Atom se musí také dotovat

Proměnlivosti, tvé jméno zní energetická koncepce České republiky! Za Fischerovy vlády dominoval výrazný tlak na prolomení územních limitů těžby uhlí . Pak štafetu přebral dnes již odkloněný ministr Kocourek, který i zaryté fanoušky atomu šokoval plánem čítajícím výstavbu až 18 nových reaktorů. Letos přišel Martin Kuba s novým materiálem, který se nepokouší ani tvářit koncepčně: monopol centralizované energetiky ovládané dominantním ČEZ zůstane zachován, jen s malou změnou: místo uhlí zavládne uran.

Výstavba dalších reaktorů je naprosto legitimní politický cíl. Jde ovšem o to, zda stojí na reálných základech. Ministr Kuba je patrně jasnovidec, když dokáže odhadnout výkon ekonomiky i spotřeby a nepotřebuje k tomu škálu možností vývoje technologií a jejich cen. Spotřebitelům elektřiny však spolehnutím se na jeden scénář - navíc s investičně náročnou technologií - mohou za pár let přibýt vrásky při pohledu na účet za atomové sny.

Dobře utajené dotace

Systém dotací pro elektřinu z nových jaderných reaktorů ukrývá ministerstvo průmyslu pod abstraktním názvem "kompenzační platby". Ovšem třeba společnost Candole Partners poukázala, že kvůli vysokému finančnímu riziku nelze výstavbu reaktorů provést bez přímého zapojení státu a účet nebude malý: 3,6 až 15 miliard korun ročně. Ve Velké Británii podmiňuje elektrárenský gigant EDF investice do stavby reaktorů získáním dotací formou odběru jaderné elektřiny s výrazným příplatkem k velkoobchodní ceně.

A zatímco jádro chce česká energetická koncepce skrytě dotovat, o podporu naopak přicházejí nové technologie. Přitom škrcení čistých zdrojů je krátkozraké. Již studie zpracované pro Pačesovu komisi v roce 2008 ukázaly, že tyto zdroje mohou výhledově pokrýt ekvivalent dvou třetin dnešní spotřeby energie. Od té doby prošly mohutným vývojem. Podle analytiků agentury Bloomberg klesla cena fotovoltaiky za poslední tři roky o 75 procent. Díky tomu je dnes sluneční elektřina v Německu, Itálii nebo Španělsku levnější než maloobchodní cena elektřiny.

Růstem obnovitelných zdrojů do energetického systému se tak konečně dostává svoboda volby. Neuvěřitelných 40 procent z německých slunečních, biomasových či větrných zdrojů patří domácnostem, o dalších dvacet procent se dělí farmáři a drobní podnikatelé. To může být také důvodem, proč se tak ČEZ čisté energetiky bojí.

Sluneční energie má dnes v Česku image dotovaného zdroje, kvůli kterému je elektřina obecně dražší. Ale to je krajně nespravedlivé hodnocení. Skutečnou příčinou problému je právě neujasněná a proměnlivá energetická koncepce státu.

Atomový holub na střeše

Její nový návrh obsahuje i několik dobrých bodů, ke kterým se dosud ministerstvo průmyslu stavělo zády. Konečně se dostalo alespoň na verbální podporu inteligentních sítí. Myslí se i na snižování spotřeby ropy v dopravě podporou zemního plynu, elektromobility i železniční dopravy. Kámen úrazu je ale v neschopnosti vidět pokrok v obnovitelných zdrojích. Nové jaderné reaktory vyrobí elektřinu nejdříve v roce 2025, pokud ČEZ vůbec dotáhne výstavby reaktorů do konce. Za deset let však již sluneční, větrné nebo bioplynové zdroje mohou postupně proměnit evropskou energetiku dostupnější elektřinou. Je lepší jít slepou cestou nekritického obdivu atomu, nebo porovnat šance jednotlivých technologií?

Martin Sedlák
Autor je ředitel Aliance pro energetickou bezpečnost.

Zdroj: EnviWeb

 

Tweet

Datum uveřejnění: 29.8.12
Poslední změna: 29.8.2012
Počet shlédnutí: 131