Zprávy z tisku
Do plynárenských sítí v Česku proudí 1,2 milionu m3 biometanu měsíčně, využíváme však jen zlomek jeho potenciálu
Za loňský rok se dodalo v Česku do distribuční sítě téměř 7 milionů m3 biometanu. Vyplývá to z údajů všech třech tuzemských distributorů. Měsíční dodávky biometanu do české plynárenské sítě pak aktuálně dosahují zhruba 1,2 milionu m3. To ale představuje jen zlomek tuzemského potenciálu. Biometan by podle nově schváleného vládního akčního plánu měl nahradit i více než 10 % současné spotřeby fosilního zemního plynu, dnes to však není ani 1 %.
Foto: Archiv CZ Biom
V Česku aktuálně dodává do plynárenské sítě biometan dvanáct zařízení. Převažují bioplynové stanice, kterých je po celé republice deset, doplněné dvěma čističkami odpadních vod. Pražská plynárenská přitom udává, že z ÚČOV měsíčně putuje do sítě až 90 tisíc m3 tohoto plynu z obnovitelných zdrojů. Většina ostatních zařízení vyrábějících v ČR biometan je připojena k síti společnosti GasNet, která pokrývá celé tuzemsko s výjimkou Prahy a Jihočeského kraje. „V současnosti je k naší infrastruktuře připojeno devět bioplynových stanice produkujících biometan. Měsíčně dodávají do soustavy 12 tisíc MWh energie,“ uvádí Aleš Gregorovič, tiskový mluvčí GasNetu.
Na výrobě „zeleného plynu“ ve vlastních bioplynových stanicích připojených do sítě GasNet pracuje také tuzemský lídr v produkci biometanu Energy financial group (EFG). V Rapotíně provozuje vůbec první tuzemskou výrobnu biometanu dodávaného do sítě a ve Vyškově další, nedávno modernizovanou odpadovou stanici. S těmi se v roce 2024 podílela na dodávkách největšího českého distributora z 26 %, přičemž aktuálně tvoří zhruba 30 % z jeho měsíčních dodávek. Do roku 2030 přitom plánuje navýšit roční produkční kapacitu svých zařízení ze současných zhruba 7 mil. na 47 mil. m3 biometanu.
Převážně v Jihočeském kraji pak dodávky biometanu zajišťuje Gas Distribution (E.ON), která do své soustavy připojila loni v červnu první výrobnu, a to bioplynovou stanici v Jarošovicích. „Za více než rok od spuštění dodala do naší distribuční soustavy jarošovická BPS zhruba 1,4 milionu m3 biometanu,“ uvádí Lubomír Budný, tiskový mlučí E.ONu.
Česko na cestě k biometanovým cílům
V roce 2022 dodávala biometan do sítě pouze bioplynová stanice v Rapotíně skupiny EFG, od té doby však výroba plynu z obnovitelných zdrojů zaznamenala výrazný rozvoj. Zda bude tempo dalšího růstu stačit k naplnění národních cílů stanovených Evropskou unií, zůstává otázkou. Podle aktuálně schváleného Akčního plánu by totiž měla domácí produkce biometanu do roku 2030 dosáhnout 500 milionů m3 ročně. Současná měsíční výroba kolem 1,2 milionu m3 by se tak musela zvýšit téměř 35krát a do roku 2029 vzniknout minimálně 100 nových stanic. To představuje velkou výzvu, zvláště když za poslední tři roky přibylo pouze dvanáct nových zařízení. Nejasný zůstává také rozdíl mezi instalovanou kapacitou (téměř 28 mil. m3) a skutečnou produkcí biometanu (15 mil. m3 za rok 2025 jakožto odhad daný aktuální měsíční produkcí).
Podle výkonného ředitele EFG Tomáše Voltra je tento rozdíl kombinací několika faktorů: „Zejména u nových bioplynových stanic může být důvodem postupná stabilizace biologických procesů ve fermentorech, a s tím postupný nárůst vývinu bioplynu. Většina BPS zároveň stále disponuje kogenerační jednotkou, a tak může být výroba biometanu a elektrické energie řízena dle cen denního trhu daných komodit tak, aby stanice vyráběla komoditu, na které v daném okamžiku nejvíce profituje. V EFG se obecně snažíme výrobu biometanu maximalizovat, abychom dosahovali produkce převyšující 90 % výrobní kapacity našich zařízení. Dosažení 100 % kapacity je pouze teoretické, protože je potřeba počítat minimálně s pravidelnými odstávkami na běžnou údržbu a opravy technologií.”
K dalšímu rozvoji oboru je zásadní také surovinová skladba nových biometanových stanic. V Česku je téměř 600 BPS, z nichž může být až čtvrtina optimalizována pro výrobu biometanu. Velká část z nich nicméně zpracovává podporované účelově pěstované plodiny, oproti kterým je dnes však již kladen důraz na odpadní vstupy, a to jak potravinové, například z marketů či průmyslových závodů, tak zemědělské. Biometan vyráběný ze snadno zpracovatelných, cíleně pěstovaných zemědělských surovin, dosahuje totiž nižší emisní úspory v porovnání s biometanem produkovaným z biologicky rozložitelných odpadů, kde dochází k výraznější úspoře emisí díky odklonu těchto odpadů ze skládek. Tento takzvaný pokročilý biometan je proto hodnotnější.
Transformace bioplynových stanic na příjem a zpracování odpadních surovin je však komplexní záležitostí z hlediska legislativního, obchodního, logistického i technologického, což může být dalším důvodem, proč tempo růstu produkce biometanu oproti národním plánům zaostává. Z dlouhodobého hlediska má však tato transformace podle výkonného ředitele EFG nejen environmentální, ale i ekonomické výhody. „V EFG se v souladu s naší vizí a firemní strategií zaměřujeme výhradně na výrobu biometanu z odpadů, přestože je tato cesta zejména kvůli vyšším požadavkům na technologický standard stanic investičně náročnější. Na druhou stranu se však zpracování odpadů následně pozitivně promítá do celkového ekonomického výsledku projektu. Značnou konkurenční výhodu z hlediska dostupnosti vstupních surovin pro nás představuje také naše vlastní svozová společnost EFG Waste logistic, která odpady pro bioplynky skupiny interně zajišťuje již sedmým rokem,” uzavírá Tomáš Voltr.
Zdroj: Tisková zpráva skupiny EFG 3. 9. 2025
Datum uveřejnění: 3.9.25
Poslední změna: 9.9.2025
Počet shlédnutí: 62
Do plynárenských sítí v Česku proudí 1,2 milionu m3 biometanu měsíčně, využíváme však jen zlomek jeho potenciálu
Za loňský rok se dodalo v Česku do distribuční sítě téměř 7 milionů m3 biometanu. Vyplývá to z údajů všech třech tuzemských distributorů. Měsíční dodávky biometanu do české plynárenské sítě pak aktuálně dosahují zhruba 1,2 milionu m3. To ale představuje jen zlomek tuzemského potenciálu. Biometan by podle nově schváleného vládního akčního plánu měl nahradit i více než 10 % současné spotřeby fosilního zemního plynu, dnes to však není ani 1 %.
V Česku aktuálně dodává do plynárenské sítě biometan dvanáct zařízení. Převažují bioplynové stanice, kterých je po celé republice deset, doplněné dvěma čističkami odpadních vod. Pražská plynárenská přitom udává, že z ÚČOV měsíčně putuje do sítě až 90 tisíc m3 tohoto plynu z obnovitelných zdrojů. Většina ostatních zařízení vyrábějících v ČR biometan je připojena k síti společnosti GasNet, která pokrývá celé tuzemsko s výjimkou Prahy a Jihočeského kraje. „V současnosti je k naší infrastruktuře připojeno devět bioplynových stanice produkujících biometan. Měsíčně dodávají do soustavy 12 tisíc MWh energie,“ uvádí Aleš Gregorovič, tiskový mluvčí GasNetu.
Na výrobě „zeleného plynu“ ve vlastních bioplynových stanicích připojených do sítě GasNet pracuje také tuzemský lídr v produkci biometanu Energy financial group (EFG). V Rapotíně provozuje vůbec první tuzemskou výrobnu biometanu dodávaného do sítě a ve Vyškově další, nedávno modernizovanou odpadovou stanici. S těmi se v roce 2024 podílela na dodávkách největšího českého distributora z 26 %, přičemž aktuálně tvoří zhruba 30 % z jeho měsíčních dodávek. Do roku 2030 přitom plánuje navýšit roční produkční kapacitu svých zařízení ze současných zhruba 7 mil. na 47 mil. m3 biometanu.
Převážně v Jihočeském kraji pak dodávky biometanu zajišťuje Gas Distribution (E.ON), která do své soustavy připojila loni v červnu první výrobnu, a to bioplynovou stanici v Jarošovicích. „Za více než rok od spuštění dodala do naší distribuční soustavy jarošovická BPS zhruba 1,4 milionu m3 biometanu,“ uvádí Lubomír Budný, tiskový mlučí E.ONu.
Česko na cestě k biometanovým cílům
V roce 2022 dodávala biometan do sítě pouze bioplynová stanice v Rapotíně skupiny EFG, od té doby však výroba plynu z obnovitelných zdrojů zaznamenala výrazný rozvoj. Zda bude tempo dalšího růstu stačit k naplnění národních cílů stanovených Evropskou unií, zůstává otázkou. Podle aktuálně schváleného Akčního plánu by totiž měla domácí produkce biometanu do roku 2030 dosáhnout 500 milionů m3 ročně. Současná měsíční výroba kolem 1,2 milionu m3 by se tak musela zvýšit téměř 35krát a do roku 2029 vzniknout minimálně 100 nových stanic. To představuje velkou výzvu, zvláště když za poslední tři roky přibylo pouze dvanáct nových zařízení. Nejasný zůstává také rozdíl mezi instalovanou kapacitou (téměř 28 mil. m3) a skutečnou produkcí biometanu (15 mil. m3 za rok 2025 jakožto odhad daný aktuální měsíční produkcí).
Podle výkonného ředitele EFG Tomáše Voltra je tento rozdíl kombinací několika faktorů: „Zejména u nových bioplynových stanic může být důvodem postupná stabilizace biologických procesů ve fermentorech, a s tím postupný nárůst vývinu bioplynu. Většina BPS zároveň stále disponuje kogenerační jednotkou, a tak může být výroba biometanu a elektrické energie řízena dle cen denního trhu daných komodit tak, aby stanice vyráběla komoditu, na které v daném okamžiku nejvíce profituje. V EFG se obecně snažíme výrobu biometanu maximalizovat, abychom dosahovali produkce převyšující 90 % výrobní kapacity našich zařízení. Dosažení 100 % kapacity je pouze teoretické, protože je potřeba počítat minimálně s pravidelnými odstávkami na běžnou údržbu a opravy technologií.”
K dalšímu rozvoji oboru je zásadní také surovinová skladba nových biometanových stanic. V Česku je téměř 600 BPS, z nichž může být až čtvrtina optimalizována pro výrobu biometanu. Velká část z nich nicméně zpracovává podporované účelově pěstované plodiny, oproti kterým je dnes však již kladen důraz na odpadní vstupy, a to jak potravinové, například z marketů či průmyslových závodů, tak zemědělské. Biometan vyráběný ze snadno zpracovatelných, cíleně pěstovaných zemědělských surovin, dosahuje totiž nižší emisní úspory v porovnání s biometanem produkovaným z biologicky rozložitelných odpadů, kde dochází k výraznější úspoře emisí díky odklonu těchto odpadů ze skládek. Tento takzvaný pokročilý biometan je proto hodnotnější.
Transformace bioplynových stanic na příjem a zpracování odpadních surovin je však komplexní záležitostí z hlediska legislativního, obchodního, logistického i technologického, což může být dalším důvodem, proč tempo růstu produkce biometanu oproti národním plánům zaostává. Z dlouhodobého hlediska má však tato transformace podle výkonného ředitele EFG nejen environmentální, ale i ekonomické výhody. „V EFG se v souladu s naší vizí a firemní strategií zaměřujeme výhradně na výrobu biometanu z odpadů, přestože je tato cesta zejména kvůli vyšším požadavkům na technologický standard stanic investičně náročnější. Na druhou stranu se však zpracování odpadů následně pozitivně promítá do celkového ekonomického výsledku projektu. Značnou konkurenční výhodu z hlediska dostupnosti vstupních surovin pro nás představuje také naše vlastní svozová společnost EFG Waste logistic, která odpady pro bioplynky skupiny interně zajišťuje již sedmým rokem,” uzavírá Tomáš Voltr.
Zdroj: Tisková zpráva skupiny EFG 3. 9. 2025
Datum uveřejnění: 3.9.25
Poslední změna: 9.9.2025
Počet shlédnutí: 62