CZ Biom a VÚMOP vydali certifikovanou metodiku pro ekonomické a environmentálně příznivé nakládání s digestátem

Abstrakt:

Certifikovaná metodika pojednává o možnostech využití pokročilých technologií zpracování digestátu na provozech bioplynových stanic (BPS). Digestát obsahuje značné množství živin a zdrojů strukturálního uhlíku. Je proto důležité, aby se cyklus těchto živin po anaerobní digesci v procesu BPS také uzavřel. Efektivní cestou, jak tyto živiny navrátit do půdního ekosystému, jsou technologie finální úpravy digestátu až do formy hnojiv. Správná aplikace digestátu, respektive jeho separovaných složek, separátu (ve formě kompostů, pevných hnojiv, popř. peletovaných hnojiv) a fugátu (pro závlahu, zkrápění kompostů, popř. k získávání kapalných hnojiv pomocí evaporace, stripování apod.), mají významný environmentální dopad, a to nejen z pohledu efektivního využití živin v půdě pro rostliny, ale především při úspoře nákladů, materiálů, vody a pohonných hmot při jejich aplikaci. 

Metodické výstupy zpracované v logice modelu LCA (Life Cycle Assessment) směřují k uplatnění ve státní správě při řešení strategie a nastavení případných podpor na uplatnění pokročilých technologií na provozech BPS.  

Výsledky studie porovnávají 4 scénáře výroby a aplikace digestátu na provozu BPS: (i) scénář I. uvažuje o variantě s minimálními vstupy na úpravu a aplikaci digestátu (bez úpravy pomocí separace, bez zastřešení koncového skladu, s aplikací na půdu bez zapravení), (ii) scénář II. prezentuje běžné nakládání s digestátem (bez úpravy pomocí separace, ale se zastřešením koncového skladu, a především s okamžitým zapravením digestátu do půdy - ideálně při jedné operaci), (iii) scénář III. ukazuje výhody, ale i nevýhody spojené se separací digestátu na „pevnou“ složku separát a „kapalnou“ složku fugát (s úpravou prostřednictvím separace, se zastřešením koncového skladu, s okamžitým zapravením produktů separace do půdy), (iv) scénář IV. ukazuje v podmínkách ČR málo vídaný scénář spojený s využitím pokročilých technologií separace k přípravě hnojiv - zakoncentrovaného fugátu a peletovaného digestátu (s úpravou prostřednictvím pokročilé technologie, se zastřešením koncového skladu, s okamžitým zapravením produktů separace do půdy).

Výsledky LCA studie ukazují významné environmentální přínosy spojené s využitím pokročilé technologie separace digestátu (scénář IV.). Normalizované a vážené výsledky LCA studie hodnotící zejména kategorie životního prostředí (klimatická změna - GWP, eutrofizace sladké vody - EP sladké vody, acidifikace - AP, eutrofizace půdy - EP půdy, emise pevných částic - PM) ukazují až 10 x nižší zátěž pro životní prostředí při realizaci scénáře IV. ve srovnání se scénářem I. Při srovnání environmentálního vlivu scénáře III. a IV., kde se předpokládá přímá návaznost pokročilé technologie na provozech, kde již je separace digestátu zavedena, je zátěž pro životní prostředí scénáře IV. 3,5 krát nižší než při využití současné technologie (scénář III.). Ekonomické důsledky tohoto opatření pak mohou přinést úsporu nákladů především při aplikaci produkovaných hnojiv. Pro hypotetickou BPS (s průměrnou roční produkcí digestátu 21 926 tun) bez separace digestátu je úspora spojená s uskladněním digestátu 904 tis. Kč za rok. Na BPS se separací digestátu činí úspora na uskladnění produktu 334 tis. Kč. Při zavedení pokročilých technologií na provozu BPS jsou patrné kromě environmentálních pozitiv i významné úspory spojené s aplikací hnojiv. Celková roční úspora při aplikaci zahuštěného fugátu a vysušeného separátu činí až 933 tis. Kč. za rok. Při zavedení technologie evaporace a následného dosušení odparku mohou být úspory na provoz řádově mnohem vyšší.

Z tohoto srovnání vyplývá, že investice do pokročilých technologií, které s sebou přinesou jistě nemalé investiční, provozní a osobní náklady, mohou směřovat k realizaci. Návratnost investice do evaporační jednotky na provozu bez separace spočívá v úspoře nákladů na skladování, která dosahuje přibližně 900 tis. Kč ročně, a v úspoře nákladů na aplikaci ve výši zhruba 500 tis. Kč ročně. Návratnost investice bez státní podpory se pohybuje v řádu 7 až 8 let.

Certifikovaná metodika vznikla za finanční podpory Technologické agentury ČR, programu THÉTA 4, projektu č. TK04010120 „Optimalizace regionálního využití digestátu jako hnojiva – nástroj pro podporu pokročilých technologií získávání živin metodou posuzování životního cyklu produktů“ a institucionální podpory MZE-RO0223.

Příloha: Certifikovaná metodika Ekonomická prognóza efektivního a environmentálně příznivého hospodaření s digestátem v ČR