Česko řeší, jak využívat vlastní zdroje

Dvoudenní "plynová krize", která kvůli sporu mezi Ruskem a Ukrajinou připravila minulý týden Evropu až o třetinu slíbené strategické suroviny, je zažehnána, ale zůstalo po ní velké varování. Platí pro všechny státy včetně Česka, které jsou závislé na dodávkách energetických surovin z ciziny.

Co když Rusko někdy v budoucnu znovu přiškrtí kohoutky a plynovody zůstanou prázdné? Nemělo by se Česko ještě více spoléhat na domácí zdroje - především uhlí a jadernou energii, aby bylo méně závislé na zahraničních surovinách?

"Určitě to bude znamenat větší odpovědnost při rozhodování, zda se máme vzdát domácích zdrojů," soudí poslanec Martin Říman z ODS, který by se v případě vítězství své strany ve volbách mohl stát ministrem průmyslu. "Určitě by se neměly zásoby hnědého uhlí za těžebními limity definitivně odepisovat, protože jednou se nám mohou hodit," dodává Říman, podle něhož se nesmí zatracovat ani jaderná energie.

Ambrozek: odepište uhlí

Přitom právě současný ministr životního prostředí Libor Ambrozek (KDU-ČSL) několik dní před koncem roku oznámil, že bude usilovat o to, aby stovky miliónů tun hnědého uhlí za těžebními limity na Mostecku byly odepsány. Tím by se prakticky zamezila těžba těchto zásob v příštích letech. Ambrozek chce ochránit severočeské obce Horní Jiřetín a Černice, které by po prolomení těžebních limitů byly zbourány.

Ambrozkovo ministerstvo prosazuje, aby se při výrobě elektřiny více využíval plyn - a na tomto stanovisku se zatím nic nezměnilo ani po "plynové krizi".

"Pořád s plynem počítáme," potvrzuje Ambrozkův tajemník Dan Vondrouš. Ministerstvo chce větší využívání plynu podpořit v chystané ekologické daňové reformě, kde by se podle jeho představ mělo uhlí zdaňovat vyšší částkou než plyn.

V Česku se nyní vyrábí z plynu jen necelé procento elektřiny. Jenže spalováním plynu se do ovzduší uvolňuje méně škodlivin včetně skleníkových plynů, než když se do elektrárenských kotlů sype uhlí. O plynu se proto mnohdy hovoří jako o mostu mezi fosilními palivy a obnovitelnými zdroji.

K teorii "mostu" se hlásí i Římanův kolega z ODS, senátor a stínový ministr životního prostředí Bedřich Moldan.

"Vždycky jsem byl zastáncem plynu. Na dalších třicet let je to stále velmi perspektivní zdroj," tvrdí Moldan, který je také odpůrcem toho, aby se prolomily těžební limity v severních Čechách.

Podle Moldana lze hrozbě, že by Rusko znovu zavřelo kohoutky na plynovodech, zamezit tím, že by Česko dováželo tuto surovinu také z jiných oblastí, kromě Norska například i ze Středního východu.

Příznivci jádra

Moldan uznává, že události z minulého týdne nahrávají zastáncům jaderné energetiky. K nim patří i Ministerstvo průmyslu, které je přesvědčeno, že "plynová krize" potvrdila, jak správně je sestavena energetická koncepce státu.

"To se dá říct naprosto stoprocentně," říká ministerský mluvčí Ivo Mravinac.
Připomněl, že mezi hlavní priority energetické politiky patří bezpečnost dodávek a co nejmenší závislost na zahraničních energetických zdrojích. Koncepce navíc počítá s tím, že se kolem roku 2020 postaví v republice další jaderné bloky. "Je dobře, že se energetika neorientuje na výrobu elektřiny z plynu. Ukázalo se, že bylo správné nepodpořit stavbu plynových elektráren," říká Mravinac.

Za jadernou energii se staví i premiér Jiří Paroubek. Ve včerejší diskusi na Primě řekl, že jaderná energie je cesta rozumným směrem. "Ale musí to být na bázi dohody celé Evropy," řekl Paroubek, podle něhož by taková dohoda ušetřila Česko některých nepříjemností. "Nedostali bychom se do kontroverze například s Rakouskem, které má na jadernou energetiku odlišný názor."

Autoři: Pavel Baroch,Marek Hudema
www.ihned.cz

 

Tweet

Datum uveřejnění: 9.1.06
Poslední změna: 9.1.2006
Počet shlédnutí: 138