Zprávy z tisku
Bobři, dobytek a čistička připravili lidi o pitnou vodu, potrestání bude složité
Červencový případ znečištění řeky, kvůli kterému přišly tři obce na Šternbersku o pitnou vodu, má oficiálně prvního viníka. Podle zemědělské inspekce je jím dobytek, který se pásl tam, kde neměl. Další dva "podezřelí", čistička v Moravském Berouně a bobři se svou hrází, na rozsudek ještě stále čekají.
Obce odřízlo už v
červenci od vody pomyslné "spiknutí", ve kterém si nejdříve bobři
postavili hráz na řece Bystřici, která slouží jako zdroj pitné vody. Tím
přehradili její tok a řeka si jako náhradní cestu vybrala louku, na
které se páslo stádo krav a voda tak byla znečištěna.
Třetím
faktorem, který kvalitu vody ovlivnil, pak byla čistička odpadních vod v
Moravském Berouně, která v době celé události nepracovala naplno (více čtěte o začátku celého případu zde). Nyní ukázala zemědělská inspekce na prvního viníka. Krávy se podle ní pásly v ochranném pásmu zdroje vody, kde neměly co dělat. Pokud se tam znovu objeví, riskuje jejich majitel Pavel Hrubý pokutu.
Tu
by měl sice dostat už nyní, v očích úřadů jej ovšem očišťuje
"spoluúčast" bobrů a čističky a také fakt, že kvůli nedůsledným
úředníkům z konce sedmdesátých let o ochranném pásmu na pastvinách
nevěděl. Na takovém místě se přitom dobytek nesmí objevit.
"Jde o
pozemky, které leží v ochranném pásmu druhého stupně vodního zdroje. To
znamená, že se zde dobytek pást nesmí, zakázali jsme to. Pokud by jej
sem jeho majitel znovu nahnal, hrozí mu sankce," uvedl Kamil Cigánek,
vedoucí oddělení zemědělské inspekce na opavské pobočce Ústředního
kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského.
Majitel stáda o ochranném pásmu nemohl vědět
Ty
se však podle další instituce, Státního zemědělského intervenčního
fondu, nad majitelem stáda teoreticky vznášejí už nyní. "Můžeme se zde
bavit například o tom, že by dotyčný zemědělec za pastvu v ochranném
pásmu musel vrátit část již přidělených dotací," popsal ředitel
olomoucké pobočky fondu Lubomír Faltýnek.
Prakticky je to ovšem
mnohem složitější. "Na vině za znečištění vody zde totiž není jenom
dobytek, ale také špinavá voda, která tehdy tekla z moravskoberounské
čističky, a také ona bobří hráz, která řeku na pastviny odklonila,"
vysvětlil Faltýnek.
Polehčující okolností také je, že ochranné
pásmo úřady u Bystřice vyhlásily již v roce 1976 a nebylo řádně
označeno. "Museli jsme panu Hrubému dát za pravdu, že označení
ochranného pásma na březích chybělo. Také se k němu velmi pravděpodobně
nedostaly dokumenty, které by ho o tom informovaly," vypočítává Kamil
Cigánek ze zemědělské inspekce.
Dohledat úředníky, kteří za to mohou, je však podle něj těžké. "Je to záležitost stará více než třicet let." Sám zemědělec Hrubý se pak odvolává také na staré mapy, v nichž ochranné pásmo nebylo pořádně zakresleno.
Za nefunkční čističku bude pokuta, co s bobří hrází se neví
Otázka
případné pokuty, či odebrání části dotací přesto není podle ředitele
olomouckého Státního zemědělského intervenčního fondu Faltýnka uzavřená a
šetření pokračuje.
A to nejen u pasoucího se dobytka, ale i v
případě ostatních "obžalovaných". "K havárii na čističce odpadních vod v
Moravském Berouně máme již sesbírány podklady a během dvou až tří týdnů
začne naše šetření," přiblížil vedoucí odboru životního prostředí
na šternberské radnici Antonín Kostrůnek. Zde podle něj pokuta jistě
padne a provozovatele čističky tak bude havárie stát přibližně sto tisíc
korun.
A rozhodnuto není ani o osudu bobří hráze, kterou všechno
začalo. Pokud by ji totiž chtěli vodohospodáři či kdokoli jiný z koryta
Bystřice odstranit, musel by kvůli ochraně bobrů zažádat na krajském
úřadě o výjimku, a to dosud nikdo neudělal. Koryto řeky ale čeká
minimálně kompletní průzkum, který má tamní aktivity bobrů zmapovat.
Zdroj: Mladá fronta Dnes, 05.10.2010
Datum uveřejnění: 5.10.10
Poslední změna: 5.10.2010
Počet shlédnutí: 188
Bobři, dobytek a čistička připravili lidi o pitnou vodu, potrestání bude složité
Červencový případ znečištění řeky, kvůli kterému přišly tři obce na Šternbersku o pitnou vodu, má oficiálně prvního viníka. Podle zemědělské inspekce je jím dobytek, který se pásl tam, kde neměl. Další dva "podezřelí", čistička v Moravském Berouně a bobři se svou hrází, na rozsudek ještě stále čekají.
Obce odřízlo už v červenci od vody pomyslné "spiknutí", ve kterém si nejdříve bobři postavili hráz na řece Bystřici, která slouží jako zdroj pitné vody. Tím přehradili její tok a řeka si jako náhradní cestu vybrala louku, na které se páslo stádo krav a voda tak byla znečištěna.
Třetím faktorem, který kvalitu vody ovlivnil, pak byla čistička odpadních vod v Moravském Berouně, která v době celé události nepracovala naplno (více čtěte o začátku celého případu zde). Nyní ukázala zemědělská inspekce na prvního viníka. Krávy se podle ní pásly v ochranném pásmu zdroje vody, kde neměly co dělat. Pokud se tam znovu objeví, riskuje jejich majitel Pavel Hrubý pokutu.
Tu by měl sice dostat už nyní, v očích úřadů jej ovšem očišťuje "spoluúčast" bobrů a čističky a také fakt, že kvůli nedůsledným úředníkům z konce sedmdesátých let o ochranném pásmu na pastvinách nevěděl. Na takovém místě se přitom dobytek nesmí objevit.
"Jde o pozemky, které leží v ochranném pásmu druhého stupně vodního zdroje. To znamená, že se zde dobytek pást nesmí, zakázali jsme to. Pokud by jej sem jeho majitel znovu nahnal, hrozí mu sankce," uvedl Kamil Cigánek, vedoucí oddělení zemědělské inspekce na opavské pobočce Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského.
Majitel stáda o ochranném pásmu nemohl vědět
Ty se však podle další instituce, Státního zemědělského intervenčního fondu, nad majitelem stáda teoreticky vznášejí už nyní. "Můžeme se zde bavit například o tom, že by dotyčný zemědělec za pastvu v ochranném pásmu musel vrátit část již přidělených dotací," popsal ředitel olomoucké pobočky fondu Lubomír Faltýnek.
Prakticky je to ovšem mnohem složitější. "Na vině za znečištění vody zde totiž není jenom dobytek, ale také špinavá voda, která tehdy tekla z moravskoberounské čističky, a také ona bobří hráz, která řeku na pastviny odklonila," vysvětlil Faltýnek.
Polehčující okolností také je, že ochranné pásmo úřady u Bystřice vyhlásily již v roce 1976 a nebylo řádně označeno. "Museli jsme panu Hrubému dát za pravdu, že označení ochranného pásma na březích chybělo. Také se k němu velmi pravděpodobně nedostaly dokumenty, které by ho o tom informovaly," vypočítává Kamil Cigánek ze zemědělské inspekce.
Dohledat úředníky, kteří za to mohou, je však podle něj těžké. "Je to záležitost stará více než třicet let." Sám zemědělec Hrubý se pak odvolává také na staré mapy, v nichž ochranné pásmo nebylo pořádně zakresleno.
Za nefunkční čističku bude pokuta, co s bobří hrází se neví
Otázka případné pokuty, či odebrání části dotací přesto není podle ředitele olomouckého Státního zemědělského intervenčního fondu Faltýnka uzavřená a šetření pokračuje.
A to nejen u pasoucího se dobytka, ale i v případě ostatních "obžalovaných". "K havárii na čističce odpadních vod v Moravském Berouně máme již sesbírány podklady a během dvou až tří týdnů začne naše šetření," přiblížil vedoucí odboru životního prostředí na šternberské radnici Antonín Kostrůnek. Zde podle něj pokuta jistě padne a provozovatele čističky tak bude havárie stát přibližně sto tisíc korun.
A rozhodnuto není ani o osudu bobří hráze, kterou všechno začalo. Pokud by ji totiž chtěli vodohospodáři či kdokoli jiný z koryta Bystřice odstranit, musel by kvůli ochraně bobrů zažádat na krajském úřadě o výjimku, a to dosud nikdo neudělal. Koryto řeky ale čeká minimálně kompletní průzkum, který má tamní aktivity bobrů zmapovat.
Zdroj: Mladá fronta Dnes, 05.10.2010
Datum uveřejnění: 5.10.10
Poslední změna: 5.10.2010
Počet shlédnutí: 188