Další zdražení: vodní daň“

Další zdražení: vodní daň“

 Vodárny a další firmy totiž podle představ ministerstva zemědělství odvedou v příštím roce cosi jako „vodní daň“. Zhruba dvě miliardy vybraných korun následně skončí ve fondu na financování protipovodňových bariér.
    A tuto „daň“, což je ve skutečnosti vyšší poplatek za čerpání vody, zaplatí koncoví zákazníci. Zavedení „vodní daně“ ministerstvo navrhuje v Koncepci vodohospodářské politiky na roky 2011 až 2015. „Návrh se objeví na programu vlády během jarních měsíců,“ upřesňuje mluvčí ministerstva zemědělství Tereza Dvořáčková.
    Navýšení poplatku bude mít dopad na ceny vody hlavně ve městech zásobovaných z podzemních zdrojů. Příkladem takového města je středočeský Mělník.
    Průměrná domácnost by si zde mohla k sedmi tisícům korun za roční spotřebu vody připlatit dalších 300 korun.
Mnohem méně postihne navýšení poplatků zákazníky vodáren využívajících povrchovou vodu, například většinu Pražanů odebírajících vodu z přehrady Želivka.
    Vodárenské podniky se zlobí, že povinnost platit povodňový poplatek postihne je, ale třeba malé odběratele v domku s vlastní studnou už ne. „Doufám, že návrh ministerstva zemědělství není definitivní,“ říká technický ředitel společnosti Veolia Voda ČR Ondřej Beneš.
Plán resortu Ivana Fuksy (ODS) se paradoxně nelíbí ani pravicovým ekonomům, ani zeleným. „Místo toho, aby se daňová soustava zjednodušovala, ji někteří chytráci chtějí zaplevelovat dalšími ekonomickými nesmysly,“ míní Miroslav Ševčík, děkan Národohospodářské fakulty VŠE v Praze.
    Výhrady mají také ekologové. „Ministerstvo chce vytvořit nový protipovodňový fond, ačkoli projekty, které do krajiny vracejí zeleň a zadržují vodu, už úspěšně dělá Státní fond životního prostředí,“ diví se Vojtěch Kotecký z Hnutí Duha.

Celý text najdete hned teď v Lidových novinách na stáncích nebo si ho přečtěte zde.

Tweet