Zprávy z tisku
Dlouhá zima nejspíše zdrží jarní práce na polích
Letošní dlouhá a tuhá zima nejspíše zdrží jarní práce na polích, uvedli shodně na dotaz ČTK zástupci ministerstva zemědělství a Agrární komory. Zatímco předloni začali zemědělci sít jarní plodiny již koncem února a loni v druhé polovině března, letos prezident agrárníků Jan Veleba očekává zahájení osevů nejdříve začátkem dubna.
Letošní dlouhá a tuhá zima nejspíše zdrží jarní práce na polích, uvedli shodně na dotaz ČTK zástupci ministerstva zemědělství a Agrární komory. Zatímco předloni začali zemědělci sít jarní plodiny již koncem února a loni v druhé polovině března, letos prezident agrárníků Jan Veleba očekává zahájení osevů nejdříve začátkem dubna.
"Současná podoba klimatických podmínek představuje pro zemědělskou praxi problém," řekl ČTK mluvčí ministerstva zemědělství Petr Vorlíček. Zemědělce brzy začnou tlačit agrotechnické termíny, přestože současné technické vybavení jim umožňuje zvládnout vše potřebné v krátkém čase. V místech, kde alespoň krátkodobě nastaly vhodné podmínky, začali farmáři alespoň přihnojovat ozimy. Většina prací zatím čeká na zvýšení teplot a přijatelný stav půdy.
Podle Veleby však nelze předjímat, jaký vliv bude mít pozdější setí na budoucí úrodu. "V minulosti ani třeba třítýdenní zpoždění agrotechnických lhůt neznamenalo vůbec nic, příroda to dohnala," řekl a uvedl zároveň opačné příklady z praxe, kdy i přes brzké setí na konci února kvůli nepříznivému vývoji počasí ve zbytku roku byla úroda špatná.
"Zatím se domníváme, že trvalé nízké teploty s menším výkyvem do vyšších hodnot nepředstavují větší problém, nedochází k prudkému střídání teplot, které by mohlo potrhat kořenový systém," uvedl Vorlíček. Problém by mohl nastat v okamžiku, kdy by přes den teplota šplhala vysoko nad nulu a v noci výrazněji mrzlo.
Jakou plochu farmáři jařinami osejí, bude záležet na několika podmínkách. Kromě rozsahu osevu ozimů a možných zaorávkách v jarních období také na tržním uplatnění pěstovaných plodin. Ceny většiny zemědělských komodit jsou však stále rekordně nízké.
Za celý loňský rok klesla výkupní cena rostlinných komodit o 32 procent, z toho cena obilovin o 41 procent, olejnin o 35 procent. Veleba míní, že by v důsledku toho mohl vzrůst počet farmářů, kteří nechají svá pole ladem, nic nevysejí a poberou pouze dotace na hektar zemědělské půdy, které pro ně představují jediný jistý zisk. Podle ministerstva zemědělství lze očekávat pokles osevních ploch máku, hořčice či brambor.
Plocha osetá řepkou pro letošní sklizeň meziročně vzrostla přibližně o pět procent na 371.252 hektarů, vyplývá z šetření ministerstva zemědělství. Podle odborníků je jedním z důvodů rozšíření řepkových polí očekávané schválení zákona, který má zvýšit podíl objemu biopaliv v naftě a benzinu. Zemědělci naopak loni na podzim zaseli méně ozimých obilovin než o rok dříve. Jimi osetá výměra se snížila zhruba o tři procenta na 986.326 hektarů.
Zdroj: Zpráva ČTK
Datum uveřejnění: 12.3.10
Poslední změna: 12.3.2010
Počet shlédnutí: 294
Dlouhá zima nejspíše zdrží jarní práce na polích
Letošní dlouhá a tuhá zima nejspíše zdrží jarní práce na polích, uvedli shodně na dotaz ČTK zástupci ministerstva zemědělství a Agrární komory. Zatímco předloni začali zemědělci sít jarní plodiny již koncem února a loni v druhé polovině března, letos prezident agrárníků Jan Veleba očekává zahájení osevů nejdříve začátkem dubna.
Letošní dlouhá a tuhá zima nejspíše zdrží jarní práce na polích, uvedli shodně na dotaz ČTK zástupci ministerstva zemědělství a Agrární komory. Zatímco předloni začali zemědělci sít jarní plodiny již koncem února a loni v druhé polovině března, letos prezident agrárníků Jan Veleba očekává zahájení osevů nejdříve začátkem dubna.
"Současná podoba klimatických podmínek představuje pro zemědělskou praxi problém," řekl ČTK mluvčí ministerstva zemědělství Petr Vorlíček. Zemědělce brzy začnou tlačit agrotechnické termíny, přestože současné technické vybavení jim umožňuje zvládnout vše potřebné v krátkém čase. V místech, kde alespoň krátkodobě nastaly vhodné podmínky, začali farmáři alespoň přihnojovat ozimy. Většina prací zatím čeká na zvýšení teplot a přijatelný stav půdy.
Podle Veleby však nelze předjímat, jaký vliv bude mít pozdější setí na budoucí úrodu. "V minulosti ani třeba třítýdenní zpoždění agrotechnických lhůt neznamenalo vůbec nic, příroda to dohnala," řekl a uvedl zároveň opačné příklady z praxe, kdy i přes brzké setí na konci února kvůli nepříznivému vývoji počasí ve zbytku roku byla úroda špatná.
"Zatím se domníváme, že trvalé nízké teploty s menším výkyvem do vyšších hodnot nepředstavují větší problém, nedochází k prudkému střídání teplot, které by mohlo potrhat kořenový systém," uvedl Vorlíček. Problém by mohl nastat v okamžiku, kdy by přes den teplota šplhala vysoko nad nulu a v noci výrazněji mrzlo.
Jakou plochu farmáři jařinami osejí, bude záležet na několika podmínkách. Kromě rozsahu osevu ozimů a možných zaorávkách v jarních období také na tržním uplatnění pěstovaných plodin. Ceny většiny zemědělských komodit jsou však stále rekordně nízké.
Za celý loňský rok klesla výkupní cena rostlinných komodit o 32 procent, z toho cena obilovin o 41 procent, olejnin o 35 procent. Veleba míní, že by v důsledku toho mohl vzrůst počet farmářů, kteří nechají svá pole ladem, nic nevysejí a poberou pouze dotace na hektar zemědělské půdy, které pro ně představují jediný jistý zisk. Podle ministerstva zemědělství lze očekávat pokles osevních ploch máku, hořčice či brambor.
Plocha osetá řepkou pro letošní sklizeň meziročně vzrostla přibližně o pět procent na 371.252 hektarů, vyplývá z šetření ministerstva zemědělství. Podle odborníků je jedním z důvodů rozšíření řepkových polí očekávané schválení zákona, který má zvýšit podíl objemu biopaliv v naftě a benzinu. Zemědělci naopak loni na podzim zaseli méně ozimých obilovin než o rok dříve. Jimi osetá výměra se snížila zhruba o tři procenta na 986.326 hektarů.
Zdroj: Zpráva ČTK
Datum uveřejnění: 12.3.10
Poslední změna: 12.3.2010
Počet shlédnutí: 294