Zprávy z tisku
ČR si umí představit závazek snížit emise do roku 2030 o 40 procent
Cíl snížení emisí skleníkových plynů do roku 2030 o 40 procent proti úrovním z roku 1990, jak navrhuje Evropská komise, je pro Prahu přijatelný za předpokladu, že se k němu na klimatické konferenci příští rok připojí i země mimo Evropskou unii. V Bruselu to v pondělí uvedl český ministr životního prostředí Richard Brabec s tím, že v opačném případě bude Česká republika prosazovat snížení jen o 35 procent.
S kolegy diskutovali o komisí navrženém energeticko-klimatickém balíčku.
Komise v něm nabídla závazné snížení emisí CO2 o 40 procent a
celoevropský závazek získávat v roce 2030 nejméně 27 procent energie z
obnovitelných zdrojů.
Česko svůj postoj k balíčku ladí s ostatními zeměmi visegrádské skupiny a
také s Rumunskem a Bulharskem. Praha má ale při snižování emisí
náročnější ambice než partneři, připustil ministr Brabec.
Ani Česká republika ale nechce závazný cíl týkající se obnovitelných
zdrojů. "Chceme to spíš mít na bázi určitých národních akčních plánů,
které by zohlednily energetický mix vlastní České republice. A nenechat
se svázat nějakým panevropským limitem," poznamenal.
Česká republika je se svým postojem k této problematice "určitým mostem"
v názorech členských zemí. Státy zaměřené na průmysl a země visegrádské
skupiny jsou podle Brabce "konzervativnější", naopak země západní
Evropy mluví o závazku 40 či 50 procent. Mnoho členských zemí EU se ale o
konkrétních číslech hodlá bavit až po vypracování dopadových studií.
Podle vedoucího energetické kampaně Greenpeace ČR Jana Rovenského je
dosavadní pozice české vlády k návrhu nové energetické a klimatické
politiky EU o poznání horší než původní "měkký" návrh Evropské komise.
"Zcela odmítá cíl pro vyšší využití čistých zdrojů energie, což je těžko
pochopitelné už proto, že s komisí navrženým zvýšením podílu
obnovitelných zdrojů o sedm procent do roku 2030 prakticky počítá i nyní
projednávaný návrh státní energetické koncepce," reagoval a připomněl
aktuální průzkum veřejného mínění, v němž se 85 procent Čechů domnívá,
že by ČR měla mít konkrétní cíl pro obnovitelné zdroje.
Klimatický balíček výrazně ovlivní podobu evropského hospodářství v
příštích letech, proto jeho přípravu komentují ekologové i průmysloví
hráči. Například energetickým firmám vadí podpora obnovitelných zdrojů,
která podle nich narušuje trh a vede k ohrožení bezpečnosti dodávek.
O podobě balíčku mají v úterý diskutovat ministři průmyslu a dopravy,
koncem měsíce pak unijní summit. Diplomaté ale předpokládají, že debaty
neskončí v první polovině roku.
Velká mezinárodní klimatická konference se má konat příští rok v Paříži.
Ministr Brabec se dnes sešel také s eurokomisařem pro životní prostředí
Janezem Potočnikem, se kterým se bavil o českém záměru předložit
legislativu o posuzování dopadů na životní prostředí. Její nedostatek by
mohl být problémem při čerpání evropských fondů.
Datum uveřejnění: 4.3.14
Poslední změna: 4.3.2014
Počet shlédnutí: 97
ČR si umí představit závazek snížit emise do roku 2030 o 40 procent
Cíl snížení emisí skleníkových plynů do roku 2030 o 40 procent proti úrovním z roku 1990, jak navrhuje Evropská komise, je pro Prahu přijatelný za předpokladu, že se k němu na klimatické konferenci příští rok připojí i země mimo Evropskou unii. V Bruselu to v pondělí uvedl český ministr životního prostředí Richard Brabec s tím, že v opačném případě bude Česká republika prosazovat snížení jen o 35 procent.
S kolegy diskutovali o komisí navrženém energeticko-klimatickém balíčku. Komise v něm nabídla závazné snížení emisí CO2 o 40 procent a celoevropský závazek získávat v roce 2030 nejméně 27 procent energie z obnovitelných zdrojů.
Česko svůj postoj k balíčku ladí s ostatními zeměmi visegrádské skupiny a také s Rumunskem a Bulharskem. Praha má ale při snižování emisí náročnější ambice než partneři, připustil ministr Brabec.
Ani Česká republika ale nechce závazný cíl týkající se obnovitelných zdrojů. "Chceme to spíš mít na bázi určitých národních akčních plánů, které by zohlednily energetický mix vlastní České republice. A nenechat se svázat nějakým panevropským limitem," poznamenal.
Česká republika je se svým postojem k této problematice "určitým mostem" v názorech členských zemí. Státy zaměřené na průmysl a země visegrádské skupiny jsou podle Brabce "konzervativnější", naopak země západní Evropy mluví o závazku 40 či 50 procent. Mnoho členských zemí EU se ale o konkrétních číslech hodlá bavit až po vypracování dopadových studií.
Podle vedoucího energetické kampaně Greenpeace ČR Jana Rovenského je dosavadní pozice české vlády k návrhu nové energetické a klimatické politiky EU o poznání horší než původní "měkký" návrh Evropské komise.
"Zcela odmítá cíl pro vyšší využití čistých zdrojů energie, což je těžko pochopitelné už proto, že s komisí navrženým zvýšením podílu obnovitelných zdrojů o sedm procent do roku 2030 prakticky počítá i nyní projednávaný návrh státní energetické koncepce," reagoval a připomněl aktuální průzkum veřejného mínění, v němž se 85 procent Čechů domnívá, že by ČR měla mít konkrétní cíl pro obnovitelné zdroje.
Klimatický balíček výrazně ovlivní podobu evropského hospodářství v příštích letech, proto jeho přípravu komentují ekologové i průmysloví hráči. Například energetickým firmám vadí podpora obnovitelných zdrojů, která podle nich narušuje trh a vede k ohrožení bezpečnosti dodávek.
O podobě balíčku mají v úterý diskutovat ministři průmyslu a dopravy, koncem měsíce pak unijní summit. Diplomaté ale předpokládají, že debaty neskončí v první polovině roku.
Velká mezinárodní klimatická konference se má konat příští rok v Paříži.
Ministr Brabec se dnes sešel také s eurokomisařem pro životní prostředí Janezem Potočnikem, se kterým se bavil o českém záměru předložit legislativu o posuzování dopadů na životní prostředí. Její nedostatek by mohl být problémem při čerpání evropských fondů.
Datum uveřejnění: 4.3.14
Poslední změna: 4.3.2014
Počet shlédnutí: 97