Česko uvažuje o samostatné aukci emisních povolenek, zájem má ČEZ

Česká republika uvažuje o samostatné aukci emisních povolenek, které nevyužila v rámci kjótského protokolu, tedy mezinárodní dohody o snížení emisí.

ČTK to dnes v Bruselu řekl náměstek ministra životního prostředí Jan Dusík. Podle něj ministerstvo životního prostředí předloží do vlády během několika týdnů příslušný materiál.
"Jací partneři budou ty akcie (povolenky) kupovat a na co konkrétně je budou využívat, je předmětem specifikace," dodal Dusík. Podle důvěryhodných zdrojů ČTK má o nákup povolenek zájem i český energetický gigant ČEZ.
Česko se zavázalo v rámci protokolu, že sníží své emise oxidu uhličitého o osm procent oproti roku 1990. Díky změnám v hospodářství a ekonomice se však podařilo omezit emise až o 24 procent. Tento rozdíl pak může Česko prodat jiným státům, kterým se jejich závazek z kjótského protokolu nedaří splnit. Česká vláda již podepsala dohodu o prodeji povolenek Japonsku a v současnosti jedná i o smlouvě se Světovou bankou. Další povolenky, někdy označované taky jako kjótské kredity, možná prodá právě v aukci.
Výtěžek z prodejů má činit až 30 miliard, přičemž původně stát uvažoval, že by peníze použil na stavbu pilotního zařízení, které má u elektráren umožňovat zachytávání a skladování emisí oxidu uhličitého pod zemí. Z toho nápadu však nakonec sešlo a ministerstvo pro životní prostředí chce většinu prostředků věnovat na izolaci bytových domů.
ČEZ se však podle informací ČTK nadále zajímá o povolenky, které se mají dražit v aukcích. Uvažuje, že by je nakoupil a poté se ziskem dále prodal. Zisk by přitom firma použila na výstavbu pilotního zařízení, které by zachytávání a skladování emisí CO2 umožňovalo.
Takzvaná CCS technologie bývá často označována za technologii budoucnosti a do značné míry prý řeší problém s emisemi skleníkových plynů, které jsou údajně zodpovědné za klimatické změny. Vybudování takového projektu je ovšem velmi náročné a podle dřívějšího vyjádření ČEZ nemůže jít kvůli vysokým nákladů o čistě komerční projekt.
Studie McKinsey&Company počítá s tím, že v první fázi se náklady na zachycení tuny emisí budou pohybovat mezi 60 až 90 eury (asi 1440 až 2200 korun). V případě, že půjde o elektrárnu o výkonu 300 megawatt (MW), mohou náklady vyrůst až na 1,1 miliardy eur, tedy téměř 25 miliard korun. Pro srovnání elektrárna Prunéřov má výkon 1000 MW.
Pokud by ovšem prošel návrh výboru pro životního prostředí Evropského parlamentu, nebylo by po roce již možné postavit uhelnou elektrárnu, která by nebyla vybavena CCS technologií. Návrh totiž stanovuje emisní limity pro uhelné elektrárny, kterých za použití současných klasických technologií není možné dosáhnout.

Michal Půr

Zdroj: Zpráva ČTK

Tweet