Zprávy z tisku
Austrálie zvažuje ukládání oxidu uhličitého do mořského dna
Australská vláda zvažuje, že do budoucna povolí ukládat do dna oceánu ve svém pobřežním pásmu oxid uhličitý. S myšlenkou využít mořské dno k ukládání emisních plynů, které odborníci považují za hlavního viníka globálního oteplování, ale nesouhlasí ochránci přírody. S průzkumem vhodných úložišť by se mělo začít již letos, píše dnes agentura Reuters.
Náměstek ministra energetiky Martin Ferguson na úterní tiskové konferenci v Sydney věnované energetice oznámil, že vláda hodlá tento rok připravit zákonný podklad, který by umožňoval využít jako úložiště skleníkových plynů pocházejících z provozu uhelných elektráren mořské dno.
"Austrálie má významný geologický potenciál pokud jde o ukládání, a to zejména v sedimentárních pánvích mořského pobřežního pásma," prohlásil Ferguson. Pokud se podle něj podaří letos prosadit dodatek k zákonu o mořské těžbě ropy z roku 2006, okamžitě se začne s hledáním vhodných úložišť. "V takovém případě by se Austrálie stala jednou z prvních zemí, které by zavedly regulovaný režim nakládání s oxidem uhličitým," dodal ministr.
Ekologové ale této myšlence nejsou nakloněni. Podle nich nelze zaručit, že nedojde k únikům emisí, a tím i k narušování oceánského ekosystému.
Konzervativní vláda premiéra Kevina Rudda ovšem koncem loňského roku, kdy se chopila moci, označila boj proti dopadům klimatických změn za jednu ze svých priorit a je připravena regulační režim s emisemi prosadit.
Austrálie je největším vývozcem uhlí na světě a na spalování fosilních paliv je závislá i její doprava a výroba energie. Asi 80 procent australské elektřiny pochází z uhelných elektráren. Země je také odpovědná za 1,2 procenta skleníkových plynů vyprodukovaných ve světě.
Předpovědi přitom naznačují, že množství emisí vyprodukovaných v Austrálii má nadále růst a že v roce 2012 naroste ve srovnání se stavem v roce 1990 o 108 procent.
Ferguson potvrdil, že Austrálie bude při výrobě energie závislá i nadále na uhlí, a proto je podle něho nezbytné, aby začala emisní plyny regulovat.
"Čisté energii založené na uhlí, a to včetně jímání a uskladňování oxidu uhličitého, připadne v souvislosti s budoucím omezováním skleníkových plynů životně důležitá úloha. A k tomu, abychom pokročili ke komerční dosažitelnosti těchto technologií, je nezbytné koordinované úsilí na celonárodní úrovni," prohlásil Ferguson.
Zdroj: Ekolist
Datum uveřejnění: 20.3.08
Poslední změna: 20.3.2008
Počet shlédnutí: 101
Austrálie zvažuje ukládání oxidu uhličitého do mořského dna
Australská vláda zvažuje, že do budoucna povolí ukládat do dna oceánu ve svém pobřežním pásmu oxid uhličitý. S myšlenkou využít mořské dno k ukládání emisních plynů, které odborníci považují za hlavního viníka globálního oteplování, ale nesouhlasí ochránci přírody. S průzkumem vhodných úložišť by se mělo začít již letos, píše dnes agentura Reuters.
Náměstek ministra energetiky Martin Ferguson na úterní tiskové konferenci v Sydney věnované energetice oznámil, že vláda hodlá tento rok připravit zákonný podklad, který by umožňoval využít jako úložiště skleníkových plynů pocházejících z provozu uhelných elektráren mořské dno.
"Austrálie má významný geologický potenciál pokud jde o ukládání, a to zejména v sedimentárních pánvích mořského pobřežního pásma," prohlásil Ferguson. Pokud se podle něj podaří letos prosadit dodatek k zákonu o mořské těžbě ropy z roku 2006, okamžitě se začne s hledáním vhodných úložišť. "V takovém případě by se Austrálie stala jednou z prvních zemí, které by zavedly regulovaný režim nakládání s oxidem uhličitým," dodal ministr.
Ekologové ale této myšlence nejsou nakloněni. Podle nich nelze zaručit, že nedojde k únikům emisí, a tím i k narušování oceánského ekosystému.
Konzervativní vláda premiéra Kevina Rudda ovšem koncem loňského roku, kdy se chopila moci, označila boj proti dopadům klimatických změn za jednu ze svých priorit a je připravena regulační režim s emisemi prosadit.
Austrálie je největším vývozcem uhlí na světě a na spalování fosilních paliv je závislá i její doprava a výroba energie. Asi 80 procent australské elektřiny pochází z uhelných elektráren. Země je také odpovědná za 1,2 procenta skleníkových plynů vyprodukovaných ve světě.
Předpovědi přitom naznačují, že množství emisí vyprodukovaných v Austrálii má nadále růst a že v roce 2012 naroste ve srovnání se stavem v roce 1990 o 108 procent.
Ferguson potvrdil, že Austrálie bude při výrobě energie závislá i nadále na uhlí, a proto je podle něho nezbytné, aby začala emisní plyny regulovat.
"Čisté energii založené na uhlí, a to včetně jímání a uskladňování oxidu uhličitého, připadne v souvislosti s budoucím omezováním skleníkových plynů životně důležitá úloha. A k tomu, abychom pokročili ke komerční dosažitelnosti těchto technologií, je nezbytné koordinované úsilí na celonárodní úrovni," prohlásil Ferguson.
Zdroj: Ekolist
Datum uveřejnění: 20.3.08
Poslední změna: 20.3.2008
Počet shlédnutí: 101