Zprávy z tisku
ČR bude moci vypustit více emisí, systém povolenek se změní
Česká republika bude moci v roce 2020 vypustit do ovzduší o devět procent více oxidu uhličitého (CO2) než v roce 2005. Týká se to však pouze emisí, jež nebudou zahrnuty v systému obchodování s povolenkami na vypouštění CO2, tedy zemědělství, dopravy, stavebnictví, služeb a dalších oborů. Ty představují zhruba pětinu celkového objemu emisí. Celý systém obchodování se od roku 2013 změní a většina povolenek už nebude mezi podniky rozdělována zdarma, což se může odrazit v cenách pro spotřebitele. Vyplývá to z energeticko-klimatického balíčku, který dnes zveřejnila Evropská komise.
Návrh, který vyvolává odpor průmyslu i odborů, jež se bojí ztráty pracovních míst, musí ještě schválit členské státy EU a europoslanci.
Evropská unie se zavázala, že do roku 2020 sníží objem emisí skleníkových plynů o pětinu. Česko má přitom tu "výhodu", že má nižší hrubý domácí produkt než země na západ od jeho hranic. Ty musejí na rozdíl od chudších zemí, většinou nových členských států EU, emise snižovat. Tento postup má umožnit, aby chudší země nebyly diskriminovány a přílišné snižování emisí "nezadusilo" jejich ekonomiku.
Pravidla pro přidělování emisních povolenek ovšem budou pro všechny stejná. Povolenky v současnosti dostávají jednotlivé státy, které je poté zdarma rozdělují mezi průmyslové podniky. Pro ně jedna povolenka představuje jednu tunu oxidu uhličitého, který mohou vypustit do ovzduší. Přebytek povolenek lze prodat v aukci, nebo si naopak chybějící povolenky dokoupit. Tento systém bude fungovat do roku 2012.
V roce 2013 celý systém obchodování s povolenkami zaznamená revoluci. Zatímco v současnosti je jich v Evropské unii zdarma distribuováno zhruba 90 procent, v budoucnosti má naopak většina povolenek zamířit do aukce. Celkově se do roku 2020 objem emisí, které pokrývá systém obchodování, ve srovnání s rokem 2005 sníží o 21 procent. Postup u jednotlivých sektorů ekonomiky se ovšem bude lišit.
Producenti elektřiny si například budou muset koupit 100 procent emisních povolenek, přičemž energeticky náročné provozy - ocelárny, hliníkárny, cementárny - budou mít z počátku volnější režim a v roce 2013 obdrží povolenky zdarma. Nově se v celém aukčním systému objeví aerolinky a rafinerie. Na počátku nového obchodovacího režimu si budou muset zakoupit zhruba pětinu povolenek, přičemž se tato úroveň bude postupně navyšovat a v roce 2020 dosáhne 100 procent.
Peníze za dražbu povolenek zamíří do státních pokladen, přičemž pětina z nich by měla být určena na boj s klimatickými změnami, především na rozvoj "zelených" technologií. Ročně by se podle odhadu Deutsche Bank takto mělo v celé Evropské unii vybrat asi 60 miliard eur, tedy více než 1,5 bilionu korun.
Náklady na nákup emisí se nejspíš odrazí v cenách elektřiny pro spotřebitele. Podle studie Evropské komise by měl nárůst do roku 2020 činit 10 až 15 procent. "Tyto návrhy povedou k růstu cen elektřiny pro domácnosti i firmy. To jsme jasně řekli občanům," uvedl místopředseda Evropské komise Günther Verheugen, komisař pro průmysl a podnikání.
Obsah energeticko-klimatického balíčku Evropské unie
Stručný obsah energeticko-klimatického balíčku, který dnes zveřejnila Evropská komise.
Hlavní cíle
- Snížení emisí skleníkových plynů do roku 2020 o 20 procent (ve srovnání s rokem 1990). Pokud se celý svět dohodne na následné smlouvě ke Kjótského protokolu, jenž vyprší v roce 2012, EU chce snížit emise o 30 procent.
- Podíl obnovitelných zdrojů (solární energie, větrná energie, vodní elektrárny, biomasa a další) na konečné spotřebě energie by se měl do roku 2020 zvýšit na 20 procent v průměru za celou EU, v současnosti tento podíl činí 8,5 procenta.
- Desetinu všech pohonných hmot mají tvořit biopaliva.
Obchodování s emisními povolenkami po roce 2012
- V současnosti jsou emisní povolenky z 90 procent rozdělovány zdarma mezi jednotlivé státy, které je přidělí průmyslovým podnikům; tento systém však končí v roce 2012 s vypršením Kjótského protokolu.
- Objem emisí, které pokrývá aukční systém, se sníží o 21 procent do roku 2020 ve srovnání s rokem 2005 (jediný rok, kdy jsou známa kompletní data).
- Průmyslové podniky, které jsou své výdaje schopny přenést na spotřebitele, například ČEZ, si budou muset od roku 2013 koupit 100 procent emisních povolenek, zatímco dosud měli většinu zdarma. Nejspíš se to odrazí na cenách pro spotřebitele.
- Energeticky náročné průmyslové sektory - ocelárny, hliníkárny, cementárny - budou mít volnější systém a budou do aukcí zapojovány postupně. V roce 2013 dostanou povolenky zdarma.
- Do aukčního systému budou nově zahrnuty i aerolinky či rafinerie. V roce 2013 si budou muset koupit pětinu emisních povolenek, přičemž do roku se 2020 se tato úroveň bude zvyšovat až na 100 procent.
- Příjmy z aukcí emisních povolenek poputují do státních pokladen, přičemž pětina z těchto peněz by měla jít na podporu "zelených" projektů.
Emise mimo aukční systém
- Jde zhruba o pětinu objemu emisí skleníkových plynů v EU, především z dopravy, stavebnictví, služby, zemědělství.
- Měly by být do roku 2020 ve srovnání s rokem 2005 sníženy o deset procent.
Biopaliva
- Platí, že v roce 2020 by desetinu pohonných hmot měla tvořit biopaliva.
- Evropská komise zpřísnila pravidla pro využití biopaliv, musí být takzvaně "udržitelná", což zatím není zcela přesně definováno.
- Plodiny na biopaliva by se nicméně neměly pěstovat na územích, která jsou přirozenými úložišti uhlíku (mokřiny, lesy) a na místech, kde by byla ohrožena ekologická rozmanitost.
- Pokud by zemědělci k jejich pěstování používali například pastviny, mohli by přijít o dotace.
Skladování oxidu uhličitého
- Evropská komise stanovila vůbec první pravidla pro skladování oxidu uhličitého pod zemí.
- S podobným projektem počítá mimo jiné i český ČEZ, zatím však není přímo vyřešeno jeho financování.
Státní pomoc
- Evropská komise povolila větší státní pomoc "zeleným" projektům. - Měla by pokrýt rozdíl mezi náklady investora a tržními cenami.
Náklady a příjmy spojené s energetickým balíčkem
- Náklady na plnění cílů mají ročně dosahovat zhruba 0,5 procenta hrubého domácího produktu Evropské unie, což je zhruba 60 miliard eur (asi 1,5 bilionu korun).
- Závislost EU na dovozu energií by se měla snížit o 50 miliard eur ročně, tedy 1,3 bilionu korun.
Michal Půr
Zdroj: Zpravodaj ČTK
Datum uveřejnění: 23.1.08
Poslední změna: 23.1.2008
Počet shlédnutí: 171
ČR bude moci vypustit více emisí, systém povolenek se změní
Česká republika bude moci v roce 2020 vypustit do ovzduší o devět procent více oxidu uhličitého (CO2) než v roce 2005. Týká se to však pouze emisí, jež nebudou zahrnuty v systému obchodování s povolenkami na vypouštění CO2, tedy zemědělství, dopravy, stavebnictví, služeb a dalších oborů. Ty představují zhruba pětinu celkového objemu emisí. Celý systém obchodování se od roku 2013 změní a většina povolenek už nebude mezi podniky rozdělována zdarma, což se může odrazit v cenách pro spotřebitele. Vyplývá to z energeticko-klimatického balíčku, který dnes zveřejnila Evropská komise.
Návrh, který vyvolává odpor průmyslu i odborů, jež se bojí ztráty pracovních míst, musí ještě schválit členské státy EU a europoslanci.
Evropská unie se zavázala, že do roku 2020 sníží objem emisí skleníkových plynů o pětinu. Česko má přitom tu "výhodu", že má nižší hrubý domácí produkt než země na západ od jeho hranic. Ty musejí na rozdíl od chudších zemí, většinou nových členských států EU, emise snižovat. Tento postup má umožnit, aby chudší země nebyly diskriminovány a přílišné snižování emisí "nezadusilo" jejich ekonomiku.
Pravidla pro přidělování emisních povolenek ovšem budou pro všechny stejná. Povolenky v současnosti dostávají jednotlivé státy, které je poté zdarma rozdělují mezi průmyslové podniky. Pro ně jedna povolenka představuje jednu tunu oxidu uhličitého, který mohou vypustit do ovzduší. Přebytek povolenek lze prodat v aukci, nebo si naopak chybějící povolenky dokoupit. Tento systém bude fungovat do roku 2012.
V roce 2013 celý systém obchodování s povolenkami zaznamená revoluci. Zatímco v současnosti je jich v Evropské unii zdarma distribuováno zhruba 90 procent, v budoucnosti má naopak většina povolenek zamířit do aukce. Celkově se do roku 2020 objem emisí, které pokrývá systém obchodování, ve srovnání s rokem 2005 sníží o 21 procent. Postup u jednotlivých sektorů ekonomiky se ovšem bude lišit.
Producenti elektřiny si například budou muset koupit 100 procent emisních povolenek, přičemž energeticky náročné provozy - ocelárny, hliníkárny, cementárny - budou mít z počátku volnější režim a v roce 2013 obdrží povolenky zdarma. Nově se v celém aukčním systému objeví aerolinky a rafinerie. Na počátku nového obchodovacího režimu si budou muset zakoupit zhruba pětinu povolenek, přičemž se tato úroveň bude postupně navyšovat a v roce 2020 dosáhne 100 procent.
Peníze za dražbu povolenek zamíří do státních pokladen, přičemž pětina z nich by měla být určena na boj s klimatickými změnami, především na rozvoj "zelených" technologií. Ročně by se podle odhadu Deutsche Bank takto mělo v celé Evropské unii vybrat asi 60 miliard eur, tedy více než 1,5 bilionu korun.
Náklady na nákup emisí se nejspíš odrazí v cenách elektřiny pro spotřebitele. Podle studie Evropské komise by měl nárůst do roku 2020 činit 10 až 15 procent. "Tyto návrhy povedou k růstu cen elektřiny pro domácnosti i firmy. To jsme jasně řekli občanům," uvedl místopředseda Evropské komise Günther Verheugen, komisař pro průmysl a podnikání.
Obsah energeticko-klimatického balíčku Evropské unie
Stručný obsah energeticko-klimatického balíčku, který dnes zveřejnila Evropská komise.
Hlavní cíle
- Snížení emisí skleníkových plynů do roku 2020 o 20 procent (ve srovnání s rokem 1990). Pokud se celý svět dohodne na následné smlouvě ke Kjótského protokolu, jenž vyprší v roce 2012, EU chce snížit emise o 30 procent.
- Podíl obnovitelných zdrojů (solární energie, větrná energie, vodní elektrárny, biomasa a další) na konečné spotřebě energie by se měl do roku 2020 zvýšit na 20 procent v průměru za celou EU, v současnosti tento podíl činí 8,5 procenta.
- Desetinu všech pohonných hmot mají tvořit biopaliva.
Obchodování s emisními povolenkami po roce 2012
- V současnosti jsou emisní povolenky z 90 procent rozdělovány zdarma mezi jednotlivé státy, které je přidělí průmyslovým podnikům; tento systém však končí v roce 2012 s vypršením Kjótského protokolu.
- Objem emisí, které pokrývá aukční systém, se sníží o 21 procent do roku 2020 ve srovnání s rokem 2005 (jediný rok, kdy jsou známa kompletní data).
- Průmyslové podniky, které jsou své výdaje schopny přenést na spotřebitele, například ČEZ, si budou muset od roku 2013 koupit 100 procent emisních povolenek, zatímco dosud měli většinu zdarma. Nejspíš se to odrazí na cenách pro spotřebitele.
- Energeticky náročné průmyslové sektory - ocelárny, hliníkárny, cementárny - budou mít volnější systém a budou do aukcí zapojovány postupně. V roce 2013 dostanou povolenky zdarma.
- Do aukčního systému budou nově zahrnuty i aerolinky či rafinerie. V roce 2013 si budou muset koupit pětinu emisních povolenek, přičemž do roku se 2020 se tato úroveň bude zvyšovat až na 100 procent.
- Příjmy z aukcí emisních povolenek poputují do státních pokladen, přičemž pětina z těchto peněz by měla jít na podporu "zelených" projektů.
Emise mimo aukční systém
- Jde zhruba o pětinu objemu emisí skleníkových plynů v EU, především z dopravy, stavebnictví, služby, zemědělství.
- Měly by být do roku 2020 ve srovnání s rokem 2005 sníženy o deset procent.
Biopaliva
- Platí, že v roce 2020 by desetinu pohonných hmot měla tvořit biopaliva.
- Evropská komise zpřísnila pravidla pro využití biopaliv, musí být takzvaně "udržitelná", což zatím není zcela přesně definováno.
- Plodiny na biopaliva by se nicméně neměly pěstovat na územích, která jsou přirozenými úložišti uhlíku (mokřiny, lesy) a na místech, kde by byla ohrožena ekologická rozmanitost.
- Pokud by zemědělci k jejich pěstování používali například pastviny, mohli by přijít o dotace.
Skladování oxidu uhličitého
- Evropská komise stanovila vůbec první pravidla pro skladování oxidu uhličitého pod zemí.
- S podobným projektem počítá mimo jiné i český ČEZ, zatím však není přímo vyřešeno jeho financování.
Státní pomoc
- Evropská komise povolila větší státní pomoc "zeleným" projektům. - Měla by pokrýt rozdíl mezi náklady investora a tržními cenami.
Náklady a příjmy spojené s energetickým balíčkem
- Náklady na plnění cílů mají ročně dosahovat zhruba 0,5 procenta hrubého domácího produktu Evropské unie, což je zhruba 60 miliard eur (asi 1,5 bilionu korun).
- Závislost EU na dovozu energií by se měla snížit o 50 miliard eur ročně, tedy 1,3 bilionu korun.
Michal Půr
Zdroj: Zpravodaj ČTK
Datum uveřejnění: 23.1.08
Poslední změna: 23.1.2008
Počet shlédnutí: 171