Zprávy z tisku
ČIŽP dala za bioplynovou stanici Velký Karlov pokutu sedm mil.Kč
Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP) uložila sedmimilionovou pokutu firmě Zevo za nezákonný provoz bioplynové stanice Velký Karlov na Znojemsku. Sankce je nejvyšší možná.
Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP) uložila sedmimilionovou pokutu firmě Zevo za nezákonný provoz bioplynové stanice Velký Karlov na Znojemsku. Sankce je nejvyšší možná. ČTK to dnes řekl Tomáš Augustin z brněnského pracoviště inspekce. Rozhodnutí potvrdilo koncem srpna i ministerstvo životního prostředí, a je tedy pravomocné. ČIŽP uložila v minulosti firmě už tři pokuty v celkové výši 7,3 milionu korun. Firma podala odvolání.
Zevo ani po třech sankcích závady na stanici, kritizované veřejností i ekology kvůli zápachu, neodstranila. Opětovné kontroly zařízení ukázaly, že ji provozovala i přes nařízení, jímž inspekce omezila provoz části stanice.
"To je stará věc. Už jsme podali odvolání," řekl bez dalších podrobností ČTK Bohumír Rada, předseda Agrodružstva Jevišovice, které je s firmou Zevo majetkově propojeno.
Vedení Velkého Karlova se k pokutě nevyjádřilo, Bohumil Nejezchleb, který je jedním z tamních odpůrců zařízení, se sankcí souhlasí. Zápach podle něj již není tak silný, nicméně občané stále nevědí, jaký má stanice dopad na životní prostředí.
"Nezbylo nám proto nyní nic jiného než udělit čtvrtou pokutu v pořadí, a to v nejvyšší možné míře. Nad sedm milionů jsme již jít nemohli," uvedl Augustin. Zdůraznil, že není v pravomoci inspekce zařízení uzavřít.
Stanice zpracovává splašky, kejdu, hnůj, zbytky ovoce a zeleniny, ale také uhynulá zvířata nebo zkažené maso. Využívá rozkladu těchto biologických zbytků na bioplyn. Zařízení léta pracuje bez integrovaného povolení. Musí jej mít každá společnost, která významným způsobem ohrožuje životní prostředí.
Zásadním problémem je i hala, v níž končí zvířecí ostatky. Inspektoři zjistili, že objekt není dostatečně konstrukčně dořešen a není po technické stránce kvalitní. Navíc koncová technologie haly, která eliminuje pachové látky, v ní byla odpojena, upozornila ve vyjádření k případu inspekce.
Vybudování bioplynové stanice přišlo v roce 2006 na 180 milionů korun. Za hodinu vyrobí 2,7 megawatthodin elektřiny. Roční výkon elektrárny pokrývá spotřebu 8000 průměrných domácností. Stanice patří podle odborníků k největším v Evropě.
Zdroj: Zpráva ČTK
Datum uveřejnění: 9.9.09
Poslední změna: 9.9.2009
Počet shlédnutí: 347
ČIŽP dala za bioplynovou stanici Velký Karlov pokutu sedm mil.Kč
Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP) uložila sedmimilionovou pokutu firmě Zevo za nezákonný provoz bioplynové stanice Velký Karlov na Znojemsku. Sankce je nejvyšší možná.
Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP) uložila sedmimilionovou pokutu firmě Zevo za nezákonný provoz bioplynové stanice Velký Karlov na Znojemsku. Sankce je nejvyšší možná. ČTK to dnes řekl Tomáš Augustin z brněnského pracoviště inspekce. Rozhodnutí potvrdilo koncem srpna i ministerstvo životního prostředí, a je tedy pravomocné. ČIŽP uložila v minulosti firmě už tři pokuty v celkové výši 7,3 milionu korun. Firma podala odvolání.
Zevo ani po třech sankcích závady na stanici, kritizované veřejností i ekology kvůli zápachu, neodstranila. Opětovné kontroly zařízení ukázaly, že ji provozovala i přes nařízení, jímž inspekce omezila provoz části stanice.
"To je stará věc. Už jsme podali odvolání," řekl bez dalších podrobností ČTK Bohumír Rada, předseda Agrodružstva Jevišovice, které je s firmou Zevo majetkově propojeno.
Vedení Velkého Karlova se k pokutě nevyjádřilo, Bohumil Nejezchleb, který je jedním z tamních odpůrců zařízení, se sankcí souhlasí. Zápach podle něj již není tak silný, nicméně občané stále nevědí, jaký má stanice dopad na životní prostředí.
"Nezbylo nám proto nyní nic jiného než udělit čtvrtou pokutu v pořadí, a to v nejvyšší možné míře. Nad sedm milionů jsme již jít nemohli," uvedl Augustin. Zdůraznil, že není v pravomoci inspekce zařízení uzavřít.
Stanice zpracovává splašky, kejdu, hnůj, zbytky ovoce a zeleniny, ale také uhynulá zvířata nebo zkažené maso. Využívá rozkladu těchto biologických zbytků na bioplyn. Zařízení léta pracuje bez integrovaného povolení. Musí jej mít každá společnost, která významným způsobem ohrožuje životní prostředí.
Zásadním problémem je i hala, v níž končí zvířecí ostatky. Inspektoři zjistili, že objekt není dostatečně konstrukčně dořešen a není po technické stránce kvalitní. Navíc koncová technologie haly, která eliminuje pachové látky, v ní byla odpojena, upozornila ve vyjádření k případu inspekce.
Vybudování bioplynové stanice přišlo v roce 2006 na 180 milionů korun. Za hodinu vyrobí 2,7 megawatthodin elektřiny. Roční výkon elektrárny pokrývá spotřebu 8000 průměrných domácností. Stanice patří podle odborníků k největším v Evropě.
Zdroj: Zpráva ČTK
Datum uveřejnění: 9.9.09
Poslední změna: 9.9.2009
Počet shlédnutí: 347