě větší. V loňském roce "větrné farmy" tvořily celkem 40 procent energetických zdrojů, které byly v unii připojeny k rozvodným sítím.
"Odhadujeme, že v roce 2020 bude v Evropské unii větrná energie tvořit třetinu veškeré energetické produkce z obnovitelných zdrojů," uvedla komise s tím, že budoucnost mají především větrné elektrárny umístěné na volném moři, které jsou větší a mají tak i výrazně větší výkon.
Ani energie z obnovitelných zdrojů však unii nezbaví závislosti na tradičních energetických zdrojích. V případě dovozu zemního plynu je ovšem EU závislá z velké části na Rusku, což představuje určitá rizika. Prioritou je pro unii v současnosti projekt plynovodu Nabucco, kterým by se měl od roku 2013 přepravovat plyn přes Turecko do západní Evropy. Plynovod má přinést do Evropy ročně 30 miliard metrů krychlových plynu z oblasti Kaspického moře a Blízkého východu přes Turecko, Bulharsko, Rumunsko a Maďarsko do Rakouska.
Zdroj: Ekolist
Datum uveřejnění: 13.11.08
Poslední změna: 13.11.2008
Počet shlédnutí: 182