Zprávy z tisku
Bursíkovo rozhodnutí nekácet na Šumavě po Kyrillovi bylo v pořádku, rozhodl soud
Městský soud v Praze schválil čtyři roky staré rozhodnutí tehdejšího ministra životního prostředí, že částem horských lesů v národním parku na Šumavě se vyhne těžba dřeva. Tehdejší ministr životního prostředí Martin Bursík zamítl tzv. rozklad ze strany obcí, které proti ponechání lesa samovolnému vývoji protestovaly. Soud rozhodl na konci roku 2011.
Podle Hnutí Duha, které bylo jedním z účastníků řízení, tak národní park
Šumava získal právní jistotu, že ponechání třiceti procent území divoké
přírodě je v souladu se zákony. Soud v rozsudku říká, že „zájem na
ochraně přírody má (v národním parku) při rozhodování…významnější roli
než hledisko vztahující se k hospodaření v lese“.
O ponechání části horských lesů bez těžby dřeva se začalo uvažovat už v
roce 2006, když byl ministrem Libor Ambrozek (KDU-ČSL). Správní řízení
ale doběhlo o rok později, v březnu 2007. Tedy dva měsíce po orkánu
Kyrill, který mohutně zasáhl právě šumavské lesy. To, že mělo rozhodnutí
ministra Bursíka účelově řešit problémy po Kyrillu, rozsudek výslovně
odmítl.
Ministerstvo pod vedením Martina Bursíka rozhodlo, že lesy v
nejcennějších místech národního parku by sanačními zásahy významně
utrpěly a mají být ponechány přirozenému vývoji. V I. a II. zónách bylo
ponecháno zhruba 150 000 m3 dřeva. Většinu kalamity, která čítala zhruba 800 000 m3 spadlých stromů, naopak správa parku odtěžila.
Soud potvrdil, že funkce lesa byly na celém území parku zachovány, jen
"v jiném pořadí nebo důležitosti, než u lesů hospodářských". Rozsudek
také připomíná, že hlavní funkcí šumavských lesů má být ochrana
biodiverzity.
Podle Hnutí Duha soud potvrdil, že k omezení těžby byl dobrý důvod.
Ministerstvo životního prostředí totiž během řízení prokázalo, že
kácením kůrovcem napadených stromů – které by vytvořilo pusté, holé
kopce bičované větrem – by v některých místech došlo k větším škodám na
přírodě, než pokud je správci parku ponechají na místě. „Závěr, že by
obdobné změny nastaly v budoucnu při stejném způsobu činnosti, se jeví
jako opodstatněný“, podotkli soudci.
„Je to klíčové rozhodnutí soudu. Potvrdilo, že ponechání vybraných částí
národního parku divoké přírodě je v naprostém souladu se zákonem, a
také že kácením by vznikly větší škody, než pokud správci národního
parku nechají horský les přírodě,“ říká Jaromír Bláha z Hnutí Duha.
Soudní spor proti ministerstvu vedly některé šumavské obce a Městské
lesy Volary s.r.o. Hlasy o protiprávním rozhodnutí Martina Bursíka se
objevovaly i ze strany regionálních politiků. Podle Hnutí Duha plánuje
současný ministr Tomáš Chalupa, že v novém zákoně o národním parku část
území ponechaného přírodě opět vrátí těžařským firmám.
Rozhodování soudu trvalo čtyři roky. Rozsudek je pravomocný a není možné se proti němu odvolat.
Obdobné rozhodnutí o národním parku na bavorské straně Šumavy přijal
v roce 2009 Bavorský ústavní soudní dvůr, když projednával žalobu
tamních odpůrců národního parku. Potvrdil, že rozšíření území, ve kterém
člověk přestane v národním parku zasahovat do přirozených proměn
přírody, je v souladu s ústavou spolkové země.
„Obava žalobce, že přirozené lesy ve vysokých polohách budou nenávratně
ztraceny v důsledku nekonajících se opatření k boji se škůdci, není
ničím podložená,“ napsal německý soud v rozsudku. Podle něj na území
Bavorského lesa a Šumavy po více než staletí bez lidských zásahů
vznikala a zůstala zachována velká zalesněná krajina. Bavorský správní
soudní dvůr dále uvedl, že podle všech známek, se les obnoví sám, což
ukazuje podrost z mladých stromů na místech polomu z roku 1983. „Lze
tudíž vycházet ze správnosti odhadu tvůrce nařízení, že si příroda sama
pomůže,“ dodal soud.
Podle Hnutí DUHA rozsudek potvrzuje, že současné vedení národního parku
postupuje ilegálně. Loni začalo v místech ponechaných přírodě kácet,
aniž by se jakkoli změnilo platné Bursíkovo rozhodnutí.
Zdroj: Ekolist
Datum uveřejnění: 4.4.12
Poslední změna: 4.4.2012
Počet shlédnutí: 110
Bursíkovo rozhodnutí nekácet na Šumavě po Kyrillovi bylo v pořádku, rozhodl soud
Městský soud v Praze schválil čtyři roky staré rozhodnutí tehdejšího ministra životního prostředí, že částem horských lesů v národním parku na Šumavě se vyhne těžba dřeva. Tehdejší ministr životního prostředí Martin Bursík zamítl tzv. rozklad ze strany obcí, které proti ponechání lesa samovolnému vývoji protestovaly. Soud rozhodl na konci roku 2011.
Podle Hnutí Duha, které bylo jedním z účastníků řízení, tak národní park Šumava získal právní jistotu, že ponechání třiceti procent území divoké přírodě je v souladu se zákony. Soud v rozsudku říká, že „zájem na ochraně přírody má (v národním parku) při rozhodování…významnější roli než hledisko vztahující se k hospodaření v lese“.
O ponechání části horských lesů bez těžby dřeva se začalo uvažovat už v roce 2006, když byl ministrem Libor Ambrozek (KDU-ČSL). Správní řízení ale doběhlo o rok později, v březnu 2007. Tedy dva měsíce po orkánu Kyrill, který mohutně zasáhl právě šumavské lesy. To, že mělo rozhodnutí ministra Bursíka účelově řešit problémy po Kyrillu, rozsudek výslovně odmítl.
Ministerstvo pod vedením Martina Bursíka rozhodlo, že lesy v nejcennějších místech národního parku by sanačními zásahy významně utrpěly a mají být ponechány přirozenému vývoji. V I. a II. zónách bylo ponecháno zhruba 150 000 m3 dřeva. Většinu kalamity, která čítala zhruba 800 000 m3 spadlých stromů, naopak správa parku odtěžila.
Soud potvrdil, že funkce lesa byly na celém území parku zachovány, jen "v jiném pořadí nebo důležitosti, než u lesů hospodářských". Rozsudek také připomíná, že hlavní funkcí šumavských lesů má být ochrana biodiverzity.
Podle Hnutí Duha soud potvrdil, že k omezení těžby byl dobrý důvod. Ministerstvo životního prostředí totiž během řízení prokázalo, že kácením kůrovcem napadených stromů – které by vytvořilo pusté, holé kopce bičované větrem – by v některých místech došlo k větším škodám na přírodě, než pokud je správci parku ponechají na místě. „Závěr, že by obdobné změny nastaly v budoucnu při stejném způsobu činnosti, se jeví jako opodstatněný“, podotkli soudci.
„Je to klíčové rozhodnutí soudu. Potvrdilo, že ponechání vybraných částí národního parku divoké přírodě je v naprostém souladu se zákonem, a také že kácením by vznikly větší škody, než pokud správci národního parku nechají horský les přírodě,“ říká Jaromír Bláha z Hnutí Duha.
Soudní spor proti ministerstvu vedly některé šumavské obce a Městské lesy Volary s.r.o. Hlasy o protiprávním rozhodnutí Martina Bursíka se objevovaly i ze strany regionálních politiků. Podle Hnutí Duha plánuje současný ministr Tomáš Chalupa, že v novém zákoně o národním parku část území ponechaného přírodě opět vrátí těžařským firmám.
Rozhodování soudu trvalo čtyři roky. Rozsudek je pravomocný a není možné se proti němu odvolat.
Obdobné rozhodnutí o národním parku na bavorské straně Šumavy přijal v roce 2009 Bavorský ústavní soudní dvůr, když projednával žalobu tamních odpůrců národního parku. Potvrdil, že rozšíření území, ve kterém člověk přestane v národním parku zasahovat do přirozených proměn přírody, je v souladu s ústavou spolkové země.
„Obava žalobce, že přirozené lesy ve vysokých polohách budou nenávratně ztraceny v důsledku nekonajících se opatření k boji se škůdci, není ničím podložená,“ napsal německý soud v rozsudku. Podle něj na území Bavorského lesa a Šumavy po více než staletí bez lidských zásahů vznikala a zůstala zachována velká zalesněná krajina. Bavorský správní soudní dvůr dále uvedl, že podle všech známek, se les obnoví sám, což ukazuje podrost z mladých stromů na místech polomu z roku 1983. „Lze tudíž vycházet ze správnosti odhadu tvůrce nařízení, že si příroda sama pomůže,“ dodal soud.
Podle Hnutí DUHA rozsudek potvrzuje, že současné vedení národního parku postupuje ilegálně. Loni začalo v místech ponechaných přírodě kácet, aniž by se jakkoli změnilo platné Bursíkovo rozhodnutí.
Zdroj: Ekolist
Datum uveřejnění: 4.4.12
Poslední změna: 4.4.2012
Počet shlédnutí: 110