Zprávy z tisku
Bázlivec kukuřičný již také v Německu!
Koncem července byl v Německu poprvé nalezen nebezpečný škůdce kukuřice – bázlivec kukuřičný.
Bázlivec kukuřičný (Diabrotica virgifera virgifera) se nedávno objevil také v Německu. Poté, co byl koncem července poprvé nalezen ve feromonovém lapáku v Bádensku-Wirtembersku (Ortenaukreis), byla zavedena zesílená kontrolní opatření. Kromě okamžité likvidace byla minimálně na tři roky vytvořena kolem místa nálezu zóna napadení o poloměru 1 kilometr a bezpečnostní zóna o poloměru 5 kilometrů. V těchto zónách bylo rozmístěno celkem 160 lapáků. Ve dvou z nich byl začátkem srpna nalezen druhý a třetí brouk. V polovině srpna se objevili další jedinci také v Bavorsku (u Passau a Freisingu a v blízkosti letiště Mnichov).
Škůdce se šíří přirozenou cestou díky velmi dobrým letovým schopnostem, takže se areál napadení každý rok zvětšuje o 40 až 80 kilometrů. K umělému šíření dochází zavlečením letadly, železnicí a jinými dopravními prostředky. Přirozenému postupu Evropou nelze podle dosavadních poznatků zabránit, lze ho však zpomalit. Existují různé možnosti ochrany:
1. Změna osevního postupu: Pokud se kukuřice nepěstuje jako monokultura, ale v intervalu tří let, přijde bázlivec kukuřičný o přirozený zdroj potravy. Nejvhodnější jsou dvouděložné plodiny, protože jednoděložné (jako obiloviny) mohou sloužit bázlivci jako potrava.
2. Moření osiva: Agrární koncerny doporučují v rámci prevence proti žíru larev ošetřit veškeré osivo clothianidinem. V Severní Americe byla tato účinná látka registrována již v roce 2003, v roce 2005 byla povolena v Německu.
3. Výsev transgenní kukuřice: V USA se pěstují téměř výhradně geneticky modifikované odrůdy. V zemích Evropské unie nejsou tyto odrůdy ještě povoleny. Pokusné pole s touto kukuřicí bylo před nedávnem opět zničeno odpůrci genových technologií.
4. Biologická ochranná opatření: Pokusy stále probíhají. V USA patří k přirozeným nepřátelům některé druhy střevlíků, drabčíci, roupci, parazitické vosičky (Braconidae), pavouci a hlístice. Škůdce je napadán také houbami rodu Beuveria a Metarhizium. Úspěchů bylo dosaženo rovněž aplikací rostlinných extraktů jako pyrethrinu a/nebo rotenonu. Tento způsob ochrany je však nákladný a tím i ekonomicky nevýhodný. Podle rakouské Agentury pro zdraví a bezpečnost potravin se v evropských podmínkách zkoumají možnosti použití parazitických dvoukřídlých z čeledi Tachinidae (kuklicovití), které jsou přirozenými nepřáteli bázlivce kukuřičného v Mexiku.
5. Nejjednodušší možnost, jak škůdce zastavit, není v moci člověka. Epidemie by se mohla omezit, kdyby zimní teploty nepřesahovaly 10 °C, protože by tak nedocházelo k líhnutí larev.
DLZ-Agrarmag., 2007, č. 9, s. 14–15
Top Agrar, 2007, č. 9, s. 39
Zdroj: Agronavigátor
Datum uveřejnění: 27.9.07
Poslední změna: 27.9.2007
Počet shlédnutí: 377
Bázlivec kukuřičný již také v Německu!
Koncem července byl v Německu poprvé nalezen nebezpečný škůdce kukuřice – bázlivec kukuřičný.
Bázlivec kukuřičný (Diabrotica virgifera virgifera) se nedávno objevil také v Německu. Poté, co byl koncem července poprvé nalezen ve feromonovém lapáku v Bádensku-Wirtembersku (Ortenaukreis), byla zavedena zesílená kontrolní opatření. Kromě okamžité likvidace byla minimálně na tři roky vytvořena kolem místa nálezu zóna napadení o poloměru 1 kilometr a bezpečnostní zóna o poloměru 5 kilometrů. V těchto zónách bylo rozmístěno celkem 160 lapáků. Ve dvou z nich byl začátkem srpna nalezen druhý a třetí brouk. V polovině srpna se objevili další jedinci také v Bavorsku (u Passau a Freisingu a v blízkosti letiště Mnichov).
Škůdce se šíří přirozenou cestou díky velmi dobrým letovým schopnostem, takže se areál napadení každý rok zvětšuje o 40 až 80 kilometrů. K umělému šíření dochází zavlečením letadly, železnicí a jinými dopravními prostředky. Přirozenému postupu Evropou nelze podle dosavadních poznatků zabránit, lze ho však zpomalit. Existují různé možnosti ochrany:
1. Změna osevního postupu: Pokud se kukuřice nepěstuje jako monokultura, ale v intervalu tří let, přijde bázlivec kukuřičný o přirozený zdroj potravy. Nejvhodnější jsou dvouděložné plodiny, protože jednoděložné (jako obiloviny) mohou sloužit bázlivci jako potrava.
2. Moření osiva: Agrární koncerny doporučují v rámci prevence proti žíru larev ošetřit veškeré osivo clothianidinem. V Severní Americe byla tato účinná látka registrována již v roce 2003, v roce 2005 byla povolena v Německu.
3. Výsev transgenní kukuřice: V USA se pěstují téměř výhradně geneticky modifikované odrůdy. V zemích Evropské unie nejsou tyto odrůdy ještě povoleny. Pokusné pole s touto kukuřicí bylo před nedávnem opět zničeno odpůrci genových technologií.
4. Biologická ochranná opatření: Pokusy stále probíhají. V USA patří k přirozeným nepřátelům některé druhy střevlíků, drabčíci, roupci, parazitické vosičky (Braconidae), pavouci a hlístice. Škůdce je napadán také houbami rodu Beuveria a Metarhizium. Úspěchů bylo dosaženo rovněž aplikací rostlinných extraktů jako pyrethrinu a/nebo rotenonu. Tento způsob ochrany je však nákladný a tím i ekonomicky nevýhodný. Podle rakouské Agentury pro zdraví a bezpečnost potravin se v evropských podmínkách zkoumají možnosti použití parazitických dvoukřídlých z čeledi Tachinidae (kuklicovití), které jsou přirozenými nepřáteli bázlivce kukuřičného v Mexiku.
5. Nejjednodušší možnost, jak škůdce zastavit, není v moci člověka. Epidemie by se mohla omezit, kdyby zimní teploty nepřesahovaly 10 °C, protože by tak nedocházelo k líhnutí larev.
DLZ-Agrarmag., 2007, č. 9, s. 14–15
Top Agrar, 2007, č. 9, s. 39
Zdroj: Agronavigátor
Datum uveřejnění: 27.9.07
Poslední změna: 27.9.2007
Počet shlédnutí: 377