Zprávy z tisku

Analýza: Přeprava plynu přes oceán produkuje až stonásobek emisí oproti uhlí

Praha 24. ledna (ČTK) - Přeprava zemního plynu přes oceán až do Česka vyprodukuje více než stonásobek emisí oproti současné přepravě uhlí. Naopak u uhlí vzniká výrazně více emisí při spalování. Vyplývá to z analýzy portálu datové žurnalistiky Evropa v datech, podle níž je tak z dlouhodobého hlediska nejvhodnější kombinace jaderné energie a obnovitelných zdrojů.

 
Foto: QuintendeGraaf@Unsplash.com
 

Česko čerpá plyn ze zámoří od předloňského podzimu, odkdy má energetická skupina ČEZ pronajatou kapacitu v terminálu na zkapalněný zemní plyn (LNG) v nizozemském Eemshavenu. Podle portálu se přeprava plynu z USA přes Nizozemsko, Německo až do Česka uskutečňuje na zhruba 10.000 kilometrech. Oproti tomu české uhlí do elektrárny putuje řádově jednotky až stovky kilometrů. Během cesty se tak podle analýzy vyprodukuje přibližně 132 gramů oxidu uhličitého na přepravený kilogram plynu. Oproti tomu při přepravě uhlí na mnohem kratší vzdálenosti jsou vyprodukované emise až stonásobně nižší.

Zatímco při porovnání emisí z dopravy vychází lépe tuzemské uhlí než americký plyn, u emisí ze spalování je to podle analýzy naopak. "Na kilogram spáleného uhlí připadá 2,28 kg oxidu uhličitého, na kilogram plynu je to 1,9 kg oxidu uhličitého, což představuje zhruba dvacetiprocentní rozdíl. V obou případech tak z kila paliva vzniká více než kilo emisí, a to zejména kvůli tomu, že v případě oxidu uhličitého se na každý atom uhlíku navážou dva atomy kyslíku, který navíc uhlík hmotností převyšuje,“ vysvětlil Milan Mařík z Evropy v datech. Upozornil na to, že právě při spalování vzniká řádově více skleníkových plynů než při transportu.

Konečné porovnání negativních důsledků uhlí a plynu je však podle Maříka komplikované, protože uhlíkovou stopu zemního plynu ještě zvyšují úniky metanu do ovzduší při jeho těžbě a přepravě. Ty ovšem přesně dosud vyčíslené nejsou.

Podle portálu Evropa v datech je tak otázkou, jaká je efektivita investic do plynové infrastruktury, když si Evropa vytkla cíl být do roku 2050 uhlíkově neutrální. "Finanční prostředky by mohly být rovnou alokovány na obnovitelné zdroje, případně kombinaci obnovitelných zdrojů a jádra, které mají uhlíkovou stopu výrazně menší. Například prostředky z evropských fondů nebo získané z prodeje emisních povolenek by měly být využity právě pro zelenou modernizaci v členských zemích EU," řekla šéfredaktorka portálu CSRD.cz Kateřina Novotná.

Podle energetiků ovšem bude plyn v příštích letech ještě hrát důležitou roli, protože posílení podílu jádra a obnovitelných zdrojů bude trvat.

Zdroj: Tisková zpráva ČTK 24. 1. 2024

 


Datum uveřejnění: 24.1.24
Poslední změna: 24.1.2024
Počet shlédnutí: 275