Zprávy z tisku
Analytici: Trh s elektřinou v Německu kvůli podpoře OZE nefunguje
Trh s elektřinou v Německu nefunguje, uškodila mu silná podpora obnovitelných zdrojů, která jde proti zájmu spotřebitelů. Tvrdí to analytici investiční banky Macquarie, podle nichž budou domácnosti v budoucnu za elektřinu platit čím dál víc, zatímco cena na velkoobchodní úrovni se drží nízko.
Problémem je podle analytiků například i to, že schází podpora výstavby
záložních zdrojů, zatímco levné uhlí odrazuje dodavatele od užívání
čistších elektráren na plyn.
Maloobchodní ceny se budou dál zvyšovat, aby pokryly náklady na výstavbu
solárních a větrných elektráren a jejich připojování do sítě. To ale
kontrastuje se situací na velkoobchodním trhu, kde ceny tlačí dolů
nadměrná výroba elektřiny právě v těch zařízeních, která se těší
všeobecné podpoře, neboť představují takzvanou čistou energii.
"Dokud nenastane nějaká radikální změna, tak musíme konstatovat, že trh s
elektřinou se v Německu strukturálně zhroutil," poznamenávají
analytici. Vzhledem k tomu, že výrazně klesla cena instalací solárních
elektráren a nižší jsou i náklady, které jdou k tíži spotřebitelů, měla
by vláda podle analytiků přestat solární elektrárny dotovat.
Jakmile začal Berlín elektřinu ze solárních panelů subvencovat, začaly
solární elektrárny v Německu růst jako houby po dešti. V současné době
už jsou k rozvodné síti připojeny solární elektrárny s kapacitou
přibližně 32 gigawattů a podle analytiků se toto číslo kvůli subvencím
zvýší o dalších až pět gigawattů.
Režim subvencí podle analytiků pokračuje navzdory tomu, že náklady na
instalaci střešních solárních panelů se blíží ceně elektřiny z běžné
sítě. To znamená, že solární kolektory mohou na trhu konkurovat i bez
podpory. "Nakonec to ohrozí úlohu, jakou hraje při stanovování cen pro
velkoobchodní účely výroba elektřiny z uhelných elektráren,"
poznamenávají analytici.
Místo toho se stane, že lignit převezme na německém trhu výroby
elektřiny roli marginálního paliva, což ceny elektřiny ještě víc stlačí.
Toto palivo je totiž o osm až devět eur na megawatthodinu levnější než
uhlí. Hlavní problém plynoucí z velkých objemů solárních kapacit je
podle analytiků v tom, že ve špičce snižuje ceny právě výroba elektřiny
ze slunce.
Kolem poledne se ceny elektřiny většinou zvyšovaly, protože během oběda
se zvyšovala poptávka. V posledních zhruba třech letech ale tyto ceny
mají tendenci příliš se neměnit, protože na trh dorazí elektřina ze
slunečních zdrojů.
Loni 25. prosince se například stalo, že cena elektřiny na promptním
trhu v Německu byla celý den záporná, protože trh zaplavovala kvanta
elektřiny z obnovitelných zdrojů. Podle německých zákonů musí být taková
elektřina využita, když se vyrobí.
Analytici také uvedli, že asi polovině elektráren na uhlí a lignit hrozí
ukončení činnosti, protože jsou příliš staré. Zhruba 93 procent
elektráren na černé uhlí je v provozu více než 21 let a 56 procentům
hrozí, že bude nutné je odstavit.
"Plynové elektrárny jsou výrazně mladší než uhelné a lignitové, ale
dokonce i ty nejmodernější (plynové) elektrárny mají problém uplatnit se
na trhu," tvrdí analytici. Plynové elektrárny v Německu v posledních
třech letech fungují se ztrátami, protože plyn je dražší než uhlí. Tento
stav se podle analytiků udrží i další čtyři roky.
Zdroj: ČTK
Datum uveřejnění: 24.1.13
Poslední změna: 24.1.2013
Počet shlédnutí: 414
Analytici: Trh s elektřinou v Německu kvůli podpoře OZE nefunguje
Trh s elektřinou v Německu nefunguje, uškodila mu silná podpora obnovitelných zdrojů, která jde proti zájmu spotřebitelů. Tvrdí to analytici investiční banky Macquarie, podle nichž budou domácnosti v budoucnu za elektřinu platit čím dál víc, zatímco cena na velkoobchodní úrovni se drží nízko.
Problémem je podle analytiků například i to, že schází podpora výstavby záložních zdrojů, zatímco levné uhlí odrazuje dodavatele od užívání čistších elektráren na plyn.
Maloobchodní ceny se budou dál zvyšovat, aby pokryly náklady na výstavbu solárních a větrných elektráren a jejich připojování do sítě. To ale kontrastuje se situací na velkoobchodním trhu, kde ceny tlačí dolů nadměrná výroba elektřiny právě v těch zařízeních, která se těší všeobecné podpoře, neboť představují takzvanou čistou energii.
"Dokud nenastane nějaká radikální změna, tak musíme konstatovat, že trh s elektřinou se v Německu strukturálně zhroutil," poznamenávají analytici. Vzhledem k tomu, že výrazně klesla cena instalací solárních elektráren a nižší jsou i náklady, které jdou k tíži spotřebitelů, měla by vláda podle analytiků přestat solární elektrárny dotovat.
Jakmile začal Berlín elektřinu ze solárních panelů subvencovat, začaly solární elektrárny v Německu růst jako houby po dešti. V současné době už jsou k rozvodné síti připojeny solární elektrárny s kapacitou přibližně 32 gigawattů a podle analytiků se toto číslo kvůli subvencím zvýší o dalších až pět gigawattů.
Režim subvencí podle analytiků pokračuje navzdory tomu, že náklady na instalaci střešních solárních panelů se blíží ceně elektřiny z běžné sítě. To znamená, že solární kolektory mohou na trhu konkurovat i bez podpory. "Nakonec to ohrozí úlohu, jakou hraje při stanovování cen pro velkoobchodní účely výroba elektřiny z uhelných elektráren," poznamenávají analytici.
Místo toho se stane, že lignit převezme na německém trhu výroby elektřiny roli marginálního paliva, což ceny elektřiny ještě víc stlačí. Toto palivo je totiž o osm až devět eur na megawatthodinu levnější než uhlí. Hlavní problém plynoucí z velkých objemů solárních kapacit je podle analytiků v tom, že ve špičce snižuje ceny právě výroba elektřiny ze slunce.
Kolem poledne se ceny elektřiny většinou zvyšovaly, protože během oběda se zvyšovala poptávka. V posledních zhruba třech letech ale tyto ceny mají tendenci příliš se neměnit, protože na trh dorazí elektřina ze slunečních zdrojů.
Loni 25. prosince se například stalo, že cena elektřiny na promptním trhu v Německu byla celý den záporná, protože trh zaplavovala kvanta elektřiny z obnovitelných zdrojů. Podle německých zákonů musí být taková elektřina využita, když se vyrobí.
Analytici také uvedli, že asi polovině elektráren na uhlí a lignit hrozí ukončení činnosti, protože jsou příliš staré. Zhruba 93 procent elektráren na černé uhlí je v provozu více než 21 let a 56 procentům hrozí, že bude nutné je odstavit.
"Plynové elektrárny jsou výrazně mladší než uhelné a lignitové, ale dokonce i ty nejmodernější (plynové) elektrárny mají problém uplatnit se na trhu," tvrdí analytici. Plynové elektrárny v Německu v posledních třech letech fungují se ztrátami, protože plyn je dražší než uhlí. Tento stav se podle analytiků udrží i další čtyři roky.
Zdroj: ČTK
Datum uveřejnění: 24.1.13
Poslední změna: 24.1.2013
Počet shlédnutí: 414