BBC: Přízemní ozón je zapomenutý skleníkový plyn

Ozón je zřejmě mnohem důležitější činitel klimatických změn, než dosud vědci předpokládali. Podle studie zveřejněné v časopise Natural journal vědci až dosud vliv ozónu na změny klimatu zcela přehlíželi, píše internetové zpravodajství BBC.

Korkový dub. Tato fotografie je zveřejněna pod licencí GNU Free Documentation License (Svobodná licence GNU pro dokumenty). Využívá materiál z článku Wikipedie "Cork Oak"
Foto: wikipedia.org

Přízemní ozón ničí rostliny a snižuje jejich schopnost absorbovat oxid uhličitý z atmosféry. Kvůli tomu zůstává v atmosféře více oxidu uhličitého, místo toho, aby zůstal vázaný v rostlinách. To podle autorů studie urychluje klimatické změny. "Ozón je zřejmě mnohem důležitější zdroj urychlování změn klimatu, než jsme si mysleli," řekl BBC spoluautor studie Peter Cox z univerzity v Exeteru.

Vědci již dlouho vědí, že ozón se ve vyšších vrstvách atmosféry chová jako klasický skleníkový plyn, který zachycuje tepelné záření, které by se jinak neškodně odrazilo do vesmíru. Přízemní ozón vzniká reakcí slunečního záření s dalšími skleníkovými plyny, jako jsou oxidy dusíku, oxid uhelnatý nebo metan. Kvůli skleníkovým plynům, které vznikají v důsledku lidské činnosti, je přízemním ozónem ohrožena velká část povrchu celé planety.

Podle zveřejněné studie se ukazuje, že ozón má velký, byť nepřímý vliv i v nižších vrstvách atmosféry. Výzkum přízemního ozónu se dosud zaměřoval pouze na dopady na lidské zdraví, ale stejně tak škodlivě působí ozón i na rostliny. Ty ztrácejí schopnost pohlcovat nadbytečný oxid uhličitý z atmosféry. "Nepřímé působení ozónu má stejně velký, ne-li větší dopad na atmosféru, než působení přímé," prohlásil Peter Cox.

Nicméně určit, jak rostoucí úroveň ozónu ovlivňuje celosvětový růst rostlin, je velmi komplikované. Ozón se dostává do rostlin póry na listech, ty pak vytváří látky, které snižují účinnost fotosyntézy, což rostliny oslabuje a ty pak nedorůstají své obvyklé velikosti. Jenže vysoká koncentrace jak přízemního ozónu, tak oxidu uhličitého má za následek, že se póry rostlin uzavírají. To znamená, že rostliny absorbují menší množství CO2, a také méně škodlivého ozónu, píše BBC.

Vědci sestavili počítačový model, který odhaduje působení koncentrace přízemního ozónu na množství oxidu uhličitého absorbovaného rostlinami během období 1900 - 2100. Model zkoumá vliv ozónu na fotosyntézu a vzájemné působení ozónu a oxidu uhličitého na uzavírání pórů v listech. Pracuje se dvěma scénáři, podle toho, zda jsou rostliny velmi citlivé na působení ozónu nebo jen málo. Podle velmi citlivého scénáře poklesl růst rostlin o 23 %, podle druhého scénáře o 14 %.

Podle článku Paula Rincona v BBC Online News ze dne 25. 07. 2007

Hugo Charvát, EcoMonitor

Tweet