Doporučím akcionářům naši teplárnu rychle prodat

Tomáš Drápela z Plzeňské teplárenské nemá uhlí a obává se, že české teplárenství zkolabuje.

Generální ředitel Plzeňské teplárenské Tomáš Drápela neměl v zimě čím topit. Jeho firmě totiž skončil dlouhodobý kontrakt na hnědé uhlí se Sokolovskou uhelnou už v roce 2009. Plzeňská teplárenská se od té doby trápí a shání uhlí na krátkodobé smlouvy kde může.

"V prosinci jsme měli zásobu hnědého uhlí pouze na jeden den. V té chvíli se vůbec neptáte, za kolik to uhlí je nebo jaké je to uhlí. Berete všechno," říká Drápela a myslí si, že za pár let tento osud potká většinu tepláren.

Drápelova společnost je exemplárním příkladem toho, v jaké krizi se české teplárnictví nachází. Příští rok bude dalších devět tepláren sdílet Drápelův osud, protože jim také skončí kontrakty na dodávku uhlí. A v nových smlouvách vidí některé uhelné společnosti příležitost, jak uhlí zdražit.

Zdražení může teplárny zničit

Situace se podle Drápely dostala do fáze, kdy ji už nelze rychle a efektivně vyřešit. "Uhlí mají skoupené velcí hráči na trhu, především ČEZ. I kdyby se zítra prolomily těžební limity a začala těžba, stejně tu bude uhlí nedostatek," soudí Drápela.

Do cen tepla se v nejbližších letech promítne několik faktorů: nedostatek uhlí na českém trhu, neprolomení těžebních limitů a zvýšení sazby DPH. "To všechno mydlí schody českému teplárenství, což ve finále může způsobit kolaps centralizovaných zdrojů tepla (CZT)," říká Drápela. Samotné zvýšení DPH může způsobit průměrné zdražení o 1600 korun ročně na jednu domácnost.

"Zvýšení DPH chápu jako logickou věc. Je ale třeba vzít na vědomí, že teplem z uhlí se ohřívají hlavně paneláky, kde nežijí milionáři," tvrdí Drápela, který se obává, že při zvýšené ceně tepla se budou domácnosti od CZT odpojovat.

Ze situace, ve které se české teplo nachází, viní Drápela domácí politiky, kteří si v Evropské unii nevydobyli na české uhlí žádnou výjimku.

Vzít na sebe část zvýšení DPH podle Drápely nepřipadá v úvahu. Plzeňská teplárenská si i tak každoročně snižuje zisky bez ohledu na růst ceny uhlí. "Za posledních deset let jsme nepromítli náklady v plné výši, přestože jsme to mohli udělat v souladu s Energetickým regulačním úřadem. To ale nemůžete dělat do nekonečna," upozorňuje.

Kdyby se nepodařilo zvrátit ani jednu z hrozeb, které škrtí teplárenství, cena tepla by se podle Drápely dostala z nynějších 390 korun za GJ na magickou hranici 650 korun. V tomto okamžiku by se Plzeňská teplárenská dostala na hranici konkurenceschopnosti lokálních zdrojů a lidé na sídlištích by se začali od tepla z uhlí odpojovat.

Les plynových komínů

Také speciální analytický tým při ministerstvu průmyslu a obchodu (MPO) vyhodnotil situaci kolem českého uhlí jako krizovou. Drápela ale tvrdí, že ho výsledky analytické komise nezajímají, protože prý dávno věděl, co v nich je. Spíš ho zajímá, jak hodlá vláda skokové zdražení tepla řešit. Kromě prolomení těžebních limitů a státního zásahu do cenotvorby na trhu s hnědým uhlím vidí ministerstvo variantu v přechodu na plyn. Drápela tuto možnost pro Plzeň zvažoval a nechal si udělat analýzu, jak by vypadalo největší plzeňské sídliště, kdyby si místo uhlí začalo kompletně topit plynem.

"Na sídlišti bychom postavili zhruba 30 komínů, což by v dnešních cenách vyšlo přibližně na miliardu korun," uvádí Drápela.

Ředitel Plzeňské teplárny také soudí, že přestavba na plynové zdroje negativně ovlivní vzhled a ovzduší ve městě.

"Každé hoření znečišťuje ovzduší, zvlášť když budete mít po Plzni rozesety desítky plynových komínů. Jsem přesvědčen o tom, že životní prostředí v tomto případě dostane těžce zabrat. Všichni potom budou ještě rádi vzpomínat na můj komín," prorokuje Tomáš Drápela.

Dnes spálíme i vršanské uhlí

Ředitel vidí částečné řešení také v získání uhlí z dolu ve Vršanech, který patří Czech Coalu. I přesto, že vršanské uhlí nemá vysokou výhřevnost, teplárny si dnes podle Drápely nemohou vybírat.

"Kdyby mi někdo před pěti lety nabídl uhlí z Vršan, tak mu řeknu, že se zbláznil, protože mi to teplárna nespálí. Všechno spálí," říká rezignovaně Drápela, podle něhož je toto uhlí vhodné pouze pro velké teplárny, jako jsou například České Budějovice, Komořany nebo Opatovice.

Potřebujeme silného spojence

Slibnou možností, jak si zajistit dodávku uhlí pro Plzeň, je pro Drápelu prodej teplárny jednomu z velkých hráčů na trhu s hnědým uhlím. Nejpravděpodobnějšími kupci jsou Czech Coal a Energetický a průmyslový holding (EPH).

"Brzy akcionářům doporučím, aby se naše společnost připojila k velkému hráči na trhu, který disponuje uhlím. Za posledních pět let došlo na českém trhu s teplem k významným fúzím a my nemůžeme zůstat sami," říká Drápela. Kromě velkých obchodníků s uhlím by za akcie Plzeňské teplárenské mohli nabídnout peníze také investoři mimo energetický sektor. Teplárna se ale podle Drápely musí dostat do rodiny, která má uhlí a může nabídnout městu dobré kontrakty.

Podle rok a půl staré analýzy je tržní hodnota Plzeňské teplárenské tři miliardy korun. Drápela ale upozorňuje, že tak dobrá cena je dočasná a čekat s prodejem společnosti by bylo velice riskantní.

"Kdyby naši akcionáři začali prodej řešit před čtyřmi roky, tak by za svoje akcie dostali víc peněz než teď. Pokud ovšem budou prodej oddalovat i nadále, dostanou málo," varuje Drápela, podle něhož akcionáři vnímají plzeňské teplo jako slepici, která snáší zlatá vejce v podobě tučných dividend. "Jenže její vajíčka se stále menší a menší," uzavírá Tomáš Drápela.

Zdroj: EnviWeb

 

Tweet

Datum uveřejnění: 14.3.11
Poslední změna: 14.3.2011
Počet shlédnutí: 254