Den o pěstování i zpracování řepky

Měsíce květen a červen se již tradičně nesou v duchu polních dnů. Těch s řepkovou tematikou neustále přibývá, přesto řepkový polní den v Nabočanech u Chrudimi byl něčím výjimečný.

Souvisel se spuštěním lovosického závodu společnosti PREOL, a. s., který bude zpracovávat řepková semena zejména domácí produkce v celkovém objemu 400 000 tun ročně. S ohledem na požadavky zpracovatele, ale také pěstitele doporučili na této akci zástupci skupiny AGROFERT pěstitelům dvanáct odrůd ozimé řepky, které budou pro výkup preferovat. První ročník řepkového polního dne s podtitulem Den Preolu uspořádalo konsorcium firem skupiny Agrofert 15. května v Nabočanech u Chrudimi. Přestože černá obloha nad pokusnými poli hrozila májovým deštěm, rčení svatá Žofie pole často zalije se naštěstí nenaplnilo.

Výroba připravena ke startu

Významní zástupci skupiny Agrofert na začátku polního dne potvrdili, že společnost PREOL, a. s., začne ve druhé polovině tohoto roku zpracovávat řepková semena. Surovinu pro výrobu bude nakupovat zejména v České republice prostřednictvím podniků ZZN, sdružené v rámci skupiny Agrofert.
Celková roční kapacita zpracovaných řepkových semen má být 400 000 tun. Jednotka bude vyrábět 160 000 tun řepkového oleje. Z toho bude 60 000 tun určeno pro volný prodej a 100 000 tun bude následně zpracováno na metylester řepkového oleje (MEŘO). „V současné době máme smlouvu na dotace na 1900 ha ozimé řepky pro nepotravinářské využití semen pro výrobu metylesteru řepkového oleje,“ sdělil ředitel místního ZZN Pardubice Ing. Milan Sýkora. Jak uvedl generální ředitel společnosti Preol Ing. Petr Voborník, směsné palivo, které minimálně obsahuje 31 procent MEŘO, budou ve druhé polovině tohoto roku nabízet do sektoru zemědělství. Dodal, že cenově by mělo být výhodnější než motorová nafta. Dále se v závodu vyrobí přibližně 240 000 tun řepkového šrotu a 10 000 tun glycerinu.

Polní přehlídka

Významnou součástí akce byla prohlídka pokusů. Na ploše téměř jeden hektar mohli účastníci polního dne porovnávat 16 odrůd ozimé řepky při pěti různých systémech výživy. Jak uvedl Ing. Milan Hrůza, Ph.D., ze společnosti Agrofert, porosty byly založeny na konci srpna, a protože v tu dobu bylo velké sucho, řepka nevzcházela. Nakonec sice vzešla, ale nerovnoměrně a jen díky teplému podzimu byla schopná přezimovat. V současné době, jak se samotní pěstitelé na vlastní oči přesvědčili, vypadají porosty velmi pěkně. Ing. Hrůza také upřesnil systém hnojení. Na podzim byla standardně celá plocha pohnojena 400 kg/ha NPK 16 – 16 – 16 a 2 l/ha Borosanu Forte. Intenzita hnojení byla na jaře stanovena na 200 kg N/ha za použití různých typů hnojiv s výjimkou nehnojené varianty. Ta slouží ke zjištění reakce jednotlivých odrůd na extrémní situaci.
Po výživářském úvodu předal Ing. Hrůza slovo obchodnímu řediteli AGF Osiva Ing. Ladislavu Kulasovi, který odborně komentoval sedm hybridů a devět liniových odrůd zařazených v pokusu. Mezi představovanými odrůdami bylo osm z doporučení TOP 12 (NK Petrol, Baldur, Finesse, ES Nectar, Ladoga, Ontário, Mirage, NK Passion). Ty zástupci společnosti doporučují obchodním partnerům, zemědělcům pro zásev řepky 2009. Jsou to odrůdy, které splňují požadavky pěstitelů (výnos, stabilita, zdravotní stav, zimovzdornost a jiné) a jsou rovněž vhodné pro zpracovatele. Jak také na polním dni zaznělo, společnost Preol bude cenu komodity určovat podle výše olejnatosti řepkových semen.

Jaká odrůda bude favoritem?
Na závěr zúčastnění odborníci odhadovali nejvýnosnější odrůdu v rámci pokusu. Pro prof. Ing. Jana Vašáka z České zemědělské univerzity v Praze je favoritem plastická liniová odrůda Adriana, která mimochodem nenese logo top 12 ani Preol ideal. Doc. Baranyk žádného favorita nevyslovil. Domnívá se, že úroveň pokusů je na vysoké úrovni a dokonce i kontrolní varianta dosáhne vysokých výnosů. Zazněly také takové názory, že v každé výživářské variantě zvítězí jiná odrůda, ale nejvíce hlasů nakonec posbírala odrůda Adriana, v pozadí nezůstala ani liniová odrůda Goja a hybridy NK Petrol a Finesse.

Kulatý stůl k řepce

Po prohlídce pokusů následoval řepkový kulatý stůl přímo na poli. Na dotazy pěstitelů odpovídali odborníci z univerzit a výzkumných pracovišť. Vlastní i předem zaslané otázky pokládal Ing. Radek Košál, vedoucí odboru podpory prodeje a marketingu společnosti Agrofert.

Jak hodnotíte dnešní polní den? Porosty řepky jsou velmi pěkné, shrnul prof. Ing. Jan Vašák, CSc., z České zemědělské univerzity v Praze (ČZU). Dodal však, že se řepka nechová standardně, dokvétá a přitom má všechny listy zelené. Hrozí jí významné riziko zmlazení a sekundární větvení.
Prof. Ing. Rostislav Richter, DrSc, z Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně (MZLU) se věnoval jednotlivým variantám hnojení. Rostliny, ke kterým bylo aplikováno pouze 64 kg N/ha, vytvořily čtyři postranní větve. Ty jsou však slabě opatřené šešulemi v porovnání s těmi, jež dostaly dávku 264 kg N/ha. Navíc při vyšší úrovni hnojení dusíkem řepka tvoří první významnou větev od druhého až třetího listového patra, ukázal na vzorové rostlině.
Doc. Ing. Petr Baranyk, CSc., z ČZU a Svazu pěstitelů a zpracovatelů olejnin ocenil rozhodnutí zástupců Agrofertu preferovat olejnatější odrůdy. Mělo by být logické, když je řepka olejnina, že by olejnatost měla hrát významnou roli,“ uvedl.

Jaký je optimální termín setí řepky? Lze jej vůbec říci a čím se řídit? Jak uvedl doc. Baranyk, termín setí je v každé oblasti trochu jiný. Měly by se preferovat ranější termíny, řidší porosty a v případě potřeby použít regulátory růstu.

Bude se podíl hybridů v České republice zvyšovat? Vyplatí se je pěstovat?
Podíl hybridů podle doc. Baranyka stoupl z roku na rok o deset procent, což je nejvyšší přírůstek v historii pěstování této plodiny. Z ekonomických důvodů podle něj tento trend nebude letos pokračovat. Za úspěch by bylo možné považovat, kdyby jejich podíl zůstal stejný jako v končící sezóně. V dlouhodobém výhledu podíl hybridů ale poroste, soudí doc. Baranyk.
Ing. David Bečka z ČZU se rovněž přiklonil k názoru doc. Baranyka. V horizontu pěti až sedmi let se podle něj podíl hybridů zvýší. Připomněl, že hybridy v pokusech Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského mají v průměru výnosy vyšší o 15 – 20 % než liniové odrůdy. Jiná situace je ale v poloprovozních podmínkách, kde jsou již rozdíly podstatně menší a pohybují se řádově mezi 5 až 10 %. „Také v Nabočanech na pokusných políčkách nebude ostrá hranice ve výnosech hybridů a liniových odrůd. Dokonce tu budou i takové liniovky, které výnosově řadu hybridů překonají,“ domnívá se Ing. Bečka. Dodal také, že hybridy mají své opodstatnění, ale je potřeba k nim přistupovat jiným způsobem, potřebují vyšší úroveň agrotechniky.

Jaké zpracování půdy je k řepce vhodnější?
Podle Ing. Bečky jsou zastánci jak minimálního zpracování půdy, tak klasického s orbou. Sám však doporučil orbu například z hlediska fytosanitárních účinků. Pokud se však pěstitelé rozhodnout pro minimalizaci, je nutné ji dělat kvalitně. Minimalizace podle něj přináší určitá rizika. Pokud je například velmi deštivé podzimní období, stává se, že řepka hůře vzchází, naopak na jaře může být v důsledku horšího kořenového systému více náchylná k přísuškům. Také rozdíly ve výživě jsou po minimálním zpracování půdy patrné, shrnul Ing. Bečka.

Jak je to s výživou síry. Není její význam přeceňován?
Této otázky se ujal prof. Richter společně s kolegou z MZLU Ing. Pavlem Ryantem, Ph.D. Roční spady síry jsou v ČR 9,5 kg/ha. Řepka potřebuje minimálně 18 – 22 kg S/ha na tvorbu jedné tuny semen. Místní políčka by podle přítomných odborníků mohla vyprodukovat až pět tun semen na hektar, a proto potřebují kolem 100 kg S/ha. Ta však v půdě není, a proto ji musíme u všech olejnin, které pěstujeme, dodat. Hnojení sírou podporuje využití dusíku při nižších aplikačních dávkách a mimo jiné také zlepšuje zdravotní stav. Prof. Richter posluchače také upozornil, že velmi důležité je, aby se síra dostala do půdy před setím a brzy na jaře.

V loňském roce se řepka vyvíjela slibně, ale v důsledku tlaku houbových chorob dopadla situace jinak. Jak to vypadá s houbovými chorobami letos? Ing. Josef Bartoška, bývalý poradce společnosti Agrofert, se domnívá, že v letošním roce by neměl být výskyt houbových chorob na takové úrovni jako loni.

Klíčové informace:

• Skupina Agrofert uspořádala první ročník samostatného řepkového polního dne.
  
• Zástupci společnosti představili šestnáct odrůd, mezi kterými bylo osm z tradičního doporučení top 10, nově top 12.
  
• Na závěr akce odpovídali odborníci na otázky týkající se řepky u pomyslného kulatého stolu přímo na poli.

Tweet