Dotační kuchařka aneb Průvodce žadatele od nápadu k podpoře z fondů EU (i k jistotě, že ji nebude vracet) - 5. část: Financování projektu z vlastní i cizí kapsy

I další pokračování seriálu Dotační kuchařka nabízí příležitost doprovázet zástupce malé české firmy, která chce pro svůj rozvoj využít zdroje peněz ze strukturálních fondů EU, na nelehké cestě k získání dotace ze zdrojů EU.

Minule byl čtenář svědkem toho, jak firemní tým postupoval při přípravě projektu, jak testoval poradenské služby a jak se mu vyplatilo nepodcenit ani jeho nezbytné přílohy. Tentokrát budeme firmu Čestný sledovat při jejím rozhodování o tom, jak projekt nejlépe financovat - zda z vlastních prostředků, nebo prostřednictvím půjček a úvěrů. Na závěr vás bude čekat několik rad, kterými by se měl žadatel při přípravě podkladů pro projekt řídit.

Pan Čestný a Zdvořilý se nejprve se vší vervou a také s pomocí slečny Zvídavé snažili najít na účtu i v pokladně firmy nějaké peníze, které při dosavadních kalkulacích mohli přehlédnout. A přestože se toto jejich úsilí setkalo s větším úspěchem, než čekali, řešení financovat projekt pouze z vlastních zdrojů nenabízelo.

KDYŽ VLASTNÍ FINANCE NESTAČÍ

Společníci na jedné straně zjistili, že mají na účtu výrazně více peněz, než čekali, protože v původních finančních plánech zapomněli na jednu z větších faktur, u které chtěli odložit splatnost, ale kterou zákazník stihl včas zaplatit. Na druhou stranu se však neodvratně blížil termín výplat a v podstatě všechny další větší faktury, které firma Čestný vystavila, měly termín splatnosti až za dva nebo tři týdny. Ani iniciativa slečny Zvídavé, která obvolala zákazníky, jejichž faktury měly nejbližší dobu splatnosti, nepřinesla žádný efekt. Dokonce byla ve svých důsledcích spíše kontraproduktivní, protože jeden z oslovených klientů se za pár hodin ozval s dotazem, zda firma Čestný náhodou není v likvidaci nebo nemá nějaké problémy.

Ve všech propočtech i v celém podnikatelském záměru přitom s úvěrem počítali, včetně předpokládaných úroků. Ale až teď si uvědomili, že na vyřízení úvěru jim zbývá necelý týden. Vzpomněli si na doporučení svého poradce pana Odpovědného, že k žádosti o dotaci a všem dalším dokumentům musí přiložit ještě výpis z účtu, který prokáže financování z vlastních zdrojů a úvěrový příslib z banky. Rozhodli se proto neváhat a vše vyřídit okamžitě. Přesto však začal mít pan Zdvořilý obavy, zda se vše podaří včas zajistit. Vzpomněl si totiž, jaké peripetie nastaly v NašíVašíBance, když si tam asi před rokem vyřizovali úplně jednoduché potvrzení o platební morálce firmy.

KDO POZDĚ PLÁNUJE FINANCE, SÁM SOBĚ ŠKODÍ

Pan Čestný proto hned ráno zavolal panu Mladému z CzechInvestu, aby měli zcela jasno. Telefonát společníky uklidnil - pan Mladý potvrdil, že při podání žádosti o podporu skutečně stačí přiložit pouze příslib úvěru a coby doložení vlastních prostředků stačí výpis z účtu. Pan Čestný tedy hned po ukončení hovoru vytočil číslo osobního bankéře z NašíVašíBanky, a.s., pana Opatrného. Ten byl samozřejmě velice potěšen informací, že má společnost Čestný zájem o úvěr, zejména když se dozvěděl, že se bude jednat o úvěr dlouhodobý. Nicméně ve chvíli, kdy mu pan Čestný řekl další podstatnou informaci, totiž že budou do týdne potřebovat úvěrový příslib, se pan Opatrný na chvíli odmlčel. "No, to asi nebude tak jednoduché, k žádosti o úvěr musíte dodat podnikatelský plán, aktuální výkazy a nějaké další formuláře. A opravdu nevím, zda se podaří vše tak rychle vyřídit. Nicméně uvidíme, co se dá dělat," prohlásil opatrně.

I BANKA ŽÁDÁ SVÉ: DALŠÍ A DALŠÍ DOKUMENTY

Naštěstí se však pan Opatrný ukázal jako muž činu - již během deseti minut na e-mail pana Čestného překvapivě dorazily všechny požadované podklady! Vyhráno však zdaleka nebylo. I když svazek dodaných formulářů nedosahoval po vytištění ani desetiny objemu, kterou měla již hotová dokumentace k žádosti o dotaci, struktura výkazů a dalších dokladů byla značně odlišná od toho, co měla firma připraveno. Opět se však projevila ochota a iniciativa slečny Zvídavé, která se uvolila okamžitě se vrhnout do nečekané práce. A protože již nabyla ve vyplňování nejrůznějších tabulek v Excelu značné erudice, byla naděje, že se vše podaří zpracovat tak, aby to mohlo do banky odejít ještě odpoledne. Obratem potom panu Opatrnému poslali podnikatelský záměr čítající asi 120 stran, který měli připraven jako přílohu k žádosti o dotaci. Za několik minut dorazila odpověď, která naše společníky příliš nepotěšila: "Váš podnikatelský záměr je příliš dlouhý, pošlete mi prosím stručnou verzi." Nastalo tedy velmi rychlé zkracování a úprava původního rozsáhlého dokumentu - a mnohdy to byl i boj pana Čestného a pana Zdvořilého o to, co je nezbytné, co důležité a co je možné "obětovat". Naštěstí se ale i do této aktivity vložila slečna Zvídavá, takže výsledkem jejich společného úsilí byl nakonec přehledný a stručný plán v délce 20 stran. Text obsahoval všechny podstatné informace, které by měly banku přesvědčit.

Hned po obědě vše vytiskli, podepsali žádost o úvěr a vyslali slečnu Zvídavou, aby vše osobně předala panu Opatrnému. Operativnost firmy přinesla ovoce. Pan Opatrný byl nyní ochotnější než v ranním telefonátu a slíbil, že hned druhý den vše probere s úvěrovými specialisty i ředitelem pobočky banky.

BANKA NENÍ (VĚTŠINOU) ŽÁDNÝ RYCHLÍK

Ovšem ukončení termínu pro podávání žádostí o dotaci se neúprosně blížilo a definitivní rozhodnutí nikde. Stále nebylo jisté, jak se NašeVašeBanka k záležitosti postaví. Pan Opatrný sice oba společníky opakovaně ujišťoval, že vše je na dobré cestě, ale kýžený výsledek v podobě úvěrového příslibu zůstával v nedohlednu. Pan Čestný alespoň zajistil potřebnou desetiprocentní rezervu, když prodal akcie, které měl připravené jako přilepšení k důchodu, a utržené peníze vložil na účet jako půjčku firmě. Předposlední den už to pan Zdvořilý nevydržel, domluvil si schůzku s panem Opatrným a vyrazil do banky zjistit skutečný stav věcí. Pan Opatrný sice nad nastalou situací a hořícím termínem podání žádosti vyjádřil politování, nicméně opakoval to, co uvedl hned na začátku jednání: Nemůže o celé záležitosti jen tak rozhodnout, musí mít souhlas a podpis ředitele pobočky. A ten bude v bance až další den.

Naštěstí ostatní zprávy byly pozitivní - úvěroví specialisté vyhodnotili finanční zdraví firmy Čestný, s.r.o., jako velmi dobré, a dalšímu vyřizování úvěru by tak nemělo stát nic v cestě. Pan Opatrný tak alespoň přislíbil vyřešit všechny další náležitosti a vystavit příslušný formulář s tím, že hned druhý den bude k dispozici podepsaný.

Pan Zdvořilý se tedy vrátil do firmy s tím, že nezbývá než připravit všechno ostatní tak, aby hned ráno po vyzvednutí úvěrového příslibu stihli podat žádost na určené místo včas, v požadovaném rozsahu i obsahu a formálně naprosto v pořádku. Druhého dne ráno nemohl pan Zdvořilý ani dospat a už před začátkem pracovní doby čekal před bankou na kýžené potvrzení. Naštěstí se splnil předpoklad pana Opatrného, v bance vše dopadlo dobře, a tak jediným úkolem, který firmě Čestný zbýval, bylo vše správně zabalit, dopravit do stanoveného místa a tam předpisově podat.

Příště: Jak projekt vhodně podat a co se s ním děje poté.

Dotační příběh firmy Čestný

(shrnutí dosavadního děje)

Společnost Čestný, s.r.o., již 12 let podniká v dřevozpracujícím průmyslu, a to konkrétně ve výrobě parket. V roce 2004 se dva společníci, pan Čestný a pan Zdvořilý, rozhodli investovat cca 6 milionů Kč do nové technologie. Investice byla vyvolána zvyšujícím se tlakem konkurence a snahou o udržení se na trhu. Při jednání o klasickém investičním úvěru od bankovního domu VašeNašeBanka, a.s., se zástupci firmy dozvěděli o možnosti využít dotace ze strukturálních fondů Evropské unie. Panu Zdvořilému se poté při spanilé jízdě do Prahy povedlo získat nejen obecné informace o fondech, ale především byl panem Mladým z Agentury CzechInvest nasměrován na program Rozvoj, který přesně vyhovoval záměru firmy. Po peripetiích se shromažďováním podkladů a s různými "poradci" se pak firemní tým pustil do samotné přípravy projektu - a přes mnohé zádrhele a nesnáze se mu týden před ukončením lhůty pro podání žádosti o dotaci podařilo připravit vše potřebné. Při finálním vyhodnocení finanční situace firmy však společníci zjistili, že alespoň polovinu zamýšlené technologie bude třeba zaplatit z úvěru - leasing museli vzhledem k podmínkám programu Rozvoj zavrhnout. Nezbylo tedy nic jiného než se znovu vypravit do bankovního domu VašeNašeBanka, a.s. ...

Klíčové faktory úspěchu

financování projektu promýšlet již od začátku jeho přípravy, zajistit i dostatečnou finanční rezervu pro případ vzniku vícenákladů, zvýšení cen nebo potřeby nákupu materiálu, zásob a dalších položek potřebných pro provoz projektu,

zvážit optimální zdroj externích finančních prostředků pro projekt, které není třeba hledat jen v bance - je možno využít například i půjček od partnerských podniků, od majitelů firmy či od stávajících investorů, řešením může být i vstup dalšího společníka či investora nebo také tzv. "tichého společníka" (ti všichni mohou přinést potřebný kapitál, ovšem někdy i za cenu převzetí části kontroly nad firmou),

v případě nezbytnosti získat finanční prostředky ve formě úvěru začít s jeho vyřizováním co nejdříve - někdy sice při podání žádosti stačí pouze příslib bankovního úvěru, jindy je však třeba předložit také úvěrovou smlouvu nebo jiný rovnocenný doklad,

věnovat pozornost výběru banky pro poskytnuí úvěru na projekt - banka, ve které má žadatel firemní účet, nemusí vždy poskytovat i nejvýhodnější úvěry, vyplatí se tedy obvolat či obejít více bank nebo se poradit s nezávislým finančním poradcem,

pečlivě si spočítat (nebo nechat spočítat) nejvýhodnější variantu splácení a úročení - s úvěrem totiž souvisí nemilá povinnost platit úroky,

zajistit optimální rozsah podkladů dodávaných jako součást žádosti o úvěr či půjčku - ne vše, co je součástí dokumentace k žádosti o dotaci ze SF, banku zajímá (čas úvěrových specialistů je drahý a číst stostránkové podnikatelské záměry je pro ně nadbytečné a neefektivní),

zajistit formální stránku podkladů k žádosti o úvěr tak, aby odpovídala potřebám specializovaného software, který většina bank používá na vyhodnocování finančního zdraví žadatele o úvěr.

Jan Havránek

RAVEN Consulting

Tweet