Zprávy z tisku
Biomasa jde na Západě na dračku
Její podpora je v Česku stále malá, ale přesto bude i u nás šancí pro zemědělce a obchodníky.
Biomasa - ekologický zdroj energie je šancí pro zemědělce, kteří nenacházejí odbyt pro své tradiční produkty. V západní Evropě zažívá boom, u nás se jí ale zatím příliš nedaří. To, že je však nevyužitou podnikatelskou příležitostí, ukázala letošní zima: po peletách a briketách z biomasy se jen zaprášilo.
Není divu. Plyn a elektřina zdražují, mnozí lidé přecházejí na topení pevnými palivy a například dřevo do krbů se už stává také nedostatkovým. Mnozí spotřebitelé, především ve městech, proto objevují peletky nebo brikety z biomasy. Většina domácností, především na vesnicích, však stále spíše sáhne po hnědém uhlí.
Právě teď začíná nejvhodnější doba pro ty, kteří si chtějí nakoupit brikety nebo pelety do zásoby na další topnou sezónu: cena bývá tradičně přes jaro a počátkem léta nejnižší.
Biomase a firmám, které se na její výrobu zaměřují, přesto stojí vcestě několik zásadních překážek.
Už léta se mluví o komínové dani, uhlíkové dani nebo zeleném haléři - tedy něčem, co by podpořilo, aby podíl obnovitelných zdrojů energií vČesku vzrostl. Ale stále se nic konkrétního neděje, shodují se výrobci.
Potenciál by byl, ale...
Biomasu lze úspěšně získávat nejen z rychle rostoucích dřevin a komunálních odpadů, ale jako energetickou plodinu ji lze pěstovat i na méně úrodné nebo jinak hospodářsky nevyužitelné půdě.
Proč by tedy zemědělci měli pěstovat tradiční přebytkové plodiny, a ne "energii", které je nedostatek? Zvláště když v Česku narůstá plocha nevyužité zemědělské půdy. Výměra trvalých travních porostů -potenciálního zdroje biomasy - se od roku 1990 zvýšila o více než 150 tisíc hektarů.
Ze statistických šetření roku 2004 plyne, že současná výměra trvalých travních porostů se senem činí 858 tisíc hektarů a celková produkce 2769 tisíc tun. Díky dotacím na zatravnění narůstají i plochy travních porostů na orné půdě a významně se zvyšuje také objem zbytkové a odpadní biomasy z údržby krajiny a veřejné zeleně ve městech a obcích.
"Pro členy Agrární komory, kterými jsou nejenom zemědělci, ale i lesníci, je otevírající se trh s biomasou skutečně zajímavou příležitostí," souhlasí předseda Agrární komory Jan Veleba.
Zatím toho ale o biomase pěstitelé příliš nevědí. Je také pravda, že řada potenciálně vhodných druhů energetických rostlin není dostatečně ověřena, píše se na www.biom.cz, stránkách Českého sdružení pro biomasu.
Podle Veleby je však nejprve zapotřebí změnit samotný postoj zemědělců, aby nepotravinářskou produkci považovali za stejně důležitou jako výrobu potravinářské pšenice. A také jim poskytnout dostatek informací, aby se naučili netradiční plodiny pěstovat. Agrární komora proto chystá sérii seminářů s orientací na biomasu.
Nepříznivé klima pro obchodníky
Na růžích nemají vČesku ustláno zatím ani obchodníci s biomasou. K poklesu zájmu o biopaliva přispěla vroce 2004 změna sazby DPH, která je přesunula z nižší do základní 19% sazby.
Stále více lidí se tak zejména na vesnicích vrací k neekologickému levnějšímu hnědému uhlí.
"Ostatní státy si na rozdíl od nás dobře uvědomují, že využívání biopaliv souvisí nejen se zvyšováním energetické soběstačnosti země, ale i s šancí pro její další rozvoj. Nejenže zaměstná samotné pěstitele, ale dává práci i dalším navazujícím výrobám. Třeba producentům strojů na peletování a briketování nebo kotlů na spalování biomasy," vysvětluje majitel firmy Biomac Zdeněk Černý.
Západní Evropa nasadila zelenou
Dodává, že v západní Evropě proto už dávno začali s programy podporujícími spalování biomasy. Zatímco fosilní paliva zatěžují ekologickou daní a některá zakazují zcela - například hnědé uhlí se nesmí vsousedním Německu ani Rakousku používat vůbec -u produktů z biomasy uplatňují sníženou, dolní sazbu daně z přidané hodnoty.
"V Německu je to sedm procent, vRakousku a Itálii deset," říká Černý. Také kotle na biopaliva bývají daňově zvýhodňovány či dotovány.
Výrobci briket a pelet mají obtížnější situaci i vtom, že musí vyhovovat různým normativním požadavkům té které země, ale přesná norma pro kvalitativní parametry biopaliv zatím k dispozici není. Jak Firmě potvrdil Jaroslav Kára z Výzkumného ústavu zemědělské techniky Praha (VÚZT), už řadu let se připravují jednotná evropská pravidla, ale ještě nevstoupila v platnost. V Česku se tak zatím většinou pro vývoz vychází z německých či rakouských norem, problémem ale je, že jsou navrženy jen pro dřevo (v SRN ještě seno).
Dotace nestačí
Při pěstování bylin pro energetické účely lze podle Zdeňka Abrhama z VÚZT využít dotaci SAPS, tedy jednotnou platbu na plochu ve výši 2110 Kč/ha. Pro vyjmenované druhy bylin a energetických trav lze získat ještě další dotaci do 2000 Kč/ha - liší se podle druhu. Jenže podle odborníků to nestačí.
"Státem garantovaná výše výkupní ceny za elektřinu vyrobenou z alternativních zdrojů, a tedy i biomasy, je příliš nízká na to, aby se ji vyplatilo pěstovat," zdůrazňuje předseda nevládní organizace CZ Biom Miroslav Šafařík. Pro rozjezd odvětví to nestačí. "Proto se biomasa pro energetické využití pěstuje jen na zhruba 1200 hektarech," konstatuje Šafařík.
"Využití sena z TTP jako paliva je vsoučasné době bez dotací ekonomicky nereálné. Ekonomicky příznivé náklady na jednotku produkce energetického sena lze docílit jen vméně příznivých oblastech při využití dostupných dotací," konstatuje Abrham ve svém rozboru.
Ekonomika bylin pro energetické využití se aktualizuje, nicméně odhady vycházející z roku 2003 vypadají následovně: náklady na jednu tunu produkce (brikety, pelety) se pohybují bez dotací od cca 1500 Kč/t do 2300 Kč/t, s využitím dotací se mohou snížit na cca 1000 až 1600 Kč/t.
"Do konečné ceny se však u spotřebitele ještě promítnou náklady na standardizaci paliva, daně, náklady na distribuci ke konečnému spotřebiteli. Nárůst lze odhadnout minimálně na 50-60 %, u plošného trhu s biopalivy spíše však 80-100 %," říká Abrham.
Uhlí vede
Z ekonomického hlediska jsou proto pro energetickou biomasu současná fosilní paliva stále významným konkurentem. Cena za metrák je zhruba poloviční. Například sokolovské hnědé uhlí stojí od 700 do 800 Kč/t (cena u výrobce, bez DPH a bez dopravy).
Z tohoto důvodu je větší uplatnění biomasy bez dotací zatím málo reálné.
KOLIK ELEKTŘINY SE VYRÁBÍ Z BIOMASY
Švédsko 1508
Finsko 1300
Rakousko 747
Británie 648
Německo 474
Portugalsko 361 instalovaný výkon v MW
Itálie 359
Francie 336
Nizozemsko 126
ČR 98
Turecko 75
Norsko 35
Švýcarsko 32
Polsko 9
Maďarsko 1
Slovensko 0
mimo Evropu:
USA 7443
Japonsko 1609
Kanada 1138
Austrálie 790
zdroj: IEA
Zdroj: Právo
Datum: 15.05.2006
Autor: Monika Ginterová
Foto autor: Foto Profimedia.cz
Datum uveřejnění: 15.5.06
Poslední změna: 15.5.2006
Počet shlédnutí: 230
Biomasa jde na Západě na dračku
Její podpora je v Česku stále malá, ale přesto bude i u nás šancí pro zemědělce a obchodníky.
Biomasa - ekologický zdroj energie je šancí pro zemědělce, kteří nenacházejí odbyt pro své tradiční produkty. V západní Evropě zažívá boom, u nás se jí ale zatím příliš nedaří. To, že je však nevyužitou podnikatelskou příležitostí, ukázala letošní zima: po peletách a briketách z biomasy se jen zaprášilo.
Není divu. Plyn a elektřina zdražují, mnozí lidé přecházejí na topení pevnými palivy a například dřevo do krbů se už stává také nedostatkovým. Mnozí spotřebitelé, především ve městech, proto objevují peletky nebo brikety z biomasy. Většina domácností, především na vesnicích, však stále spíše sáhne po hnědém uhlí.
Právě teď začíná nejvhodnější doba pro ty, kteří si chtějí nakoupit brikety nebo pelety do zásoby na další topnou sezónu: cena bývá tradičně přes jaro a počátkem léta nejnižší.
Biomase a firmám, které se na její výrobu zaměřují, přesto stojí vcestě několik zásadních překážek.
Už léta se mluví o komínové dani, uhlíkové dani nebo zeleném haléři - tedy něčem, co by podpořilo, aby podíl obnovitelných zdrojů energií vČesku vzrostl. Ale stále se nic konkrétního neděje, shodují se výrobci.
Potenciál by byl, ale...
Biomasu lze úspěšně získávat nejen z rychle rostoucích dřevin a komunálních odpadů, ale jako energetickou plodinu ji lze pěstovat i na méně úrodné nebo jinak hospodářsky nevyužitelné půdě.
Proč by tedy zemědělci měli pěstovat tradiční přebytkové plodiny, a ne "energii", které je nedostatek? Zvláště když v Česku narůstá plocha nevyužité zemědělské půdy. Výměra trvalých travních porostů -potenciálního zdroje biomasy - se od roku 1990 zvýšila o více než 150 tisíc hektarů.
Ze statistických šetření roku 2004 plyne, že současná výměra trvalých travních porostů se senem činí 858 tisíc hektarů a celková produkce 2769 tisíc tun. Díky dotacím na zatravnění narůstají i plochy travních porostů na orné půdě a významně se zvyšuje také objem zbytkové a odpadní biomasy z údržby krajiny a veřejné zeleně ve městech a obcích.
"Pro členy Agrární komory, kterými jsou nejenom zemědělci, ale i lesníci, je otevírající se trh s biomasou skutečně zajímavou příležitostí," souhlasí předseda Agrární komory Jan Veleba.
Zatím toho ale o biomase pěstitelé příliš nevědí. Je také pravda, že řada potenciálně vhodných druhů energetických rostlin není dostatečně ověřena, píše se na www.biom.cz, stránkách Českého sdružení pro biomasu.
Podle Veleby je však nejprve zapotřebí změnit samotný postoj zemědělců, aby nepotravinářskou produkci považovali za stejně důležitou jako výrobu potravinářské pšenice. A také jim poskytnout dostatek informací, aby se naučili netradiční plodiny pěstovat. Agrární komora proto chystá sérii seminářů s orientací na biomasu.
Nepříznivé klima pro obchodníky
Na růžích nemají vČesku ustláno zatím ani obchodníci s biomasou. K poklesu zájmu o biopaliva přispěla vroce 2004 změna sazby DPH, která je přesunula z nižší do základní 19% sazby.
Stále více lidí se tak zejména na vesnicích vrací k neekologickému levnějšímu hnědému uhlí.
"Ostatní státy si na rozdíl od nás dobře uvědomují, že využívání biopaliv souvisí nejen se zvyšováním energetické soběstačnosti země, ale i s šancí pro její další rozvoj. Nejenže zaměstná samotné pěstitele, ale dává práci i dalším navazujícím výrobám. Třeba producentům strojů na peletování a briketování nebo kotlů na spalování biomasy," vysvětluje majitel firmy Biomac Zdeněk Černý.
Západní Evropa nasadila zelenou
Dodává, že v západní Evropě proto už dávno začali s programy podporujícími spalování biomasy. Zatímco fosilní paliva zatěžují ekologickou daní a některá zakazují zcela - například hnědé uhlí se nesmí vsousedním Německu ani Rakousku používat vůbec -u produktů z biomasy uplatňují sníženou, dolní sazbu daně z přidané hodnoty.
"V Německu je to sedm procent, vRakousku a Itálii deset," říká Černý. Také kotle na biopaliva bývají daňově zvýhodňovány či dotovány.
Výrobci briket a pelet mají obtížnější situaci i vtom, že musí vyhovovat různým normativním požadavkům té které země, ale přesná norma pro kvalitativní parametry biopaliv zatím k dispozici není. Jak Firmě potvrdil Jaroslav Kára z Výzkumného ústavu zemědělské techniky Praha (VÚZT), už řadu let se připravují jednotná evropská pravidla, ale ještě nevstoupila v platnost. V Česku se tak zatím většinou pro vývoz vychází z německých či rakouských norem, problémem ale je, že jsou navrženy jen pro dřevo (v SRN ještě seno).
Dotace nestačí
Při pěstování bylin pro energetické účely lze podle Zdeňka Abrhama z VÚZT využít dotaci SAPS, tedy jednotnou platbu na plochu ve výši 2110 Kč/ha. Pro vyjmenované druhy bylin a energetických trav lze získat ještě další dotaci do 2000 Kč/ha - liší se podle druhu. Jenže podle odborníků to nestačí.
"Státem garantovaná výše výkupní ceny za elektřinu vyrobenou z alternativních zdrojů, a tedy i biomasy, je příliš nízká na to, aby se ji vyplatilo pěstovat," zdůrazňuje předseda nevládní organizace CZ Biom Miroslav Šafařík. Pro rozjezd odvětví to nestačí. "Proto se biomasa pro energetické využití pěstuje jen na zhruba 1200 hektarech," konstatuje Šafařík.
"Využití sena z TTP jako paliva je vsoučasné době bez dotací ekonomicky nereálné. Ekonomicky příznivé náklady na jednotku produkce energetického sena lze docílit jen vméně příznivých oblastech při využití dostupných dotací," konstatuje Abrham ve svém rozboru.
Ekonomika bylin pro energetické využití se aktualizuje, nicméně odhady vycházející z roku 2003 vypadají následovně: náklady na jednu tunu produkce (brikety, pelety) se pohybují bez dotací od cca 1500 Kč/t do 2300 Kč/t, s využitím dotací se mohou snížit na cca 1000 až 1600 Kč/t.
"Do konečné ceny se však u spotřebitele ještě promítnou náklady na standardizaci paliva, daně, náklady na distribuci ke konečnému spotřebiteli. Nárůst lze odhadnout minimálně na 50-60 %, u plošného trhu s biopalivy spíše však 80-100 %," říká Abrham.
Uhlí vede
Z ekonomického hlediska jsou proto pro energetickou biomasu současná fosilní paliva stále významným konkurentem. Cena za metrák je zhruba poloviční. Například sokolovské hnědé uhlí stojí od 700 do 800 Kč/t (cena u výrobce, bez DPH a bez dopravy).
Z tohoto důvodu je větší uplatnění biomasy bez dotací zatím málo reálné.
KOLIK ELEKTŘINY SE VYRÁBÍ Z BIOMASY
Švédsko 1508
Finsko 1300
Rakousko 747
Británie 648
Německo 474
Portugalsko 361 instalovaný výkon v MW
Itálie 359
Francie 336
Nizozemsko 126
ČR 98
Turecko 75
Norsko 35
Švýcarsko 32
Polsko 9
Maďarsko 1
Slovensko 0
mimo Evropu:
USA 7443
Japonsko 1609
Kanada 1138
Austrálie 790
zdroj: IEA
Zdroj: Právo
Datum: 15.05.2006
Autor: Monika Ginterová
Foto autor: Foto Profimedia.cz
Datum uveřejnění: 15.5.06
Poslední změna: 15.5.2006
Počet shlédnutí: 230