Zprávy z tisku
Další regulaci tepla nelze bez regulace vstupních cen paliv
Představitelé velkých českých tepláren jsou proti dalším regulacím cen tepla, jestliže nejsou zároveň regulované energetické zdroje pro jeho výrobu.
Představitelé velkých českých tepláren jsou proti dalším regulacím cen tepla, jestliže nejsou zároveň regulované energetické zdroje pro jeho výrobu. Vstupní ceny uhlí, mazutu, plynu a dalších paliv tvoří desítky procent výsledné ceny tepla, pokud jsou jejich ceny neregulované, není možné více omezovat výsledné platby za teplo. Shodli se na tom dnes v Plzni šéfové některých velkých tepláren a členové senátního energetického podvýboru.
"Regulace by musela být daleko širší, pokud by se regulovala cena tepla, musela by se také regulovat cena vstupních paliv. Není možné regulovat výsledek a vstupy nechat," řekl novinářům šéf podvýboru, plzeňský senátor Jiří Bis (ČSSD). Ani senátorka Soňa Paukrtová (za Stranu pro otevřenou společnost) se nedomnívá, že rozdílné a místy vysoké ceny tepla v ČR by vyřešila další regulace.
Teplárny se podle generálního ředitele Plzeňské teplárenské Tomáše Drápely pohybují v tvrdém konkurenčním prostředí. Jejich ceny musejí být takové, aby lidé zůstali u centrálních zdrojů tepla a nepořizovali si třeba v kočárkárně paneláku lokální zdroje.
Současná regulace je dostatečná a umožňuje sledování vývoje cen tepla, domnívá se Zdeněk Duba, předseda představenstva Dalkia ČR, která patří k největším výrobcům tepla a elektřiny. Dalkia provozuje 789 kotlů a nabízí ceny od 190 do zhruba 550 Kč/GJ tepla. Rozdíly jsou dány právě především palivovou základnou. "Teplárny spalují mazut, zemní plyn, biomasu, černé i hnědé uhlí. Podstatný náklad je cena za palivo, která ovšem není regulovaná, výslednou cenu také ovlivňují ekologické daně," vyjmenoval.
Kolem 90 procent tepla z velkých tepláren je založeno na spalování hnědého uhlí. Bez něj se ani do budoucna i při hledání dalších zdrojů teplárenství neobejde, tvrdí Drápela. Zároveň se podle něj ukazuje, že ceny českého hnědého uhlí jsou pro energetiku nejvýhodnější. Například Plzeňská teplárenská, která produkci tepla zakládá především na hnědém uhlí, dodává jeden GJ tepla za 370 korun a patří k nejlevnějším v zemi.
V ČR je podle něj Drápely uhlí dostatek, je ale třeba prolomit limity na jeho další těžbu. V opačném případě by podle něj mohly ceny neúměrně růst a teplárny, které neumí cenu uhlí nijak zásadně ovlivnit, by pak musely zdražovat teplo.
Budoucnost velkých českých tepláren vidí Drápela v diverzifikaci paliv. "Je řada dalších zdrojů, například komunální odpad nebo továrny, které produkují zajímavé odpady na biologické bázi," vyjmenoval. Paukrtová dokonce hovoří v horizontu několika desítek let o malých "autonomních" jaderných zdrojích energie, které by ceny tepla podstatně snížily.
Zdroj: Zpráva ČTK
Datum uveřejnění: 9.7.09
Poslední změna: 9.7.2009
Počet shlédnutí: 227
Další regulaci tepla nelze bez regulace vstupních cen paliv
Představitelé velkých českých tepláren jsou proti dalším regulacím cen tepla, jestliže nejsou zároveň regulované energetické zdroje pro jeho výrobu.
Představitelé velkých českých tepláren jsou proti dalším regulacím cen tepla, jestliže nejsou zároveň regulované energetické zdroje pro jeho výrobu. Vstupní ceny uhlí, mazutu, plynu a dalších paliv tvoří desítky procent výsledné ceny tepla, pokud jsou jejich ceny neregulované, není možné více omezovat výsledné platby za teplo. Shodli se na tom dnes v Plzni šéfové některých velkých tepláren a členové senátního energetického podvýboru.
"Regulace by musela být daleko širší, pokud by se regulovala cena tepla, musela by se také regulovat cena vstupních paliv. Není možné regulovat výsledek a vstupy nechat," řekl novinářům šéf podvýboru, plzeňský senátor Jiří Bis (ČSSD). Ani senátorka Soňa Paukrtová (za Stranu pro otevřenou společnost) se nedomnívá, že rozdílné a místy vysoké ceny tepla v ČR by vyřešila další regulace.
Teplárny se podle generálního ředitele Plzeňské teplárenské Tomáše Drápely pohybují v tvrdém konkurenčním prostředí. Jejich ceny musejí být takové, aby lidé zůstali u centrálních zdrojů tepla a nepořizovali si třeba v kočárkárně paneláku lokální zdroje.
Současná regulace je dostatečná a umožňuje sledování vývoje cen tepla, domnívá se Zdeněk Duba, předseda představenstva Dalkia ČR, která patří k největším výrobcům tepla a elektřiny. Dalkia provozuje 789 kotlů a nabízí ceny od 190 do zhruba 550 Kč/GJ tepla. Rozdíly jsou dány právě především palivovou základnou. "Teplárny spalují mazut, zemní plyn, biomasu, černé i hnědé uhlí. Podstatný náklad je cena za palivo, která ovšem není regulovaná, výslednou cenu také ovlivňují ekologické daně," vyjmenoval.
Kolem 90 procent tepla z velkých tepláren je založeno na spalování hnědého uhlí. Bez něj se ani do budoucna i při hledání dalších zdrojů teplárenství neobejde, tvrdí Drápela. Zároveň se podle něj ukazuje, že ceny českého hnědého uhlí jsou pro energetiku nejvýhodnější. Například Plzeňská teplárenská, která produkci tepla zakládá především na hnědém uhlí, dodává jeden GJ tepla za 370 korun a patří k nejlevnějším v zemi.
V ČR je podle něj Drápely uhlí dostatek, je ale třeba prolomit limity na jeho další těžbu. V opačném případě by podle něj mohly ceny neúměrně růst a teplárny, které neumí cenu uhlí nijak zásadně ovlivnit, by pak musely zdražovat teplo.
Budoucnost velkých českých tepláren vidí Drápela v diverzifikaci paliv. "Je řada dalších zdrojů, například komunální odpad nebo továrny, které produkují zajímavé odpady na biologické bázi," vyjmenoval. Paukrtová dokonce hovoří v horizontu několika desítek let o malých "autonomních" jaderných zdrojích energie, které by ceny tepla podstatně snížily.
Zdroj: Zpráva ČTK
Datum uveřejnění: 9.7.09
Poslední změna: 9.7.2009
Počet shlédnutí: 227