Obsah Alternativní energie 3/2008

ANOTACE AE3/2008

Alternativní energie XI. ročník

Číslo 3/2008 vyšlo 16. června 2008. Další číslo vyjde 25. srpna 2008.

Rozšířené obory: solární energie, bioplyn, biomasa

Slunečním městem se stal Mnichov

Zdeněk Kučera

Největší veletrh o solární technologii je Intersolar. První ročník se konal v roce 2000 ve Freiburgu nedaleko francouzsko-německých hranic, tehdy na ploše 9 tisíc metrů, loňský poslední ročník už potřeboval 31 tisíc m2. Přesto to bylo pro obrovský zájem veřejnosti stále málo, a tak se letos poprvé celý veletrh přestěhoval do jednoho z největších výstavních areálů -  do Mnichova. Mnichovské premiéry se zúčastnilo více než 1000 vystavovatelů ze 40 zemí prezentujících svou produkci a solární služby na ploše přes 76 000 m². To je oproti loňskému ročníku rozšíření o 120 %. Počet návštěvníků přesáhl hranici 40 000.

AUTOTEC v intencích doby? Ještě úplně ne!

Zdeněk Kučera

Během května dosáhla cena barelu ropy 135 dolarů. Krátce na to se promítla do cen pohonných hmot. V současné době platíme historicky nejdražší benzín a naftu. Vzhledem k těmto okolnostem bychom mohli předpokládat, že úsporné motory a alternativní paliva budou dominantním, ne-li jediným tématem letošního veletrhu AUTOTEC 2008. Bohužel ne. Přesto se daly najít novinky, které jsou, takříkajíc v intencích doby. Především výrobci městských a příměstských autobusů už dlouho sledují alternativní pohony především s motory na zemní plyn s označením CNG. Náklady na provoz jen v cenách za zemní plyn jsou stále zhruba poloviční, navíc zemní plyn je osvobozen od spotřební daně a provozovatel může žádat o dotace na nákup.

Půjdeme už konečně do „soláru“?

Jaroslav Peterka

Připravili jsme seriál s názvem Energie XXI. století, v němž chceme přehledně ukázat vývojové trendy a efektivnost jednotlivých technologií. Začínáme se solární termikou. Pokusili jsme se shrnout pro začínající investory hlavní problémy slunečních kolektorů resp. solárních soustav a odpovědět na řadu otázek: kolik kolektorů a kam je umístit, jak akumulovat teplo, z čeho se skládá solární soustava, jak se vyznat v typech kolektorů, výpočet návratnosti a další a další.

Zajímavé solární instalace

Antonín Hrabec, VARMEXIN

Autor přináší několik zdařilých instalací solárních soustav, představuje jejich technické řešení a výkony. Například koncepce nízkoenergetického rodinného domu v Hustopečích u Brna, vybaveného 6 vakuovými kolektory a tepelným čerpadlem.

Proti zdražování energie využijte slunce

Karel Svoboda

Poslední nárůst cen energií nás opět přesvědčil, že ani firmy, ani domácnosti nemohou v blízké budoucnosti zůstat na stávajícím energetickém systému. Ceny ropy, plynu, elektřiny prodraží výrobky, dopravu, služby a kdo nedokáže čelit těmto vlivům jinak, než že energetickou spotřebu bude neustále promítat do cen své produkce, musí počítat s výrazným zhoršováním své ekonomické bilance.
Pro využití slunečního záření k výrobě tepla nebo elektřiny je z hlediska srovnání investic do jiných energetických zdrojů cesta k realizaci takového zařízení relativně nejjednodušší a nejméně zasahuje do jiných přírodních forem. Teplotní systém přijímá vodu z vodovodního řadu většinou o poměrně nízkých teplotách. Pro její teplotní využití ji musíme ohřát např. na 50°C. Pokud už v jarních měsících vodu třeba jen na 40°C ohřeje slunce, ušetříme během roku celkově 70% nákladů. Dobře postavený systém, sestavený z kotle, výměníku, termických solárních kolektorů, nějaké elektroniky a instalatérských prací, dokáže vyrábět teplou vodu po značnou část roku  ve výrazně nižších cenách, provoz fungující solární termické soustavy spotřebuje za jednu hodinu pouze 50W elektrické energie.

Porovnání výkonových charakteristik trubkového vakuového a plochého atmosférického kolektoru

Tomáš Matuška, Bořivoj Šourek

Na trhu v ČR a v Evropě se začínají stále více objevovat trubkové (trubicové) vakuové solární kolektory využívající tzv. Sydney trubku. Základní části těchto kolektorů jsou v naprosté většině čínské výroby a jsou relativně velmi levné, zvláště v porovnání s klasickými jednostěnnými trubkovými vakuovými kolektory s plochou lamelou. Tento článek by měl dát alespoň částečně odpověď na otázky často kladené a diskutované v souvislosti s trubkovými kolektory typu Sydney jako například: „Mají vyšší výkon než běžné ploché kolektory ?“ či „Dodají za rok více energie?“, poopravit některé zažité mýty jako „Trubkový vakuový kolektor je účinnější než plochý kolektor“ či „Trubkové kolektory lze výhodně použít pro ohřev bazénové vody“ a naznačit vhodný aplikační potenciál v běžných instalacích.

ČEZ buduje technologie na bázi obnovitelných zdrojů energie

Martin Schreier  

Energetická společnost ČEZ radikálně mění přístup ke slunečním elektrárnám. Zatímco se až dosud solární energii vyhýbala, nyní plánuje hned několik projektů. První z nich by se mohl začít uskutečňovat už v příštím roce. ČEZ má pro stavbu vytypované hned tři lokality, a to na Znojemsku, na Hodonínsku a v severních Čechách. V roce 2010 by ČEZ chtěl spustit i svou první elektrárnu na bioplyn s instalovaným výkonem přes dva megawatty. Ta by měla vyrůst na Mladoboleslavsku ve středních Čechách. Do roku 2012 chce mít ČEZ na čisté spalování biomasy a bioplyn elektrárny o výkonu 20 megawattů.

Fotovoltaické elektrárny a ochrana před bleskem

Tipy a triky při instalaci přepěťových ochran
Dalibor Šalanský, Jan Hájek

V minulém čísle jsme přinesli článek o ochraně malých fotovoltaických elektráren před bleskem. Možnost poškození nebo zničení části nebo celého zařízení na střechách objektů je dost vysoká, úder blesku se nevyhne ani elektrárnám, které jsou instalovány při zemi. Vzhledem k vysokým nákladům na celou investici ochrana proti blesku vyplatí na všech námi sledovaných technologiích.

Bioplyn – užitečný zdroj energie nebo riskantní způsob podnikání

Zdeněk Pastorek, VÚZT

Kdyby při anaerobním rozkladu organických látek vznikaly jen majoritní plyny metan (CH4), oxid uhličitý (CO2), případně vodní pára (H2O), k žádným problémům s pachovými emisemi by nedocházelo. Jelikož tomu tak není, objevují se plynné produkty dalších biochemických procesů vytvářející pachovou stopu bioplynu. Jedná se především o sulfan (H2S), amoniak (NH3) a další plyny s negativními pachovými účinky. Rozhodující pro jejich vznik je chemické složení materiálu na vstupu do fermentoru, provozní parametry fermentoru, způsob skladování a zpracování a další manipulace s digestátem. Z tohoto vyplývá, že různé typy respektive druhy bioplynových zařízení ohrožují okolí pachovými emisemi různé intenzity. Nejmenší potenciál pachových emisí vypouštěných do ovzduší vykazují zemědělské bioplynové stanice, největší pak bioplynové stanice zpracovávající vedlejší produkty živočišného původu respektive kombinované bioplynové stanice pokud jsou realizovány ne stejné technické a technologické úrovni. Účinným technickým opatřením je zakrytí a odvětrání všech provozních celků, příjmové části, skladů, atd., dodržování schválených technologických postupů včetně složení směsí materiálů na vstupu do fermentoru.

Fond podpory a rozvoje bydlení města Tábora

Jiří Bartáček, Martin Jirovský, Marek Bláha,  Tábor

Představujeme Fond podpory a rozvoje bydlení, tak jak ho pro své potřeby upravilo město Tábor. Tento fond tvoří jeden ze čtyř pilířů podpory privatizace bytového fondu z majetku města na budoucí vlastníky a v neposlední řadě slouží i stávajícím majitelům rodinných a bytových domů. Město Tábor připravuje rozsáhlý program privatizace bytového fondu o více než 2000 bytových jednotkách, s důrazem na adaptační iniciativu jejich budoucích vlastníků.
Fond je nastaven tak, že podporuje zejména projekty s cílem úspor energií a ochrany životního prostředí města. Také motivuje takové energetické systémy, na kterých je město ekonomicky a provozně zainteresováno a které znamenají dobrou praxi pro ekologicky šetrné hospodaření.

Máme dostatek dřeva, dřevěných briket a pelet pro český venkov?

Zdeněk Černý, BIOMAC

Ministerstvo životního prostředí nedávno vyhlásilo „Dotace pro domácnosti na ekologické vytápění“. Jsou určeny těm, kdo nahradí kotel či kamna na fosilní paliva za moderní kotel na biomasu či tepelné čerpadlo, nebo si pořídí solární systém.
Pomůže tento krok zlepšit ovzduší na českém venkově? Jaká je budoucnost topení obnovitelnou biomasou a máme v české republice dostatečné výrobní kapacity na ušlechtilá paliva z biomasy, tedy dostatek dřevěných briket, pelet a palivového dříví (dále Ekopaliva)?  Jak jsou na tom čeští výrobci Ekopaliv téměř 20 let po revoluci?

Nizozemský program - více energie z odpadů

Herman Huisman,  SenterNovem  Nizozemsko

Nizozemsko produkuje přibližně 60 milionů tun odpadu ročně. S počtem 16 milionů obyvatel to jsou 4 tuny na obyvatele. Tento odpad je z 84%, recyklován, 13% je využito jako palivo v kogeneračních zařízeních a 3% jsou ukládána na skládkách. V Evropě je to výrazně nejmenší podíl odpadu, který končí na skládkách. Tento trend už trvá 15 let a úspěchem, že skládkování je tak minimální, je  kombinace vysokého využití odpadů na recyklaci, spalování pro energetické účely a výrazné omezení skládkování daňovým systémem, který  zvyšuje ceny nad náklady spalování.

Světový boom větrné energetiky pokračuje

Břetislav Koč

Rok 2007 byl pro větrnou energetiku v celosvětovém měřítku rekordní. Přibylo celkem 20 GW (20 tis. MW) výkonu na větrných elektrárnách. Na celém světě je nyní instalováno 94 GW výkonu větrných elektráren (z toho činí evropský podíl 56,5 GW). Nejvyšší přírůstek byl zaznamenán v USA (5,2 GW), ve Španělsku (3,5 GW) a v Číně (3,4 GW). V USA je celkem instalováno 16,8 GW „větrného“výkonu, čímž se tato země řadí v globálním měřítku na druhé místo za Německo. Dynamika tohoto oboru v USA napovídá, že roku 2009 by kapacita větrných elektráren v této zemi mohla předstihnout výkon větrných elektráren v Německu. 

Větrné elektrárny a ochrana přírody I.

Mgr. Radim Kočvara

Každý záměr výstavby větrných elektráren musí splňovat řadu podmínek, a jednou z nich je i hodnocení vlivu na životní prostředí dle zákona č. 100/2001 Sb. Proces posuzování zahrnuje hodnocení veškerých možných vlivů, mezi které patří i vlivy na ptáky a netopýry, tj. skupiny obratlovců, které mohou být nejvíce ohroženy. Z území ČR zatím existují jen dvě práce, které se vlivy VE zabývaly. Šťastný & Bejček (1993, 1994) prováděli sledování změn hnízdních populací ptáků před a po výstavbě demonstrační větrné elektrárny EWT 315 kW (výška tubusu 30 m, průměr rotoru 30 m), přičemž nezjistili žádné patrné vlivy ze strany VE. Aktuálně je řada VE na území ČR sledována, jedná se však vesměs o soukromé aktivity několika málo odborníků, případně dílčí sledování v rámci posuzování jednotlivých projektů.
Kočvara (2007) sledoval vlivy pěti VE (Vestas V52, 850 kW, výška stožáru 74 m, průměr vrtule 52 m) u obce Břežany (okres Znojmo) v průběhu jednoho roku, s cílem posoudit mortalitu ptáků a netopýrů v tomto větrném parku. Tyto výsledky lze srovnat s poznatky ze zahraničí.

Tato novinka byla publikována v rámci spolupráce s časopisem Alternativní energie.

Zdroj (autor): PhDr. Zdeněk Kučera
Web: http://www.alen.cz
Kontaktní e-mail:

Tweet

Datum uveřejnění: 18.6.08
Poslední změna: 18.6.2008
Počet shlédnutí: 1035