Brusel zpřísnil pravidla pro biopaliva,10 pct v roce 2020 zůstává

Evropská komise dnes potvrdila, že v roce 2020 by měl podíl biopaliv v pohonných hmotách tvořit deset procent. Po stále větší kritice vědců a některých ekologických organizací však Brusel přitvrdil pravidla pro využití biopaliv. Neměla by přispívat k ničení krajiny, ekologické různorodosti a ve svém důsledku by neměla vést ještě k větším emisím oxidu uhličitého (CO2).

Brusel 23. ledna (zpravodaj ČTK) - Evropská komise dnes potvrdila, že v roce 2020 by měl podíl biopaliv v pohonných hmotách tvořit deset procent. Po stále větší kritice vědců a některých ekologických organizací však Brusel přitvrdil pravidla pro využití biopaliv. Neměla by přispívat k ničení krajiny, ekologické různorodosti a ve svém důsledku by neměla vést ještě k větším emisím oxidu uhličitého (CO2).

Návrh, který vyvolává odpor průmyslu i odborů, jež se bojí ztráty pracovních míst, musí ještě schválit členské státy EU a europoslanci.

Biopaliva, která budou využívána v Evropské unii, budou muset splňovat kritéria "udržitelnosti", jinak nebudou brána v úvahu jako obnovitelný zdroj energie. Samotná kritéria zatím nejsou pevně stanovená, ale komise vytyčila některá pravidla pro jejich pěstování. V dohledné době navíc počítá s nástupem biopaliv druhé generace.

Hlavní rozdíl mezi současnou generací biopaliv a biopalivy druhé generace vězí ve využitelnosti rostliny. Zatímco nyní se využívají jen její semena, u vyspělejších paliv se využívá celá rostlina. Lze navíc využít i zemědělské či potravinářské odpady a v delším časovém horizontu bude možné přizpůsobit paliva například požadavkům motorů.

Komise nicméně nehodlá na příchod biopaliv druhé generace čekat a raději se prozatím zaměřila na stanovení pravidel pro pěstování plodin určených na biopaliva. Brusel brojí proti pěstování na územích, která slouží jako přírodní úložiště uhlíku. Jde například o mokřiny či lesy. Pokud jsou totiž "rozorána", do vzduchu se laicky řečeno uvolní uhlík a z něj se poté stane oxid uhličitý. Veškerá pozitiva z pěstování biopaliv na takovém místě tak mizí, protože emise CO2 mohou vyrovnat výhody, jež využívání biopaliv znamená.

"Takové typy půdy by neměly být přeměňovány na produkci biopaliv," uvedla komise. Stejná pravidla v podstatě platí i pro území, jež se vyznačují velkou ekologickou rozmanitostí. "Toto kritérium počítá s územím, které není výrazně zasažené lidskou činností, nebo které je chráněné národní legislativou," dodává EK.

To samé platí v podstatě i pro pastviny. Brusel jasně uvádí, že farmáři přijdou o dotace, pokud budou plodiny na biopaliva pěstovat na pastvinách. Na pěstování těchto plodin se navíc plně vztahují pravidla, které unie uplatňuje v rámci společné zemědělské politiky. S jednou výjimkou. To samé totiž neplatí pro biopaliva ze třetích zemí, tedy mimo EU. Kontrolovat případný dovoz údajně není v silách žádného z unijních úřadů a není to "technicky ani administrativně uskutečnitelné".

Navzdory těmto poměrně konkrétním bodům energetického balíčku, zůstává v případě biopaliv řada otevřených otázek. Jednou z nich je i možnost, že "zelené" palivo má horší dopad na klima než například ropa. Podle studie vědeckého týmu vedeného laureátem Nobelovy ceny Paulem J. Crutzenem paliva z řepky a kukuřice mohou při spalování produkovat až o 70 procent více skleníkových plynů než ropná paliva.

Podle komise je však třeba nejprve stanovit systém, jak emise skleníkových plynů u biopaliv počítat. Jednotlivé členské státy unie by navíc měly rozumně stanovit systém dotací jen tak, aby podporoval biopaliva, která přináší nějaký prospěch. Brusel konkrétně hovoří o biopalivech z odpadů či z rostlinných přebytků.

Michal Půr

Datum: 23.01.2008 12:54
Zdroj: Zpráva ČTK

Tweet