Zprávy z tisku
Čeští investoři postavili ve Finsku větrný park za 540 milionů Kč
Praha 9. listopadu (ČTK) - Čeští investoři postavili ve Finsku nedaleko města Oulu větrnou elektrárnu Hirvineva. Cena přesáhla 540 milionů korun. Stavbu provedla a dokončila tamní společnost Winda Power, jejímž majoritním vlastníkem je český fond Green Horizon Renewables (GHR) v čele s podnikatelem a miliardářem Tomášem Krskem. GHR o tom dnes informoval ČTK.
Foto: Green Horizon Renewables
Větrná elektrárna Hirvineva se skládá ze čtyř turbín značky Nordex s celkovým instalovaným výkonem 19,2 megawattu (MW) a bude zásobovat elektřinou přibližně 7000 domácností. Výstavba začala v roce 2019, spouští se dnes. Rotory turbín mají průměr 149 metrů a jsou instalovány ve výšce 155 metrů nad zemí.
Fond GHR uvedl, že souběžně s výstavbou větrné farmy Hirvineva získaly ve Finsku stavební povolení čtyři další projekty o celkové instalované kapacitě 200 MW. V současné době probíhají výběrová řízení na dodavatele hlavních komponent, tedy turbín a infrastruktury, fond plánuje uvedení těchto větrných parků do provozu v roce 2022.
"Finsko je mezi zeměmi Evropské unie právem považováno za průkopníka v oblasti obnovitelné energetiky. Do roku 2030 má polovina roční hrubé spotřeby energie ve Finsku pocházet z obnovitelných zdrojů. Už v loňském roce to bylo téměř 40 procent, takže Finové jsou na dobré cestě závazek splnit. Těší nás, že na této cestě bude i výrazná česká stopa," řekl dnes projektový manažer GHR Robert Doucha.
Hirvineva je podle něj ekonomicky životaschopný projekt i bez státní podpory. "Je to další důkaz současného trendu budování obnovitelné energetiky na tržní bázi, který vidíme i v dalších zemích EU," uvedl Doucha. V investicích do této oblasti podle něj fond plánuje pokračovat.
"Pokračujeme v naší dlouhodobé strategii a hledáme vhodné příležitosti pro projekty v solární i větrné energetice především v rámci EU. Rádi bychom tu v následujících několika letech realizovali projekty v řádu stovek MW ve větrné energetice a vyšších desítek MW ve fotovoltaice," dodal Doucha.
Green Horizon Renewables je soukromá kapitálová společnost zaměřená na investice do obnovitelné energetiky především v Evropě. GHR je součástí rodiny investičních společností podnikatele Tomáše Krska, která zahrnuje skupinu BHM Group (investice do technologií) a Presto Ventures (podpora startupů).
Podle žebříčku časopisu Forbes je Krsek 19. nejbohatším Čechem s majetkem deset miliard korun. Je znám mimo jiné tím, že v roce 2017 prodal svůj podíl ve strojírenské společnosti Škoda Transportation, za kterou skupina PPF nejbohatšího Čecha Petra Kellnera zaplatila 8,3 miliardy korun. Forbes uvádí, že z této částky Krskovi připadlo zhruba 44 procent.
V Česku větrná energetika dlouhodobě stagnuje či mírně roste, a to jak z hlediska instalovaného výkonu, tak z pohledu výroby. Podle odborníků je důvodem ukončení podpory oboru obnovitelných zdrojů po takzvaném solárním boomu. Loni objem výroby elektřiny z větru loni dosáhl podle dat Energetického regulačního úřadu 700 gigawatthodin (GWh), meziročně o 14,9 procenta více. Z celkové výroby elektřiny jde o 0,8procentní podíl.
Zdroj: Tisková zpráva ČTK 9. 11. 2020
Datum uveřejnění: 9.11.20
Poslední změna: 4.1.2021
Počet shlédnutí: 55
Čeští investoři postavili ve Finsku větrný park za 540 milionů Kč
Praha 9. listopadu (ČTK) - Čeští investoři postavili ve Finsku nedaleko města Oulu větrnou elektrárnu Hirvineva. Cena přesáhla 540 milionů korun. Stavbu provedla a dokončila tamní společnost Winda Power, jejímž majoritním vlastníkem je český fond Green Horizon Renewables (GHR) v čele s podnikatelem a miliardářem Tomášem Krskem. GHR o tom dnes informoval ČTK.
Větrná elektrárna Hirvineva se skládá ze čtyř turbín značky Nordex s celkovým instalovaným výkonem 19,2 megawattu (MW) a bude zásobovat elektřinou přibližně 7000 domácností. Výstavba začala v roce 2019, spouští se dnes. Rotory turbín mají průměr 149 metrů a jsou instalovány ve výšce 155 metrů nad zemí.
Fond GHR uvedl, že souběžně s výstavbou větrné farmy Hirvineva získaly ve Finsku stavební povolení čtyři další projekty o celkové instalované kapacitě 200 MW. V současné době probíhají výběrová řízení na dodavatele hlavních komponent, tedy turbín a infrastruktury, fond plánuje uvedení těchto větrných parků do provozu v roce 2022.
"Finsko je mezi zeměmi Evropské unie právem považováno za průkopníka v oblasti obnovitelné energetiky. Do roku 2030 má polovina roční hrubé spotřeby energie ve Finsku pocházet z obnovitelných zdrojů. Už v loňském roce to bylo téměř 40 procent, takže Finové jsou na dobré cestě závazek splnit. Těší nás, že na této cestě bude i výrazná česká stopa," řekl dnes projektový manažer GHR Robert Doucha.
Hirvineva je podle něj ekonomicky životaschopný projekt i bez státní podpory. "Je to další důkaz současného trendu budování obnovitelné energetiky na tržní bázi, který vidíme i v dalších zemích EU," uvedl Doucha. V investicích do této oblasti podle něj fond plánuje pokračovat.
"Pokračujeme v naší dlouhodobé strategii a hledáme vhodné příležitosti pro projekty v solární i větrné energetice především v rámci EU. Rádi bychom tu v následujících několika letech realizovali projekty v řádu stovek MW ve větrné energetice a vyšších desítek MW ve fotovoltaice," dodal Doucha.
Green Horizon Renewables je soukromá kapitálová společnost zaměřená na investice do obnovitelné energetiky především v Evropě. GHR je součástí rodiny investičních společností podnikatele Tomáše Krska, která zahrnuje skupinu BHM Group (investice do technologií) a Presto Ventures (podpora startupů).
Podle žebříčku časopisu Forbes je Krsek 19. nejbohatším Čechem s majetkem deset miliard korun. Je znám mimo jiné tím, že v roce 2017 prodal svůj podíl ve strojírenské společnosti Škoda Transportation, za kterou skupina PPF nejbohatšího Čecha Petra Kellnera zaplatila 8,3 miliardy korun. Forbes uvádí, že z této částky Krskovi připadlo zhruba 44 procent.
V Česku větrná energetika dlouhodobě stagnuje či mírně roste, a to jak z hlediska instalovaného výkonu, tak z pohledu výroby. Podle odborníků je důvodem ukončení podpory oboru obnovitelných zdrojů po takzvaném solárním boomu. Loni objem výroby elektřiny z větru loni dosáhl podle dat Energetického regulačního úřadu 700 gigawatthodin (GWh), meziročně o 14,9 procenta více. Z celkové výroby elektřiny jde o 0,8procentní podíl.
Zdroj: Tisková zpráva ČTK 9. 11. 2020
Datum uveřejnění: 9.11.20
Poslední změna: 4.1.2021
Počet shlédnutí: 55