Zprávy z tisku
Češi patří podle WWF mezi státy, které nejvíce zatěžují planetu
Pokud bude celosvětová spotřeba pokračovat nynějším tempem, pak by lidstvo v polovině 30. let potřebovalo na udržení životního stylu ekvivalent dvou zeměkoulí.
Píše se to ve studii,
kterou dnes zveřejnil Světový fond na ochranu přírody (WWF). Česko
přitom řadí mezi patnáctku zemí, které prý planetu zatěžují vůbec
nejvíce.
V pořadí asi 150 států seřazených podle zátěže, kterou
Zemi způsobují, patří České republice podle WWF 14. místo; Slovensko je
45.
Při vytváření žebříčku států ekologičtí aktivisté pracují s pojmem
globální hektar (gha), což je údaj, který říká, jak velká část Země je
zapotřebí pro zajištění běžně spotřebovávaného jídla, energie, bydlení,
dopravy, spotřebního zboží a služeb. Množství globálních hektarů je pak
určující pro
vyhodnocení takzvané ekologické stopy, tedy dopadu životního stylu na
okolní prostředí.
Celková ekologická stopa všech zemí v poměřovaném roce 2005 byla 17,5
miliardy globálních hektarů, tedy asi 2,7 gha na člověka. Na každého
Čecha připadlo podle WWF asi 5,3 gha a na Slováka zhruba 3,3 gha.
K alespoň orientačnímu vyhodnocení individuální ekologické stopy může případný zájemce využít internetu.
"Naše globální stopa nyní překračuje schopnost planety obnovovat zdroje
asi o 30 procent," řekl šéf WWF James Leape ve studii s názvem Žijící
planeta (Living Planet Report 2008). Podle ní víc než tři čtvrtiny lidí
světa žije v zemích, jejichž spotřeba překračuje regenerační schopnost
Země.
Aktivisté se domnívají, že bezstarostná spotřeba ohrožuje
budoucí prosperitu lidstva a bude mít ekonomické dopady, včetně
vysokých nákladů za potraviny, vodu či energie.
Na vážné dopady v tomto směru upozornil Jonathan Loh z londýnské Zoologické společnosti, kterého citovala agentura Reuters.
"Chováme se ekologicky stejným způsobem, jako se finanční instituce
chovají ekonomicky - hledáme bezprostřední uspokojení bez patřičného
pohledu na dopady," řekl v narážce na současné vážné finanční problémy
zmítající světem. "Důsledky globální ekologické krize jsou ještě
vážnější než současné ekonomické tání," dodal.
Největší
"ekologickou stopu" mají USA a Čína. Při přepočtu na člověka ale na
prvním místě figurují Spojené arabské emiráty následované USA a
Kuvajtem. Na opačném pólu figuruje chudé africké Malawi a válkou
poničený Afghánistán.
Zatímco celková "ekologická stopa" všech zemí v roce 2005 činila 17,5
miliardy globálních hektarů, celková produktivní plocha Země -
biokapacita - ve stejném období dosahovala pouze 13,6 miliardy gha.
Jinými slovy svět žil na dluh a spotřeboval více zdrojů, než se planetě
podařilo
vytvořit.
"Pokud by lidstvo mělo vůli, pak má možnosti, jak žít v
rámci zdrojů, které planeta má," tvrdí Leape s tím, že ale svět musí
přistoupit k rázným akcím. WWF, což je nevládní ekologická organizace
sídlící ve Švýcarsku, poznamenal, že lidstvo biokapacitu planety poprvé
překročilo v 80.
letech minulého století, přičemž od té doby v tomto trendu pokračuje.
Pořadí
Země
Ekologická stopa jednotlivých zemí (přepočteno na člověka; v globálních hektarech; za rok 2005)
1.
Spojené arabské emiráty
9,5
2.
USA
9,4
3.
Kuvajt
8,9
4.
Dánsko
8,0
5.
Austrálie
7,8
6.
Nový Zéland
7,7
7.
Kanada
7,1
8.
Norsko
6,9
9.
Estonsko
6,4
10.
Irsko
6,3
11.
Řecko
5,9
12.
Španělsko
5,7
13.
Uruguay
5,5
14.
Česko
5,3
...
...
45.
Slovensko
3,3
...
...
Průměr
2,7
zdroj: Living Planet Report 2008
Zdroj: Zpráva ČTK
Datum uveřejnění: 30.10.08
Poslední změna: 30.10.2008
Počet shlédnutí: 288
Češi patří podle WWF mezi státy, které nejvíce zatěžují planetu
Pokud bude celosvětová spotřeba pokračovat nynějším tempem, pak by lidstvo v polovině 30. let potřebovalo na udržení životního stylu ekvivalent dvou zeměkoulí.
Píše se to ve studii,
kterou dnes zveřejnil Světový fond na ochranu přírody (WWF). Česko
přitom řadí mezi patnáctku zemí, které prý planetu zatěžují vůbec
nejvíce.
V pořadí asi 150 států seřazených podle zátěže, kterou
Zemi způsobují, patří České republice podle WWF 14. místo; Slovensko je
45.
Při vytváření žebříčku států ekologičtí aktivisté pracují s pojmem
globální hektar (gha), což je údaj, který říká, jak velká část Země je
zapotřebí pro zajištění běžně spotřebovávaného jídla, energie, bydlení,
dopravy, spotřebního zboží a služeb. Množství globálních hektarů je pak
určující pro
vyhodnocení takzvané ekologické stopy, tedy dopadu životního stylu na
okolní prostředí.
Celková ekologická stopa všech zemí v poměřovaném roce 2005 byla 17,5
miliardy globálních hektarů, tedy asi 2,7 gha na člověka. Na každého
Čecha připadlo podle WWF asi 5,3 gha a na Slováka zhruba 3,3 gha.
K alespoň orientačnímu vyhodnocení individuální ekologické stopy může případný zájemce využít internetu.
"Naše globální stopa nyní překračuje schopnost planety obnovovat zdroje
asi o 30 procent," řekl šéf WWF James Leape ve studii s názvem Žijící
planeta (Living Planet Report 2008). Podle ní víc než tři čtvrtiny lidí
světa žije v zemích, jejichž spotřeba překračuje regenerační schopnost
Země.
Aktivisté se domnívají, že bezstarostná spotřeba ohrožuje
budoucí prosperitu lidstva a bude mít ekonomické dopady, včetně
vysokých nákladů za potraviny, vodu či energie.
Na vážné dopady v tomto směru upozornil Jonathan Loh z londýnské Zoologické společnosti, kterého citovala agentura Reuters.
"Chováme se ekologicky stejným způsobem, jako se finanční instituce
chovají ekonomicky - hledáme bezprostřední uspokojení bez patřičného
pohledu na dopady," řekl v narážce na současné vážné finanční problémy
zmítající světem. "Důsledky globální ekologické krize jsou ještě
vážnější než současné ekonomické tání," dodal.
Největší
"ekologickou stopu" mají USA a Čína. Při přepočtu na člověka ale na
prvním místě figurují Spojené arabské emiráty následované USA a
Kuvajtem. Na opačném pólu figuruje chudé africké Malawi a válkou
poničený Afghánistán.
Zatímco celková "ekologická stopa" všech zemí v roce 2005 činila 17,5
miliardy globálních hektarů, celková produktivní plocha Země -
biokapacita - ve stejném období dosahovala pouze 13,6 miliardy gha.
Jinými slovy svět žil na dluh a spotřeboval více zdrojů, než se planetě
podařilo
vytvořit.
"Pokud by lidstvo mělo vůli, pak má možnosti, jak žít v
rámci zdrojů, které planeta má," tvrdí Leape s tím, že ale svět musí
přistoupit k rázným akcím. WWF, což je nevládní ekologická organizace
sídlící ve Švýcarsku, poznamenal, že lidstvo biokapacitu planety poprvé
překročilo v 80.
letech minulého století, přičemž od té doby v tomto trendu pokračuje.
| Pořadí | Země | Ekologická stopa jednotlivých zemí (přepočteno na člověka; v globálních hektarech; za rok 2005) |
| 1. | Spojené arabské emiráty | 9,5 |
| 2. | USA | 9,4 |
| 3. | Kuvajt | 8,9 |
| 4. | Dánsko | 8,0 |
| 5. | Austrálie | 7,8 |
| 6. | Nový Zéland | 7,7 |
| 7. | Kanada | 7,1 |
| 8. | Norsko | 6,9 |
| 9. | Estonsko | 6,4 |
| 10. | Irsko | 6,3 |
| 11. | Řecko | 5,9 |
| 12. | Španělsko | 5,7 |
| 13. | Uruguay | 5,5 |
| 14. | Česko | 5,3 |
| ... | ... | |
| 45. | Slovensko | 3,3 |
| ... | ... | |
| Průměr | |
2,7 |
zdroj: Living Planet Report 2008
Zdroj: Zpráva ČTK
Datum uveřejnění: 30.10.08
Poslední změna: 30.10.2008
Počet shlédnutí: 288