Zprávy z tisku

Českému zemědělství se otevírají nové příležitosti pro udržitelný rozvoj: agrovoltaika a produkce zelených plynů

Praha 22. listopadu 2023 - Zemědělství už dnes hraje klíčovou roli ve snižování emisí skleníkových plynů a ochraně biodiverzity volné kulturní krajiny. Roli farmářů ještě více posílí nástup agrovoltaiky a rozvoj bioplynových stanic, které umožní spojit zemědělskou produkci s výrobou energie a tím se zásadní měrou podílet na transformaci české energetiky a ekonomiky. Pro obě řešení přichází dva zásadní impulsy: novela zákona o zemědělském půdním fondu připravuje podmínky pro vznik agrovoltaiky a Česko úspěšně obhájilo možnost podpořit produkci biometanu u Evropské komise.

 
Foto: PIRO4D@Pixabay.com
 

Upozornila na to konference Nová energie pro české zemědělství: agrovoltaika a bioplyn, kterou 22. listopadu pořádal v Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky Zemědělský výbor PSP ČR a Svaz moderní energetiky ve spolupráci se Solární asociací a CZ Biom. Česko může díky spojení zemědělské a energetické produkce zvýšit svou energetickou bezpečnost a soběstačnost. Snížení spotřeby fosilních paliv v zemědělství bude mít také pozitivní vliv na konkurenceschopnost českých zemědělských podniků. V říjnu vláda schválila novelu zákona o zemědělském půdním fondu, která umožní v Česku spojení zemědělské a energetické produkce. A Evropská komise na začátku listopadu notifikovala českou podporu bioplynových stanic.

„Agrovoltaika v kombinaci s digitalizovaným zemědělstvím nabízí zemědělcům nové možnosti v jejich hospodaření, včetně dodatečného příjmu a velkého technologického pokroku. Zelenou energii lze například využít přímo pro výrobu potravin, což znamená další snížení emisí CO2,“ uvádí ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL).

„Agrovoltaika a produkce bioplynů jsou příležitosti pro modernizaci českého zemědělství i zásadní nástroj, který pomůže farmářům k postupné dekarbonizaci. Snížení spotřeby fosilních paliv pomocí posílení energetické soběstačnosti bude zemědělce jistit před možnými výkyvy cen energie na trhu a podpoří konkurenceschopnost českých produktů. Díky agrovoltaice budou zemědělci moci z jedné zelené plochy sklidit plodiny i solární elektřinu. Fotovoltaika umístěná například na vinicích, mezi ovocnými stromy a snad i časem na záhonech se zeleninou, navíc zlepšuje produkční vlastnosti půdy a snižuje vypařování vody v horkém létě. Zastínění solárními panely totiž plodiny chrání před spálením a před extrémními výkyvy počasí, které jsou s postupující klimatickou změnou stále častější,“ říká Martin Sedlák, programový ředitel Svazu moderní energetiky.

„Agrovoltaika bude hrát v budoucnu důležitou roli jak v energetickém, tak i zemědělském sektoru. Spojení těchto dvou sektorů zajistí do budoucna energetickou i potravinovou bezpečnost bez nutnost velkého záboru zemědělské půdy. Některé evropské země již plánují podporu agrovoltaických instalací v řádech několika gigawatt. Česká republika má jedinečnou šanci být v centru dění a jít příkladem precizně připravenou legislativou pro agrovoltaické systémy. Bude ale třeba navrženou legislativu upravit tak, aby agrovoltaika měla v Česku šanci. Klíčem pro plnohodnotný rozvoj agrovoltaiky v ČR je totiž široké spektrum zemědělských plodin společně s jednoduchým povolovacím procesem agrovoltaickýho systému na zemědělskou půdu. Agrovoltaika dokáže spojit energetický a zemědělský sektor, který dokáže vyrobit elektřinu z obnovitelného zdroje domácnostem i českému průmyslu a tím zajistit konkurenceschopnost České republiky ve všech těchto sektorech,” vysvětluje vedoucí sekce a garant tématu agrovoltaiky Solární asociace Jiří Bím.

„Agrovoltaika představuje symbiózu udržitelného zemědělství a bezemisní energetiky. Zemědělci získají dodatečné příjmy z výroby energie. Developeři a provozovatelé solárních elektráren mohou budovat solární parky na místech s vhodnými podmínkami, a přitom nebudou zabírat prostor pro chov zvířat nebo pěstování zemědělských plodin. Agrovoltaika má navíc pozitivní vliv na zemědělskou půdu. Solární panely ji chrání a snižují spotřebu vody na zavlažování. Stínicí efekt panelů také vytváří vhodnější mikroklima pro odpočinek zvířat, růst plodin i pěstování nových druhů plodin. Zemědělské porosty zároveň chladí solární panely, čímž zvyšují jejich výkonnost. Se Solek máme s agrovoltaikou zkušenosti ze zahraničí. Nyní například připravujeme projekty ve Francii a na Kypru,” říká zakladatel a výkonný ředitel společnosti Solek Holding Zdeněk Sobotka.

„Rozvoj nových směrů solární energetiky je také příležitost pro české výrobní firmy. Přímo agrovoltaika potřebuje různé systémy konstrukcí pro umístění solárních panelů na trvalé či sezónní kultury. Současně jde o nový obor, který nabízí možnosti vývoje a výzkumu ověřování pěstebních postupů, které umožní vytěžit maximum z produkce solární energie i zachování zemědělské činnosti. Rozumné vyvážení mezi světy moderní energetiky a farmaření je příležitostí pro produkci čisté energie přímo v místě její spotřeby a přidanou hodnotu pro zemědělské podniky, které pustí do sklízení zelené energie. Přímo zkušenosti naší společnosti Bragen ukazují, že můžeme v Česku vyvinout konkurenceschopná řešení pro evropský trh,“ vysvětluje společník firmy Bragen Tomáš Brýdl.

„Biometan přináší řadu výhod pro energetiku, dopravu, zemědělství, průmysl i životní prostředí. Všechna dotčená ministerstva se musí spojit a společně zajistit rozvoj výroby a využívání biometanu.,Nemůžeme si dovolit pokračovat v nevyužívání potenciálu, který biometan nabízí. Bylo by to nezodpovědné hazardování s naší budoucnosti.“ upozorňuje Martin Schwarz, vedoucí sekce Biometan v CZ Biom. „Česko má pro výrobu biometanu velký potenciál a očekávaná notifikace podpory ve výši 2,4 miliardy eur zahrnující „zelený bonus“ výrazně pomůže v jeho rozvoji. Pro nás je nyní důležitá také podpora infrastruktury a legislativního rámce pro energetické zpracování bioodpadů, na nějž se soustředíme. Není důvod, aby odpad končil nevyužit na skládkách, když jej můžeme v bioplynkách recyklovat na zelený plyn, elektřinu a teplo. Skupina EFG má vlastní řetězec služeb od sběru odpadů po jejich zpracování, není to ale samozřejmost, naopak je tento postup potřeba dalším investičním subjektům usnadňovat.” říká výkonný ředitel EFG Tomáš Voltr.

V současné době má Česko zhruba 574 bioplynových stanic, z toho 400 zemědělských stanic, přes 100 komunálních a průmyslových čistíren odpadních vod s produkcí kalového plynu a téměř 70 výroben s produkcí skládkového plynu. Rozvoj bioplynu může přímo podpořit i posilování domácí produkce biometanu. Tento plyn má chemicky stejné složení jako zemní plyn a do roku 2030 může nahradit až pětinu dodávek fosilního zemního plynu. Česko plánuje do konce desetiletí produkovat 500 až 700 milionů metrů krychlových tohoto nízkoemisního paliva. Více se o příležitostech bioplynu a biometanu dozvíte v infolistu Biometan: Nová energie Česka, který připravil Svaz moderní energetiky ve spolupráci s CZ Biom a společnostmi EFG a GasNet.

Zdroj: Tisková zpráva Svaz moderní energetiky 22. 11. 2023

 


Datum uveřejnění: 22.11.23
Poslední změna: 22.11.2023
Počet shlédnutí: 685