Zprávy z tisku
Biologicky degradovatelné materiály
Přehledová práce zaměřená na materiály z kyseliny polymléčné, polyhydroxyalkanoátů, termoplastických škrobů, celulózy, chitosanu a bílkovin.
Tzv. „biologicky degradovatelné plasty“ se na trhu začaly objevovat v 80. letech. Nejprve se jednalo o konvenční polyolefiny doplněné o škroby nebo jiné organické složky, které lze štěpit pomocí mikroorganismů. Výsledkem je pouze rozpad materiálu na menší, ale neštěpitelné segmenty.
K této problematice byla zpracována norma ISO 17088: „Specifikace kompostovatelných plastů“. Jedná se o plasty podléhající během kompostování biologickým procesům za vývinu CO2, vody, anorganických sloučenin a biomasy v míře srovnatelné s běžnými kompostovatelnými materiály, které nezanechávají toxická rezidua.
Další podrobnosti jsou zahrnuty v normě EN ISO 472: 2001: "Plasty –názvosloví".
Skutečně biologicky odbouratelné materiály vznikly během vývoje z organických biopolymerů. Mezi nejvýznamnější patří
- kyselina polymléčná (PLA),
- polyhydroxyalkanoáty (PHB),
- termoplastické škroby (TPS), celulózy, chitosan a bílkoviny.
Vedle toho jsou již k dispozici biologicky odbouratelné polymery z neobnovitelných zdrojů:
- alifatické polyestery a kopolyestery (např. polybutylensukcionát - PBS),
- aromatické kopolyestery (např. polybutylentereftalát – PBAT),
- polykaprolakton (PCL),
- polyesteramid (PEA),
- polyvinylalkohol – (PVA).
PLA
Vedle termoplastických škrobů jsou zatím PLA jedinými průmyslově vyráběnými biologicky odbouratelnými materiály (roční produkce přes 100 000 t). Kyselina mléčná se obvykle získává fermentací škrobů a proces se zakončuje polymerizací (přímá kondenzační polymerizace, azeotropní kondenzace, polymerizace laktidu s následným otevřením kruhu). Vlastnosti se liší podle způsobu produkce.
Polyhydroxyalkanoáty (PHA)
PHA jsou biopolymery budoucnosti, které lze produkovat pomocí řady mikroorganismů. Zatím je jejich průmyslová výroba a použití málo časté. Obecně nacházejí uplatnění jako náhrada PET vzhledem k vysoké nepropustnosti pro plyny.
TPS
Termoplastické škroby jsou amorfním nebo polokrystalickým materiálem vzniklým z rozloženého škrobu a plastifikátorů. Lze z nich vytvářet obaly na konvenčních zařízeních určených pro plasty.
Ernährung, 33, 2009, č. 3, s. 159-162
Zdroj: Agronavigátor
Datum uveřejnění: 26.5.09
Poslední změna: 26.5.2009
Počet shlédnutí: 361
Biologicky degradovatelné materiály
Přehledová práce zaměřená na materiály z kyseliny polymléčné, polyhydroxyalkanoátů, termoplastických škrobů, celulózy, chitosanu a bílkovin.
Tzv. „biologicky degradovatelné plasty“ se na trhu začaly objevovat v 80. letech. Nejprve se jednalo o konvenční polyolefiny doplněné o škroby nebo jiné organické složky, které lze štěpit pomocí mikroorganismů. Výsledkem je pouze rozpad materiálu na menší, ale neštěpitelné segmenty.
K této problematice byla zpracována norma ISO 17088: „Specifikace kompostovatelných plastů“. Jedná se o plasty podléhající během kompostování biologickým procesům za vývinu CO2, vody, anorganických sloučenin a biomasy v míře srovnatelné s běžnými kompostovatelnými materiály, které nezanechávají toxická rezidua.
Další podrobnosti jsou zahrnuty v normě EN ISO 472: 2001: "Plasty –názvosloví".
Skutečně biologicky odbouratelné materiály vznikly během vývoje z organických biopolymerů. Mezi nejvýznamnější patří
- kyselina polymléčná (PLA),
- polyhydroxyalkanoáty (PHB),
- termoplastické škroby (TPS), celulózy, chitosan a bílkoviny.
Vedle toho jsou již k dispozici biologicky odbouratelné polymery z neobnovitelných zdrojů:
- alifatické polyestery a kopolyestery (např. polybutylensukcionát - PBS),
- aromatické kopolyestery (např. polybutylentereftalát – PBAT),
- polykaprolakton (PCL),
- polyesteramid (PEA),
- polyvinylalkohol – (PVA).
PLA
Vedle termoplastických škrobů jsou zatím PLA jedinými průmyslově vyráběnými biologicky odbouratelnými materiály (roční produkce přes 100 000 t). Kyselina mléčná se obvykle získává fermentací škrobů a proces se zakončuje polymerizací (přímá kondenzační polymerizace, azeotropní kondenzace, polymerizace laktidu s následným otevřením kruhu). Vlastnosti se liší podle způsobu produkce.
Polyhydroxyalkanoáty (PHA)
PHA jsou biopolymery budoucnosti, které lze produkovat pomocí řady mikroorganismů. Zatím je jejich průmyslová výroba a použití málo časté. Obecně nacházejí uplatnění jako náhrada PET vzhledem k vysoké nepropustnosti pro plyny.
TPS
Termoplastické škroby jsou amorfním nebo polokrystalickým materiálem vzniklým z rozloženého škrobu a plastifikátorů. Lze z nich vytvářet obaly na konvenčních zařízeních určených pro plasty.
Ernährung, 33, 2009, č. 3, s. 159-162
Zdroj: Agronavigátor
Datum uveřejnění: 26.5.09
Poslední změna: 26.5.2009
Počet shlédnutí: 361