Bob obecný v ochraně proti háďátkům

Výskyt kořenových háďátek v půdě redukuje černý úhor a následné pěstování bobu obecného.

Výskyt kořenových háďátek v porostech obilovin a řepky se stále zvyšuje. V Německu (především v Holštýnsku a Meklenbursku) již byli někteří zemědělci nuceni části ploch nebo celé pozemky zaorat. Jaké jsou v napadených oblastech možnosti ochrany?
Přímá ochrana proti volně žijícím háďátkům není možná. Napadení však lze výrazně snížit udržením půdy bez vegetačního krytu (černý úhor). Podle Dr. Wolfganga Sauermanna ze Zemědělské komory Šlesvicka-Holštýnska by k dalšímu poklesu potenciálu napadení mělo vést následné pěstování bobu obecného. Důvod: bob obecný vytváří silný hlavní kořen a slabé postranní kořeny. Při nízké hustotě porostu (35 rostlin . m–2) jsou od sebe kořenové systémy sousedních rostlin dostatečně vzdáleny. Vzhledem k tomu, že háďátka se v půdě mohou pohybovat pouze omezeně, jsou pro ně větší vzdálenosti mezi kořeny nepřekonatelnou překážkou. Proto by měl být rozmnožovací potenciál v porostech bobu výrazně nižší než v porostech obilovin nebo řepky, které intenzivně prokořeňují půdu.
Kombinace černého úhoru s následným pěstováním bobu se však zpravidla vyplatí teprve tehdy, když z toho profituje následná plodina (např. ozimá pšenice). V takovém případě se již beztak velmi vysoká předplodinová hodnota bobu ještě zvýší.
Top Agrar, 2008, č. 1, s. 46

Zdroj: Agronavigátor

Tweet