Zprávy z tisku

Až dvacetkrát míň nových větrníků než v Rakousku

Během příštích pěti let by v Evropě měla přibýt skoro polovina současného výkonu větrných elektráren. V Česku ale vznikne v horším případě jen dvacetkrát méně turbín než v podobně velkém a větrném Rakousku. Předpovídá to právě zveřejněná analýza Wind Europe, evropské větrné asociace. [1]

Wind Europe zveřejnil předpovědi vývoje větrné energetiky do 2023.

V Evropě by mělo vzniknout mezi 67 až 112 gigawatty (GW) nových větrných turbín. Kolik to bude ve skutečnosti záleží především na tom, jaké Národní energeticko-klimatické plány předloží jednotlivé členské státy EU. Ty jsou klíčovým prvkem snahy EU transformovat fosilní energetiku na obnovitelnou a zbrzdit tak příčiny klimatické krize a zlepšit kvalitu ovzduší. Národní státy v nich popisují, jakým tempem a způsobem budou rozvíjet obnovitelné zdroje energie (OZE) a energetickou efektivitu do roku 2030.

Český návrh Národního energeticko-klimatického plánu, který připravovala ještě bývalá ministryně Marta Nováková, kritizovala Komora OZE už dříve za příliš nízkou ambici. V červnu se ke kritice přidala i Evropská komise, opět zejména kvůli nízké ambici rozvoje obnovitelných zdrojů. Hlavní slabinou návrhu je zaměření na ekologicky neudržitelné spalování biomasy ve velkých elektrárnách a teplárnách místo rozvoje výroby elektřiny především z větru nebo slunce, uvedla ve své dřívější analýze Komora OZE.

“Bývalá ministryně Nováková nám pro příští dekádu naplánovala zvýšit výrobu čisté elektřiny pouze o 0,6 procentního bodu: z podílu 13,6 % dosaženého v roce 2016 na 14,2 % očekávaného v roce 2030. To je zcela mimo realitu a je na ministru Havlíčkovi, aby tuto zásadní chybu do konce roku opravil,” uvedl Štěpán Chalupa, předseda Komory OZE.

Dnes zveřejněná předpověď rozvoje větrné energetiky od Wind Europe předpovídá rozvoj sektoru podle tří možných scénářů. Podle nich by mělo v Evropě každoročně přibývat mezi 13 a 22 gigawatty nových větrných elektráren. Zhruba tři čtvrtiny z toho budou elektrárny na souši (zbývající čtvrtina jsou elektrárny na moři). 

Podle středního scénáře by na konci roku 2023 mělo v Evropě stát 277 gigawattů větrných elektráren, o polovinu víc, než na konci roku 2018 (189 GW). [2] Může to ale být ještě o 22 GW víc, pokud státy vylepší podmínky pro rozvoj větrných elektráren. I přes aktuální zpomalení trhu v Německu by lídrem trhu mělo zůstat Německo, následované Španělskem, Francií, Švédskem a Itálií.

“Odhadujeme, že v Česku vznikne 0,07 až 0,5 gigawattu (70 až 500 megawattů; megawatt je tisícina gigawattu; poznámka redakce) větrných elektráren. Záleží, jak ministr Havlíček upraví Návrh Plánu. To je až dvacetkrát méně, než kolik očekávají kolegové v Rakousku, které je podobně velké, má podobnou hustotu osídlení a v celku i srovnatelné větrné podmínky (1 246 MW),” uvedl Michal Janeček, předseda České společnosti pro větrnou energii.

“V okolních státech se každoročně staví zhruba tolik větrných elektráren, kolik jich v Česku vzniklo za 10 let. Důvodem samozřejmě není, že by v Česku nefoukalo nebo tu byly dražší elektrárny než v Rakousku, Polsku, Bavorsku a Sasku. Důvodem je neexistující podpora státu a to nejen finanční,” doplnil Janeček

Klíčové budou komunitní větrné elektrárny

V rámci tzv. komunitních projektů obce spolu s občany a soukromými podnikateli staví a provozují vodní, solární nebo větrné elektrárny či teplárny na biomasu. Takové projekty přinášejí větší akceptaci obnovitelných zdrojů veřejností díky jejímu přímému zapojení a vedou k demokratizaci energetiky. Vedle finančních zisků pro všechny zapojené partnery tento typ projektů přináší i další benefity: důraz na udržitelné využívání zdrojů, energetickou nezávislost a rozvoj obcí díky novým příjmům. Z toho důvodu rozvoj komunitních projektů preferuje i aktualizovaná evropská legislativa a národní státy včetně Česka je budou do svých zákonů implementovat. 

V zahraničí jsou komunitní projekty velmi využívány pro rozvoj OZE již od počátku obnovitelných zdrojů energie. Komora OZE i ekologické organizace podporují zavedení specifických zvýhodněných podmínek, které umožní komunitním projektům uplatnit se v tržním prostředí a napomohou jejich rozvoji. “V Belgii, Německu, Británii i jinde existují tisíce, možná desetitisíce obnovitelných zdrojů spoluvlastněných obcemi, podnikateli a občany,” dodal Štěpán Chalupa.

Prameny
[1] WIND ENERGY IN EUROPE: OUTLOOK TO 2023 (zde)
[2] WIND ENERGY IN EUROPE IN 2018. Trends and statistics (zde)

Zdroj: Společná tisková zpráva komory OZE a České společnosti pro větrnou energii 8.10.2019

 

Datum uveřejnění: 8. října 2019
Poslední změna: 8. října 2019
Počet shlédnutí: 123