Zprávy z tisku

Biden již slíbil návrat do WHO nebo ke klimatické dohodě

Washington/Praha 19. ledna (ČTK) - Výběr témat, která slíbil řešit hned po převzetí funkce 20. ledna nový americký prezident Joe Biden (řazeno abecedně):

 
Foto: jlhervàs@Flickr.com
 

Ekonomika - Biden již představil soubor opatření na podporu ekonomiky v objemu 1,9 bilionu dolarů (41 bilionů Kč). Peníze mají směřovat na boj s pandemií covidu-19, ulevit domácnostem i nastartovat hospodářský růst. Na boj s koronavirovou nákazou je v balíčku vyčleněno 415 miliard dolarů (8,9 bilionu Kč). Asi bilion dolarů (21,5 bilionu Kč) půjde na přímou pomoc domácnostem a zhruba 440 miliard dolarů (9,5 bilionu Kč) je určeno pro malé podniky, jež byly pandemií nejvíce zasaženy. Američané mají nad rámec už schváleného jednorázového koronavirového příspěvku 600 dolarů (12.900 Kč) obdržet dalších 1400 dolarů (30.100 Kč). Dávky v nezaměstnanosti se až do září zvýší o 100 na 400 dolarů týdně (8630 Kč). Chce také zavést minimální mzdu 15 dolarů (334 Kč) na hodinu (v současnosti je mzda ve výši 7,25 dolaru). Biden také avizoval, že zruší daňové škrty republikánů z roku 2017 pro nejbohatší a korporace, chce zajistit, aby se daně nezvyšovaly těm, kteří vydělávají méně než 400.000 dolarů ročně.

Írán - Biden avizoval, že USA by se mohly za určitých podmínek vrátit k jaderné dohodě mezi světovými mocnostmi a Íránem, která byla uzavřena v roce 2015 Spojenými státy v čele s Barackem Obamou spolu s Ruskem, Čínou, Británií, Francií a Německem. Dosluhující prezident Donald Trump od smlouvy v roce 2018 odstoupil a Írán tak přestal plnit jednotlivá ujednání. Trump také na Teherán uvalil tvrdé ekonomické sankce. Rozhodnutí zdůvodnil tím, že pakt je příliš mírný, nevztahuje se na íránský balistický program a neřeší sílící vojenský vliv Íránu v regionu. Írán poté začal dohodu porušovat. Podle Bidena záleží ale na tom, jak bude Írán spolupracovat na kontrole svého jaderného programu.

Klimatické změny a ekologie - Biden již dříve avizoval, že USA se opět připojí k pařížské dohodě o klimatu, která vstoupila v platnost v roce 2016 a od které USA v roce 2017 odstoupily. Trump tehdy uvedl, že dohoda by stála Američany biliony dolarů, zrušila pracovní místa a brzdila ropný, plynárenský, uhelný a zpracovatelský průmysl. Podle dokumentu, který nahradil Kjótský protokol, má být oteplování udrženo pod dvěma stupni Celsia, nejlépe do 1,5 stupně ve srovnání s předindustriálním obdobím. Bidenovým cílem je výrazně omezit emise oxidu uhličitého do roku 2050, několikrát dokonce hovořil o uhlíkové neutralitě do tohoto roku, na což hodlá postupně uvolnit dva biliony dolarů. Fosilní paliva by podle něj měla být nahrazena obnovitelnými zdroji energie a plánuje ukončení subvencí pro podniky vyrábějící fosilní paliva.

Koronavirus - Biden vedení USA přebírá na vrcholu pandemie. Spojené státy jsou nejpostiženější zemí světa, celkový počet nakažených se v zemi blíží k 25 milionům, mrtvých je téměř 400.000. Na zintenzivnění boje s koronavirovou nákazou je vyčleněno 415 miliard dolarů (8,9 bilionu Kč), které budou využity na urychlení vakcinačního programu či na opatření umožňující brzký návrat žáků do škol. Očkovací kampaň v prvních týdnech postupovala pomaleji, než vláda původně avizovala, kvůli čemuž se debatuje o změně strategie. Biden slíbil, že během prvních 100 dní jeho úřadování bude v USA podáno nejméně 100 milionů dávek vakcín. Také avizoval, že při inauguraci vyzve Američany, aby po dobu 100 dní na veřejnosti používali roušky. Povinně by se měly nosit v budovách federálních úřadů a při cestě mimo domovský stát. Chce také zřídit během prvního měsíce svého úřadování 100 federálních očkovacích center.

Migrace - První den v úřadě chce Biden představit návrh nového přistěhovaleckého zákona, který bude počítat s rychlejším získáním amerického občanství. Podle návrhu by přistěhovalci, kteří žili k 1. lednu letošního roku v USA, mohli získat po pěti letech registrace trvalé povolení k pobytu, pokud splní celou řadu podmínek. Po osmi letech legálního pobytu by pak mohli zažádat o americké občanství. Lhůty budou zkrácené například pro přistěhovalce, kteří do USA přicestovali v nezletilém věku, nebo pro osoby pracující v zemědělství. Nového zákona by mohlo využít až 11 milionů osob, jež v USA pobývají bez povolení. Biden také pravděpodobně zruší zákaz cestování do USA z některých převážně muslimských zemí. Chce také zastavit financování stavby zdi na hranici mezi USA a Mexikem a sloučit dosud rozdělené rodiny na hranicích s Mexikem. Plánuje také zmrazit na 100 dní deportace a poté obnovit zásadu Obamovy éry pro deportace cizinců, kdy mohou být deportováni lidé ohrožující národní bezpečnost nebo kteří spáchali trestné činy kromě trestného činu nedovoleného vstupu.

Světová zdravotnická organizace (WHO) - Spojené státy pod Trumpovým vedením loni v únoru oficiálně potvrdily odchod z WHO. Trump na WHO, která je jednou z agentur OSN, opakovaně útočil, obviňoval ji z přílišné náklonnosti vůči Číně a tvrdil, že špatně zvládla reakci na pandemii covidu-19. USA dosud byly největším přispěvatelem WHO, jejich příspěvek pokrýval kolem 20 procent rozpočtu WHO.

Zdroj: Tisková zpráva ČTK 19. 1. 2021

 


Datum uveřejnění: 19. ledna 2021
Poslední změna: 19. ledna 2021
Počet shlédnutí: 432