Zelení chtějí připravit dohodu o vystoupení z jaderné energetiky

Po vzoru německých Zelených, kteří před pěti lety dosáhly dohody vlády s energetickým průmyslem o postupném ukončení jaderného programu, chce diskutovat o atomovém konsensu i česká Strana zelených. Místopředsedkyně zelených Dana Kuchtová přiznává, že půjde velmi složitý proces, už nyní je proto třeba ho připravovat. K dispozici mají zelení scénář, který pro odstoupení od jaderné energetiky připravilo před dvěma lety ministerstvo životního prostředí.

"Ukazuje, že bezjaderná cesta je možná za současné redukce skleníkových plynů a zvýšení podílu obnovitelných zdrojů," řekl dnes novinářům autor analýzy Dalibor Stráský. Aby byla česká varianta energetiky bez jaderných elektráren reálná, tedy přijatelná i pro provozovatele, bude ji podle něj třeba ještě upravit.

Mluvčí ministerstva průmyslu a obchodu Ivo Mravinac v reakci na úvahu Strany zelených uvedl, že loni schválená energetická koncepce preferuje jadernou energetiku a každá jiná možnost by podstatně zvýšila závislosti státu na dovozu energií a růst cen elektřiny. "Obnovitelné zdroje podporujeme maximálně, ale jen do možností, které nám dává geografická poloha státu. Vyšší podíl na výrobě elektřiny než 15 procent považujeme u obnovitelných zdrojů energie za drahou utopii," uvedl Mravinac.

K tomu, aby Strana zelených přesvědčila o možnosti nahradit jaderné zdroje alternativními, pozvala do Prahy své německé kolegy. Právník spolkového ministerstva životního prostředí Bernd Warnat tvrdí, že po pěti letech od německého rozhodnutí se bouřlivě rozvíjí například větrná energetika. "Německý experiment se našim sousedům také slušně prodražuje, zvýšená závislost na větru je nutí stavět zálohové zdroje. Po možném uzavření jaderných elektráren bude jejich závislost na dovozech elektrické energie podstatně vyšší," reagoval Mravinac.

Hrozbou pro další strukturální změny v německé energetice jsou podle Warnata nadcházející volby. Opoziční kandidátka Angela Merkelová totiž v programu slibuje návrat k energii z jádra. "Politická změna může atomový konsensus výrazně ovlivnit," řekl Warnat v Praze. Doufá, že se po volbách dostane k moci velká koalice, která nebude schopna dohody na změně a zachová současnou smlouvu. V tom případě budou v příštích čtyřech letech uzavřeny čtyři nejstarší německé atomové elektrárny.

Poslední elektrárna by pak měla být v Německu uzavřena v roce 2021. Protože ale dohody byly uzavřeny na základě množství vyprodukované energie v jednotlivých elektrárnách, nikoli době jejich provozu, nevylučuje Warnat prodloužení termínu ještě o další dva roky.

Kuchtová, jejíž strana bude příští rok usilovat o vstup do sněmovny, soudí, že v Česku by mohl být přechod k bezjaderné energetice rychlejší než v Německu.

Ostře se zelení v poslední době vymezují proti argumentům zastánců atomové energie o příznivém vlivu jaderné energetiky na klima. "Zachránci klimatu a příznivci atomové energetiky tvrdí, že jaderná energie je mostem k solární. To je ale chybná argumentace, neumožňuje totiž změnu struktury elektroenergetiky," konstatovat Warnat s tím, že jaderné elektrárny přispívají k marnotratnému zacházení s energií a brzdí nutnou přestavbu elektroenergetiky k efektivitě a udržitelnosti.

Soňa Remešová, ČTK

Datum uveřejnění: 6. září 2005 Poslední změna: 6. září 2005 Počet shlédnutí: 385