Zprávy z tisku
Bioenergy International: Stanovme cenu uhlíkových emisí
Dramatický pokles cen ropy (z 115 $ na 45-55 $), který nastal v létě 2014, uhlíkové daně, bez negativních dopadů na ekonomiku. Je to příležitost, jak financovat hladký přechod od používání (a závislosti) na fosilních zdrojích k expanzi obnovitelných zdrojů. [poznámka redakce: během května 2015 se cena ropy Brent pohybovala kolem 65 $]
Uhlíková daň stále není běžným nástrojem trhu, dosud tyto daně zavedly pouze severské státy a
několik dalších. Tato daň je v mnoha zemích poměrně nízká. Obchodování s povolenkami na emise
skleníkových plynů (ETS, z anglického emission trading system) je poněkud rozšířenější, nicméně ceny
povolenek v existujících systémech jsou stále velmi nízké. Když celou situaci shrneme, znečišťovat
ovzduší nestojí mnoho, ve většině zemí je znečišťování prakticky zadarmo. Výjimku tvoří např.
provincie Ontario (Kanada), kde je zakázáno pro výrobu energie používat uhlí. Dalším problémem je,
že podpora fosilních zdrojů je stále mnohem větší než podpora obnovitelných zdrojů, uhlíkových daní
a poplatků. Podle Mezinárodní energetické agentury (IEA) činila výše podpory fosilních zdrojů v roce
2013 548 $. Tato podpora bude díky současným cenám ropy nižší, ale stále neakceptovatelná.
Zaplatit by měl každý “znečišťovatel” a pomoci tak ke zmírnění či odstranění zdroje znečištění.
Pravidlo “znečišťovatel platí” se v tomto ohledu zdá být velmi vhodným nástrojem.
Příklady současných sazeb uhlíkových daní:
Švédsko – uhlíková daň 168 $/tuna CO2
(Švédsko má nejvyšší uhlíkovou daň, která byla zavedená v roce 2011 a od té doby se postupně
zvyšuje.)
Japonsko – uhlíková daň 95 $/tuna CO2
Norsko – uhlíková daň 69 $/tuna CO2
Švýcarsko – uhlíková daň 68 $/tuna CO2
Francie – uhlíková daň 410 $/tuna CO2
Čína – obchodování s emisními povolenkami 10 $/tuna CO2
Jak vysoká by měla být cena uhlíkové daně?
K systému uhlíkových daní se hodlají připojit další země. Např. Jižní Korea plánuje od roku 2015
zavést systém obchodování s emisemi. Je otázkou, jak vysoká by měla být uhlíková daň či cena
emisních povolenek. Mezinárodní měnový fond (IMF) vypočítal, že cena by měla být nejméně 35 $ na
1 tunu CO2, ostatní studie udávají rozmezí mezi 16 – 73 $/tuna CO2. K omezení globálního
oteplování je nezbytné, aby všechny země stanovily výši uhlíkové daně. V opačném případě dojde
k úniku CO2 a cena fosilních paliv v zemích, které nejsou součástí systému, bude klesat a emise se
budou zvyšovat.
V co můžeme v následujících letech doufat?
- Že další země zavedou uhlíkové daně a systém obchodování s emisemi (tzv. cap-and-trade)
- Že země, které již uhlíkové daně zavedly, je zvýší
- Že systém obchodování s emisemi zvýší cenu emisních povolenek
Národní systém obchodování s emisemi v Číně v roce 2016?
Dnes má Čína sedm regionální pilotních projektů, které se zabývají obchodováním s emisemi. Čínští
vládní činitelé prohlašují, že Čína je nyní připravena na celonárodní program obchodování s emisemi
(v průmyslových sektorech, výrobě energie, metalurgii, stavebních materiálech, chemickém průmyslu
a letectví). Program by mohl být spuštěn v polovině roku 2016 a byl by tak druhým největším trhem s
emisními povolenkami (vedle trhu s povolenkami v Evropě). Čína je dnes největším emitentem CO2.
Zdroj: Bioenergy International, únor 2015 (překlad CZ Biom)
Datum uveřejnění: 25.5.15
Poslední změna: 25.5.2015
Počet shlédnutí: 347
Bioenergy International: Stanovme cenu uhlíkových emisí
Dramatický pokles cen ropy (z 115 $ na 45-55 $), který nastal v létě 2014, uhlíkové daně, bez negativních dopadů na ekonomiku. Je to příležitost, jak financovat hladký přechod od používání (a závislosti) na fosilních zdrojích k expanzi obnovitelných zdrojů. [poznámka redakce: během května 2015 se cena ropy Brent pohybovala kolem 65 $]
Uhlíková daň stále není běžným nástrojem trhu, dosud tyto daně zavedly pouze severské státy a několik dalších. Tato daň je v mnoha zemích poměrně nízká. Obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů (ETS, z anglického emission trading system) je poněkud rozšířenější, nicméně ceny povolenek v existujících systémech jsou stále velmi nízké. Když celou situaci shrneme, znečišťovat ovzduší nestojí mnoho, ve většině zemí je znečišťování prakticky zadarmo. Výjimku tvoří např. provincie Ontario (Kanada), kde je zakázáno pro výrobu energie používat uhlí. Dalším problémem je, že podpora fosilních zdrojů je stále mnohem větší než podpora obnovitelných zdrojů, uhlíkových daní a poplatků. Podle Mezinárodní energetické agentury (IEA) činila výše podpory fosilních zdrojů v roce 2013 548 $. Tato podpora bude díky současným cenám ropy nižší, ale stále neakceptovatelná.
Zaplatit by měl každý “znečišťovatel” a pomoci tak ke zmírnění či odstranění zdroje znečištění. Pravidlo “znečišťovatel platí” se v tomto ohledu zdá být velmi vhodným nástrojem.
Příklady současných sazeb uhlíkových daní:
Švédsko – uhlíková daň 168 $/tuna CO2 (Švédsko má nejvyšší uhlíkovou daň, která byla zavedená v roce 2011 a od té doby se postupně zvyšuje.)
Japonsko – uhlíková daň 95 $/tuna CO2
Norsko – uhlíková daň 69 $/tuna CO2
Švýcarsko – uhlíková daň 68 $/tuna CO2
Francie – uhlíková daň 410 $/tuna CO2
Čína – obchodování s emisními povolenkami 10 $/tuna CO2
Jak vysoká by měla být cena uhlíkové daně?
K systému uhlíkových daní se hodlají připojit další země. Např. Jižní Korea plánuje od roku 2015 zavést systém obchodování s emisemi. Je otázkou, jak vysoká by měla být uhlíková daň či cena emisních povolenek. Mezinárodní měnový fond (IMF) vypočítal, že cena by měla být nejméně 35 $ na 1 tunu CO2, ostatní studie udávají rozmezí mezi 16 – 73 $/tuna CO2. K omezení globálního oteplování je nezbytné, aby všechny země stanovily výši uhlíkové daně. V opačném případě dojde k úniku CO2 a cena fosilních paliv v zemích, které nejsou součástí systému, bude klesat a emise se budou zvyšovat.
V co můžeme v následujících letech doufat?
- Že další země zavedou uhlíkové daně a systém obchodování s emisemi (tzv. cap-and-trade)
- Že země, které již uhlíkové daně zavedly, je zvýší
- Že systém obchodování s emisemi zvýší cenu emisních povolenek
Národní systém obchodování s emisemi v Číně v roce 2016?
Dnes má Čína sedm regionální pilotních projektů, které se zabývají obchodováním s emisemi. Čínští vládní činitelé prohlašují, že Čína je nyní připravena na celonárodní program obchodování s emisemi (v průmyslových sektorech, výrobě energie, metalurgii, stavebních materiálech, chemickém průmyslu a letectví). Program by mohl být spuštěn v polovině roku 2016 a byl by tak druhým největším trhem s emisními povolenkami (vedle trhu s povolenkami v Evropě). Čína je dnes největším emitentem CO2.
Zdroj: Bioenergy International, únor 2015 (překlad CZ Biom)
Datum uveřejnění: 25.5.15
Poslední změna: 25.5.2015
Počet shlédnutí: 347