Na řadě lokalit došlo v roce 2014, stejně jako v předchozích letech, k některých látek se škodlivými dopady na lidské zdraví. „Řada hospodářských a společenských aktivit stále produkuje takové množství emisí, které je v kombinaci s meteorologickými a rozptylovými podmínkami příčinou překračování imisních limitů určitých škodlivých látek. Ovzduší České republiky v současné době nejvýznamněji zatěžují částice PM₁₀ a PM_2,5, benzo[a]pyren a přízemní ozon,“ seznamuje se závěry analýz ČHMÚ jeho ředitel Václav Dvořák.

K překračování imisních limitů dochází ve všech zónách a aglomeracích, nejzávažnější situace však zůstává v aglomeraci Ostrava/Karviná/Frýdek-Místek.  Vysoké koncentrace škodlivin zde způsobuje po obou stranách hranice vysoká koncentrace průmyslové výroby, hustá zástavba s lokálním 

vytápěním pevnými palivy a rozvinutá dopravní infrastruktura. 

Na kvalitě ovzduší v Praze a Brně se podepisují nadlimitní koncentrace škodlivin pocházející převážně z dopravy.

Zhoršená kvalita ovzduší není problémem jen aglomerací a větších měst, ale i malých sídel, kde se suspendované částice a benzo[a]pyren dostávají do ovzduší převážně z lokálního vytápění. „Lze ovšem předpokládat, že i v obcích, kde tyto škodliviny nejsou měřeny, mohou být jejich koncentrace zvýšené i nadlimitní,“ doplňuje náměstek ČHMÚ pro ochranu čistoty ovzduší Jan Macoun.

Imisní limit suspendovaných částic PM₁₀ byl překročen na 8,1 % území České republiky, kde žije 24,4 % obyvatel. Imisní limit částic PM_2,5 byl překročen na 1,8 % území České republiky, kde žije 8,6 % obyvatel. Roční průměrné koncentrace benzo[a]pyrenu překročily imisní limit na 10,7 % území České republiky, kde žije 51,1 % obyvatel. Část území i obyvatel České republiky byla v roce 2014 vystavena i nadlimitním koncentracím přízemního ozonu (5,6 % území a 0,8 % obyvatel). 

Na ročence pracoval kolektiv odborníků ochrany ovzduší ČHMÚ. Prezentovaná data o kvalitě ovzduší ČHMÚ byla naměřena ve Státní síti imisního monitoringu za spolupráce laboratoří ochrany ovzduší. 

Údaje verifikoval a zpracoval do databáze Informační systém kvality ovzduší. Ta obsahuje i výstupy spolupracujících institucí –  zdravotních ústavů, ČEZ, a. s., Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti, v.v.i., České geologické služby, Hydrobiologického ústavu, městských úřadů. Zahrnuty jsou i informace z příhraničních oblastí Německa a Polska. Zpracování emisních údajů zajišťuje ČHMÚ ve spolupráci s Českou inspekcí životního prostředí, úřady obci s rozšířenou působností a CENIA. Podílí se na něm i Český statistický úřad, Centrum dopravního výzkumu, v.v.i. a Výzkumný ústav zemědělské techniky, v.v.i. Podklady dodal i Vojenský geografický a hydrometeorologický úřad v Dobrušce, ČSÚ, Ředitelství silnic a dálnic ČR a Ústav dopravního inženýrství hl. m. Prahy.

Ročenka vychází v tištěné podobě, její elektronickou podobu najdete na webových stránkách ČHMÚ ZDE. Společně se souhrnným tabelárním přehledem „Znečištění ovzduší a atmosférická depozice v datech, Česká republika 2014“ je distribuována i na CD.

Zdroj: Tisková zpráva ČHMÚ 26.10.2015